CENTRUM.CZ > Budějcká Drbna > 1. 11. 2025, 18:30

Velcí kopytníci uzdravují krajinu. Zubři pomáhají ukládat uhlík a vracejí život černozemi

| 2 min

Sdílet

Zubři a další velcí kopytníci podle vědců významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Přispívají tím ke vzniku černozemě, což je nejúrodnější druh půdy. Pastevní rezervace velkých kopytníků, mezi něž patří například i divocí koně, tak významně zachycují dusík. Na tento efekt přišli výzkumníci, včetně odborníků z Jihočeské univerzity.

Velcí kopytníci uzdravují krajinu. Zubři pomáhají ukládat uhlík a vracejí život černozemi

Zdroj: Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži Pravidla soutěže

"Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzivnější mikrobiální aktivitu než kontrolní plochy na okolních sečených loukách. Přirozená pastva tak podporuje ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a jejich schopnost zadržovat vodu," uvedla Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity.

V části pastevní rezervace ve středočeských Milovicích o rozloze 125 hektarů, kde velcí kopytníci žijí téměř deset let, se podle odhadů vědců uloží ročně až 390 tun uhlíku. Podle vědců je to výrazně více než na komerčních pastvinách hospodářských zvířat, kde nadměrné zatížení půdy často vede k jejímu udusání, úbytku organické hmoty, poklesu mikrobiální aktivity a vyplavování dusíkatých látek do povrchových i podzemních vod.

Divocí koně
Divocí koně z Exmooru jsou starobylé evropské plemeno, poprvé zmíněné v roce 1086. Po staletí žili volně a spásáním vegetace udržovali pastviny. V Milovicích vzniklo první stádo těchto koní ve střední a východní Evropě. Jsou ohrožení – jejich počet nepřesahuje 1500 – a každý má záznam v plemenné knize. Exmoorský kůň je hnědák s černou hřívou, ocasem a končetinami, s odlišnou zimní a letní srstí. Genetické analýzy ukazují, že takto zbarvení byli původní divocí koně celé Evropy, černé zbarvení se objevilo až s šířením lesů po poslední době ledové.

"Velcí kopytníci byli po miliony let součástí vyváženého systému, který byl uhlíkově neutrální. Navíc byli jedním z hlavních činitelů, který vnášel do krajiny potřebnou dynamiku a tím hrál klíčovou roli při vytváření vysoké biologické rozmanitosti," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku.

V Česku žilo na konci loňského roku 164 zubrů evropských. Největší stádo čítající 44 zvířat žilo v rezervaci u Milovic. Druhá největší skupina byla v oboře Židlov v Libereckém kraji, kde je 43 zubrů. Zubřích mláďat se loni v Česku narodilo 21, méně než v předchozích dvou letech.

Divoký kůň z Exmooru v Milovicích.

Zubr
Zubr evropský je největší volně žijící suchozemský obratlovec Evropy. Samci váží 530 až 920 kilogramů, samice 320 až 540 kilogramů. Zubři se dříve vyskytovali od severovýchodní Francie přes střední a východní Evropu až po severní Kavkaz a dokázali se přizpůsobit různým prostředím, od lesostepí a polopouští po listnaté a jehličnaté lesy. Ve volné přírodě je člověk vyhubil: poslední jedinec v Bělověži byl zastřelen 9. února 1919, na Kavkaze pak roku 1927. Díky chovu v zajetí se však podařilo zubry zachránit a od 50. let 20. století opět vracet do volné přírody.

Velcí kopytníci uzdravují krajinu. Zubři pomáhají ukládat uhlík a vracejí život černozemi

Na severu Itálie zahynulo pod lavinou pět německých horolezců

Legendární M.A.S.H. slaví 53 let! Seriál, který měl původně propadnout, si nakonec zamiloval celý svět

Naskočí vám husí kůže: zapomenuté svatební snímky Marilyn Monroe, Grace Kelly a dalších ikon krásy

V Ulici to vře: Obermaierová mluví o „degradaci“, kolegyně Svobodová se postavila na stranu tvůrců

Sobota pro sebe: 10 článků, které vás pobaví a přidají los do soutěže