CENTRUM.CZ > Budějcká Drbna > dnes, 08:00

Smutný osud labutích mláďat, ze čtyř už žije jen jediné

Sdílet

Zdroj: Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Ani výstražné značky nepomohly. U rybníků v Litvínovicích, kde pravidelně hnízdí a vyvádí mláďata labutě, došlo ke srážce a ze čtyř mláďat tak žije už jen jediné. Ornitolog Jan Havlíček vysvětluje, co všechno způsobuje vysokou úmrtnost labutích mláďat.

U druhého litvínovického rybníka jsou už druhým rokem umístěny výstražné značky upozorňující na výskyt labutí, které rády přechází silnici. I přesto se minimálně jedno z mláďat stalo obětí srážky s vozidlem. K události došlo v sobotu 13. července před půl osmou večer, kdy k místu vyjela jednotka místních dobrovolných hasičů.

Hasiči po příjezdu zjistili, že mládě labutě nehodu nepřežilo. Jedna z dospělých labutí měla navíc poraněný ocas, ale po poradě s veterinářem byla ponechána ve volné přírodě. Uhynulé mládě předali hasiči zaměstnancům obecního úřadu.

Fotografie litvínovických hasičů ze zásahu při srážce mláděte.

Z původních čtyř mláďat zbylo už jen jediné. Předseda Jihočeského ornitologického klubu Jan Havlíček vysvětlil, že vyšší úmrtnost labutí je běžná, ale že problém nastává, pokud je příčinou člověk.

„Vysoká míra mortality je běžná a pokud se tak děje v důsledku přirozených příčin, je to zcela v pořádku. Naopak pokud k mortalitě dochází v důsledku lidské činnosti, je potřeba to řešit. Mezi takové příčiny patří například kolize s dráty vysokého napětí, zranění a časté zamotání do vlasců a rybářských háčků, predace invazními druhy predátorů a podobně,“ popsal redakci Drbny ornitolog Jan Havlíček.

V časnějších fázích života, to je například v prvním roce, jsou ztráty samozřejmě největší. V zahraničí se uvádí ztráty více než padesát procent, u nás jsou uváděny zpravidla menší.

Jan Havlíček, předseda Jihočeského ornitologického klubu

Jaká je nejčastější příčina úhynu mláďat?

Důvodů úhynu labutí a jejich mláďat je více. Kromě dopravních kolizí hrají roli i nemoci, počasí a predátoři. Labuť velká je sice ikonickým ptákem našich rybníků, ale její hnízdní úspěšnost není vysoká a obecně platí, že přežívání mláďat v přírodě je náročné.

Labuť velká začíná hnízdit přibližně ve třech letech, hnízdí každoročně a může se dožít i dvaceti let. „Pro zjednodušení tedy uvažujme, že se za život pokusí zahnízdit nejméně desetkrát a průměrně snese šest vajec. To je 60 vajec, z nich se část nevylíhne z důvodu predace, zastydnutí a podobně. Všechna vejce se podaří vylíhnout jen asi 35 procentům párů,“ vysvětlil ornitolog Jan Havlíček.

Litvínovickým labutím se v minulém roce podařilo vylíhnout dokonce sedm mláďat, z nichž se dospělosti dožily čtyři. „Průměrný počet mláďat u párů, které se v daném roce pokusí zahnízdit, jsou 4 mláďata. Pro přežití populace stačí, aby do reprodukce přežila 2 mláďata, která se dále rozmnoží,“ dodal Jan Havlíček.

Krásné, ale ne vždy vítané

Je dobré připomenout, že labuť velká není původním druhem v naší přírodě. Její populace mírně narůstá a nese znaky invazního druhu, což dokazuje i fakt, že jsou labutě velmi teritoriální a často napadají jiná vodní ptactva a ničí pobřežní porosty, čímž vytlačují původní druhy. Mohou také způsobovat škody na zemědělských plodinách.

Úmyslné usmrcení, rušení nebo ničení hnízd labutí je zakázáno, stejně jako u všech ostatních druhů ptáků. I při průjezdu okolo rybníků v Litvínovicích by proto měl být každý řidič nanejvýš opatrný, obzvláště když na pohyb labutí upozorňují výstražné cedule.