Archeologové na okraji Šumperska odkryli dosud neznámou pravěkou osadu

Archeologové objevili na okraji Šumperka dosud neznámou pravěkou osadu z pozdní doby bronzové. Podle odborníků jde o významný objev - doklady pravěkého osídlení v této oblasti jsou jinak velmi vzácné. Informovala o tom pracovnice Vlastivědného muzea v Šumperku Eva Valová. Pozůstatky osady se našly při terénních úpravách svahu pod areálem židovského hřbitova a silnicí na Bludov. Experti během nich v létě identifikovali sídlištní objekty se zlomky typických keramických nádob; jde o takzvanou slezskou fázi kultury lužických popelnicových polí. Do záchranného výzkumu se muzeum pustilo na přelomu srpna a září. Na povrchu jílovitého podloží zmapovali archeologové výskyt zahloubených archeologických objektů. "Většinu zahloubených objektů představovaly různé tzv. sídlištní jámy. Zvláště větší sídlištní jámy sloužily v době trvání pravěké osady nejprve jako zdroj jílovité zeminy pro výmaz dřevo-hlinitých obydlí či klenby pecí, posléze se do nich vyhazoval odpad, nejčastěji v podobě střepů z rozbitých nádob," popsal archeolog muzea Jakub Halama. Specifický účel měla podle něj objevená jáma č. 4, která se směrem k rovnému dnu postupně rozšiřovala. "Jednalo se o tzv. zásobní jámu, vlastně jakýsi pravěký sklípek, určený k uchovávání zrní či jiných druhů potravin," doplnil archeolog. Na ploše výzkumu identifikovali odborníci také několik menších okrouhlých jamek. Jde o pozůstatky po vztyčených kůlech, které svědčí o přítomnosti dřevěných konstrukcí sloužících jako obytné domy, hospodářské stavby či ploty. "Při výzkumech pravěkých osad bývají nejčastějšími nálezy zlomky keramiky a nejinak tomu bylo i v této lokalitě. Na sklonku doby bronzové se hliněné nádoby stále ještě vyráběly bez použití hrnčířského kruhu, ten na Moravě začali používat až Keltové o půltisíciletí později. Kromě střepů keramických nádob jsme také nalezli různé kamenné artefakty, kusy mazanice, tedy části hliněných výmazů ze stěn dřevo-hlinitých staveb či kleneb pecí a uhlíky," dodal Halama. Doklady pravěkého osídlení Šumperské kotliny, vysunuté již do blízkosti jesenických hor, jsou podle zástupců muzea velmi skrovné. Jediným obdobím před vrcholně středověkou kolonizací, kdy byla tato oblast osídlena, je pozdní doba bronzová (zhruba 10.–8. stol. př. n. l.). Z jiných pravěkých období evidují ze Šumperska a Podesní jen ojedinělé nálezy. Jedinou známou osadou z pozdní doby bronzové byla dlouho lokalita na severním okraji města, kde muzejní archeolog Vladimír Goš provedl záchranný výzkum v souvislosti s výstavbou panelového sídliště Sever na přelomu 60. a 70. let 20. století. Archeologové se sem znovu vrátili v roce 2022, kdy město nechalo stavět nové parkoviště v Erbenově ulici. Zdroj: ČTK

Útok nožem na generála, převoz na operaci. Špičky armády řeší nebezpečný incident

Rusové jásají. První jejich sportovci se můžou vrátit do závodů s vlajkou a hymnou

Krausova show je zaskočila. „Připadala jsem si jako úplný sexuální maniak,“ říká Koktová

Toto je největší katamarán světa. Měří neuvěřítelných 44 m a jízda na něm stojí jmění

Nové příčiny Napoleonovy drtivé porážky v Rusku. Vědci přinášejí překvapivý objev