<div class="article"> <div class="intro-img"> <img src="https://imagedelivery.net/k-X15uEmlF-8_1kEFgAMbg/f3e33d21-3b0e-4378-3c90-900e1654a200/public" alt="Básnické příběhy a muzejní exponáty? Jde to dohromady?" /> </div> <div class="image-credits">FOTO: Jitka Hrdličková</div> <div class="intro-info"> <h1>Básnické příběhy a muzejní exponáty? Jde to dohromady?</h1> <span class="datum">4. 10. 2025</span> </div> <div class="perex"><p>V této muzejní knížce Lidství se vám budeme snažit dokázat, že to jde. Milujeme naše exponáty a chceme i vám dopřát muzejní podívanou na doma. Knížky obsahují nejen básnění, ale i popisky daného exponátu, takže je to i vlastně malá encyklopedie. </p></div> <div class="article-content"> <p>Co básnický příběh, to fotka na dané téma. 28 zbásněných příběhů a o trochu více fotek...</p> <p>Panenka, která se dostala na titulní stranu, zde není náhodou. Nese v sobě silný příběh. Panenka má značení Toco 28 Viena a její identické dvojče je vystaveno v americkém muzeu Holokaustu.</p> <p>Ta "americká panenka" byla darována Hertou Griffel na památku jejich rodičů, Wolfa Griffela a Beily Berthy Nagel Griffel, kteří byli zavražděni nacisty. Byli totiž Židé.</p> <p>Hertin otec Wolf zemřel již v roce 1939, na následky špatného zacházení na nucených pracech.</p> <p>Maminka Beila malou Hertu prozíravě poslala z Vídně v roce 1940 do Ameriky a zachránila jí tím život. Dívenka cestovala s jedním kufrem a panenkou, kterou opatrovala jako oko v hlavě, protože ta jediná jí zbyla jako připomínka domova. V dospělosti ji darovala výše zmíněnému americkému muzeu Holokaustu. </p> <p>Herta Griffel přijela do Ameriky v prosinci roku 1940. Byla umístěna do pěstounské rodiny a stále si dopisovala se svou matkou a doufala, že se shledají. Dopisy z Vídně přestaly chodit již v roce 1941. Prostřednictvím izraelského památníku holocaustu Jad Vašem se až v roce 2004 dozvěděla, že Beila byla 14. září 1942 deportována z Vídně do koncentračního tábora Malý Trostinec, kde později zemřela.</p> <p>Herta se dožila požehnaného věku 91 let. Zemřela v roce 2024. Ve svých pamětech z roku 2009 vzpomínala na své zážitky, napsala: „Vždycky budu vděčná, že jsem měla tu čest žít život, za který se moje matka tak očividně modlila.“</p> <p>Pokud byste chtěli vidět tuto panenku, musíte buď do amerického muzea, nebo k nám do Starých krásností, rádi vám ji ukážeme.</p> <p>Muzeum Staré krásnosti -<strong> </strong>muzeum historických kočárků, panenek, hraček, loutek a retro československých čajových a kávových servisů</p> </div> <div class="author"> Autor: <span><span class="autor">Jitka Hrdličková</span></span> </div> <div class="row article-images"> <div class="col-sm-12 h2">Fotogalerie</div> <div class="col-xs-4"> <div class="article-images-item"> <span> </span> </div> </div> <div class="col-xs-4"> <div class="article-images-item"> <span> </span> </div> </div> </div> </div>
