<p>Mnoho lidí věří, že pokud celý život poctivě pracují a odvádějí daně, v důchodu se jim to vrátí. Realita je ale mnohem složitější – a někdy také krutě nespravedlivá. Ukazuje to i příběh muže, který si po čtyřiceti letech práce přišel na poštu pro své první důchodové rozhodnutí a nestačil se divit. Celý život měl nadprůměrné příjmy, často pracoval dvanáct hodin denně a nikdy nebyl na podpoře. Přesto mu stát vyměřil důchod ve výši pouhých 5 430 korun měsíčně.</p><p>To je méně než čtvrtina průměrné penze, která se v roce 2025 podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pohybuje kolem 21 500 korun. Jak je možné, že někdo s takovou pracovní historií skončí s částkou, která nestačí ani na nájem? Odpověď spočívá v detailech, které většina lidí přehlíží – nebo o nich vůbec neví.</p><div>Unknown block type "googleAd", specify a component for it in the `components.types` option</div><h2>Odvody, které rozhodují. Ale ne každý to ví včas</h2><p>Zásadním problémem je, že český důchodový systém funguje na dvou principech: solidaritě a zásluhovosti. Každý důchodce tak má nárok na základní výměru, která je pro všechny stejná. Nad rámec této částky pak získává procentní výměru, která zohledňuje výši příjmů a délku pojištění.</p><p>Muž z našeho příběhu sice opravdu pracoval čtyři dekády, většinu z toho ale jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Často si platil jen minimální zálohy, občas i vůbec nic. Část života navíc podnikal v zahraničí, kde sice vydělával slušně, ale tyto příjmy nebyly do českého systému započítané. Výsledek? Důchod, který sotva pokryje základní potřeby.</p><p>Tohle není výjimečný případ. Podle České správy sociálního zabezpečení mnoho lidí netuší, že pokud neodvádějí dostatečné sociální pojištění, nebo si platí jen zákonné minimum, v důchodu je čeká velké zklamání. Zvlášť podnikatelé často žijí v domnění, že „něco se přece započítá“. Jenže realita bývá jiná.</p><h3>Chyby v systému nebo jen neinformovanost?</h3><p>Jedním z hlavních problémů je slabá komunikace mezi státem a občany. Informace o tom, jak se důchody počítají, jsou veřejně dostupné, ale složité. Průměrný člověk nemá šanci se v nich vyznat, natož včas zjistit, že jeho budoucí důchod bude podprůměrný.</p><p>Mnoho lidí se tak až těsně před důchodem dozvídá, že jim budou započítány jen některé roky, a to ještě pouze tehdy, pokud byly správně vykázané a zdaněné. A například roky odpracované v zahraničí se počítají jen tehdy, pokud má Česká republika s daným státem uzavřenou smlouvu – třeba se Slovenskem, Německem nebo Rakouskem. A i pak je potřeba žádat zvlášť.</p><p>Seniorům, kteří se ocitnou s minimálním důchodem, často nezbývá než požádat o státní podporu. To se týká i našeho příběhu – muž nakonec musel požádat o příspěvek na bydlení a dávky na živobytí. A právě tyto případy podle Ministerstva práce a sociálních věcí přibývají. Mnoho lidí, kteří pracovali celý život, se dnes propadá do chudoby.</p><h3>Co se (ne)změní? A proč se připravit včas</h3><p>Vláda v současnosti připravuje změny důchodového systému. Mluví se například o větším zohlednění práce v zahraničí, nebo o lepší informovanosti občanů, kteří si například mohou nechat výpočet budoucí penze simulovat na pobočkách ČSSZ. Pro současné seniory ale tyto změny přicházejí příliš pozdě. Podnikatelé, freelanceři nebo lidé s přerušovanou pracovní historií by si proto měli už teď začít hlídat nejen výši svých příjmů, ale i to, co se z nich odvádí. </p><p>Možností je například dobrovolné důchodové pojištění – i když se to může zdát jako další zbytečný výdaj, v budoucnu může rozhodnout o tom, jestli budete žít důstojně, nebo přežívat. Zároveň je vhodné jednou za čas požádat ČSSZ o tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění, kde si člověk může ověřit, jaké doby pojištění má započítané. Není neobvyklé, že v něm najdete chyby – a čím dříve je začnete řešit, tím lépe.</p>
