Zmizení tří mladých žen z léta 1988: Stopařky i zpěvačka zmizely beze stopy, rodiny dodnes netuší, co se s nimi stalo

| 3 min

Sdílet

V létě 1988 zmizely tři mladé ženy. Zpěvačka Pavlína Braunová a stopařky Lenka Mužíková s Ilonou Vavříkovou. Po 37 letech zůstává jejich osud neznámý.

Zmizely ve stejném létě: Pavlína, Lenka a Ilona dodnes budí hrůzu i otázky. Ilustrační

Zdroj: FOTO:FreePik.com

V létě 1988 se během tří dnů po sobě ztratily tři mladé ženy z různých koutů tehdejšího Československa. Zpěvačka Pavlína Braunová ze Strakonic a plzeňské kamarádky Lenka Mužíková s Ilonou Vavříkovou. Už 37 let jejich rodiny marně hledají odpověď, co se tehdy stalo. Policie nikdy nedokázala vysvětlit, zda šlo o náhodu, sérii útoků nebo propojené případy.

Zmizelá zpěvačka Pavlína Braunová

V sobotu 6. srpna 1988 odešla třiadvacetiletá Pavlína Braunová ze svého domova ve Strakonicích. Měla dorazit do Českých Budějovic, kde s folkovou skupinou Minnesengři zkoušela před koncertem u Lipna. Do cíle své cesty už ale nikdy nedorazila.

„Byla výborná, krásná a nesmírně inteligentní,“ vzpomínala zpěvačka Pavlína Jíšová pro MF DNES. Zvukař Jan Friedl o ní řekl: „Byla bezprostřední. Když dozpívala, seskočila z pódia a šla si sednout mezi lidi.“

Když se Pavlína neozývala, rodiče to zjistili 9. srpna a hned šli na policii. „Vůbec nechtěli rozjet pátrání. Museli jsme volat až do Prahy,“ popsala matka Anna Braunová pro iDNES.cz. Pavlína neměla platný pas, takže myšlenka, že by emigrovala, působila už tehdy nereálně. Její osobní věci ani tělo se nikdy nenašly.

Podle tehdejšího komisaře Jaroslava Zachariáše mohla být obětí násilného činu. „Braunová mohla stopovat. Riskovala, protože pro muže byla atraktivní,“ uvedl.

Stopařky z Plzně Lenka a Ilona

O dva dny později, 8. srpna 1988, zmizely i dvě kamarádky z Plzně, Lenka Mužíková a Ilona Vavříková. Osmnáctiletá elektromechanička ze Škodovky a devatenáctiletá zdravotní sestra z plzeňské nemocnice se vydaly stopem na tramp, údajně směrem k Adršpachu. U čerpací stanice na Rokycanské třídě je vidělo několik svědků, jak se snaží stopnout projíždějící auta.

Zaměstnanec Benziny později vypověděl, že Lenku vykázal od stojanu, protože přijela cisterna. Další svědkyně Vlasta Strajnerová popsala okamžik, kdy u děvčat zastavil kamion. „U volantu seděl snědý muž s fouskem. Po jeho odjezdu už dívky na místě nebyly,“ vypověděla policistům.

Celostátní pátrání začalo 17. srpna, týden po jejich zmizení. Policie prověřila desítky hlášení z různých míst republiky, ale žádná stopa nevedla k cíli. V roce 1989 se objevil svědek Rudolf Javornický, který tvrdil, že jeho dva známí odjeli s dívkami na výlet a „stal se malér“. Vyšetřování však žádné spojení neprokázalo.

Podezření padlo také na recidivistu Miroslava D., jenž přiznal, že dívky vezl. „Říkal, že obě stopařky naložil u benzínového čerpadla na Slovanech a vysadil je u odbočky na Klatovy,“ uvedla ve výpovědi svědkyně Irena Hončíková. V jeho autě se našly dámské vlasy, ale shodu expertiza vyloučila.

Stopa na severu Čech

Případ dostal nový směr, když prodavač pohlednic Josef Dvořák tvrdil, že obě dívky viděl 9. srpna 1988 u Pravčické brány. Popsal je přesně i s jejich výbavou. „Prodal jsem jim pohledy a říkal manželce: Mámo, že se nebojí,“ citoval ho novinář Jaroslav Mareš.

Dvořák působil věrohodně, o rok dřív byl totiž poslední, kdo naživu viděl tři trampy, později nalezené mrtvé u Hřenska. Oba případy tak začaly působit děsivě podobně.

Z oblasti Hřenska a Tiských skal se objevila i další svědectví, dokonce o pokusích o násilí na stopařkách. Policie prověřovala i nálezy lidských pozůstatků, které se však nikdy nepodařilo spojit s konkrétními osobami.

Po 37 letech zůstávají otázky

Podle vyšetřovacích spisů z roku 1988 se v tehdejším Československu beze stopy ztratilo 110 lidí. Tři ženy, tři příběhy a tři rodiny, které čekají už 37 let.

Matka Pavlíny Braunové nikdy neztratila víru, že se dcera jednou objeví. „Říkám si, že žije a tím končím. Když nevíte, je to horší, než když víte,“ svěřila se kdysi pro MF DNES.

Policie dosud nevyloučila, že mezi případy může existovat souvislost. Tři osudy, které spojuje léto 1988, dodnes patří k největším záhadám československé kriminalistiky.