<p>Fibonacciho posloupnost je jednoduchá řada čísel 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21 a tak dále. Každé číslo v této řadě je tvořeno součtem dvou předchozích. Další bude tedy 34 (21+13). Jde o <strong>nejjednodušší příklad rekurzivní posloupnosti</strong>, kde je každý člen tvořen rovnicí obsahující předchozí čísla v řadě. Tato matematická řada ovšem skrývá ještě další důležitou matematickou konstantu, tedy zlatý řez. A ten najdeme všude.</p> <h2>Nejdůležitější číslo ve vesmíru?</h2> <p>Někomu možná naskočí 42, ale tentokrát půjde o poměr. Konkrétně poměr s hodnotou přibližně 1,618: 1. V řecké abecedě, respektive alfabétě, je zlatý řez označen písmenem pí a stejně jako číslo pí má <strong>nekonečný počet desetinných míst bez jakýchkoli vzorců</strong>. Zlatý řez vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Hodnota tohoto poměru je pak iracionální číslo.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="640" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/6557756b-53f6-49b0-73a0-6e362f7c0800/public" alt="" class="wp-image-66056" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se souhlasem Marcus du Sautoy</span></span></figure></div> <p>Mnoho umělců považuje právě tento poměr za perfektní proporce plátna. Pokud vydělíte číslo ve Fibonacciho posloupnosti předchozím číslem v řadě (například 5/3), pak se zlomek s <strong>rostoucí hodnotou čísel stále více přibližuje právě zlatému</strong> <strong>řezu</strong>. S touto řadou se pojí nejrůznější záhady. Například, jestli je v ní také nekonečný počet prvočísel jako 2,3, 5 a 13. Známe jich zatím jen 51, ale mohlo by jích být nekonečně mnoho?</p> <h2>Proč jsou tato čísla tak důležitá?</h2> <p>Jde o oblíbená čísla přírody, která najdete všude po celém přirozeném světě. Pokud spočítáte okvětní lístky, je to většinou něco z této posloupnosti. A pokud ne, nejspíš nějaký odpadl (což je také způsob, <strong>jak se matematici vyhýbají výjimkám</strong>). Rozřízněte nějaké ovoce a najdete hvězdný tvar s Fibonacciho počtem ramen. Banán je má má 3, jablko 5, tomel 8. Semínka slunečnic projevují počty z té samé posloupnosti.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="777" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/54197895-e173-4dba-1227-fb0d41b25300/public" alt="" class="wp-image-66053" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Se souhlasem Marcus du Sautoy</span></span></figure></div> <p>Fibonacci vysvětloval, že tato čísla jsou srdcem konstrukce světa. Příroda využívá to, co dosud vyrostlo, pro svůj další pohyb. Pokud vezmete čtverce s Fibonacciho rozměry, pak je můžete pospojovat do rostoucích obdélníků. To ukazuje, <strong>jak mohou věci</strong> <strong>narůstat a následně tvořit spirály</strong>. Podle stejných čísel roste i populace králíků. Pár králíků během měsíce dospěje, aby mohl dál plodit, kolik párů tu bude každý měsíc? Odpovědí je opět tato řada.</p> <h2>Kdo byl vlastně Fibonacci?</h2> <p>Číselná řada je pojmenována po italském matematikovi ze 13. století z Pisy. Byl znám také jako Leonardo Bonacci a do roku 1853 byl poměrně neznámý. <strong>Tehdy mu historik Guillaume Libri začal říkat Fibonacci. </strong>O těchto čísel napsal ve velmi vlivném spisku <em>Liber Abaci</em>, který byl vydán roku 1202. Záměrem knihy bylo pomoci s novými způsoby výpočtů a vysvětlit sílu nových arabských čísel. O těch se dověděl při cestě do Severní Afriky.</p> <p>Jejich použití však vyžadovalo dovednost, takže tyto výpočty nebyly dostupné pro běžné obyvatelstvo. Místo použití nešikovných římských číslic Fibonacci vysvětlil, jak Indové využili čísla 1 – 9 <strong>společně s novým a revolučním konceptem nuly</strong>. Svazek dal běžnému lidu možnost počítat a také schopnost tyto výpočty zaznamenat. To je také důvod, proč byl tento záměr původně zakázán vládními činiteli i církevními kleriky.</p> <h2>Objevil je Fibonacci jako první?</h2> <p>Nikoli. Tato čísla by se ve skutečnosti měla jmenovat podle básníků a hudebníků, kteří je objevili stovky let před Fibonaccim. Bylo to právě pochopení rytmu hudby a poezie, které bylo jejich tajemstvím. <strong>Kolik různých rytmů můžete například vytvořit v bubnování</strong>, pokud budete kombinovat dlouhé a krátké údery? Ano, bude to Fibonacciho číslo. Mnoho moderních hudebníků si užívá používání právě těchto čísel při své tvorbě.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/d55944e5-2558-4a64-363b-b0e04ded0900/public" alt="" class="wp-image-66052" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Pxhere</span></span></figure></div> <p>Například francouzský skladatel Claude Debussy je použil v <em>Moři </em>(<em>La Mer</em>) stejně tak maďarský skladatel Béla Bartok. Existuje i speciální forma poezie, tzv. Fib, <strong>kde slabiky na každé řádce odpovídají právě Fibonacciho číslům</strong>. Kromě využití v umění se stala i motivem šifer a záhad. Například v románu Šifra Mistra Leonarda od amerického spisovatele Dana Browna. Tam byla použita jako návod k otevření bezpečnostní schránky.</p> <p class="has-text-align-center"><strong>Jaké další matematické posloupnosti znáte a máte rádi?</strong></p> <figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper"> <iframe width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/wTlw7fNcO-0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe> </div></figure> <h4>Zdroj: <a href="https://www.youtube.com/channel/UCZYTClx2T1of7BRZ86-8fow" target="_blank" rel="noopener noreferrer">SciShow</a></h4>
