CENTRUM.CZ > Budějcká Drbna > dnes, 08:00

Násilí na seniorech jako tichý problém společnosti. Kde hledat pomoc?

Sdílet

Zdroj: Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Až 41 % seniorů v Česku zažívá každoročně nějakou formu násilí, často opakovaně a většinou o tom s nikým nemluví. Týrání přitom probíhá jak v domácnostech, tak v institucích. Kde může násilí začínat, jak ho rozpoznat a na koho se v krizové situaci obrátit?

Fyzické a psychické týrání, zanedbávání, manipulace nebo ekonomické zneužívání. Násilí na seniorech má mnoho podob. Mnohdy probíhá skrytě, v domácnostech i v institucích, a často ho páchají ti, kteří by měli být nejblíže.

„Násilí v péči o seniory nemusí být vždy úmyslné. Často je důsledkem extrémního vyčerpání, dlouhodobého stresu a absence odpočinku či odborné pomoci. Setkáváme se s rodinami, které si samy nevědí rady a chybějí jim potřebné informace i podpora. Právě tehdy může docházet k neúmyslnému zanedbávání nebo k frustraci, jež vede k napětí a někdy i k násilí,“ popisuje Jitka Zachariášová, ředitelka organizace A DOMA.

Právě selhání systému péče, únava i společenské předsudky jsou jedním z faktorů, proč se násilí na seniorech nejen děje, ale často i zůstává nepovšimnuto. Navíc jsou formy páchaného násilí rozmanité a neomezují se pouze na fyzické útoky. Patří mezi ně i psychické násilí, které může mít podobu ponižování, vyhrožování, zastrašování nebo záměrné izolace.

Významnou formou je také zanedbávání péče, například nedostatečné zajištění hygieny, výživy či potřebné zdravotní péče. Častým problémem bývá i ekonomické zneužívání, kdy je senior pod nátlakem přinucen převést majetek nebo někdo neoprávněně nakládá s jeho financemi.

Dalším typem je sociální izolace, kdy je senior úmyslně oddělován od kontaktu s okolím a společností. Opomíjenou, ale důležitou formou je i takzvané přepečovávání, které sice může působit jako zájem a starost, ale ve skutečnosti omezuje svobodu a autonomii starší osoby.

Skryté příčiny a systémové chyby

Násilí nemusí být vždy úmyslné. Mnoho případů vzniká z dlouhodobé zátěže a vyčerpání pečujících osob. „Je velmi důležité, aby rodinní pečující nezůstávali na svou náročnou roli sami a včas hledali odbornou pomoc. Prevence a podpora jsou základními kameny bezpečí a důstojnosti nejen seniorů, ale i těch, kteří o ně s láskou pečují,“ doplňuje Jitka Zachariášová.

S násilím se senioři setkávají i v pobytových službách, kdy různé formy zneužívání přiznávají sami pracovníci, a to v polovině až třech čtvrtinách případů. „Týrání, zneužívání, špatné zacházení a podrývání důstojnosti lidí vyššího věku je závažným ohrožením kvality života seniorů a seniorek. Jeho značný výskyt v pobytových službách ukazuje, že k jeho prevenci nestačí řešit individuální selhání, ale spíše systémové nastavení podmínek poskytování péče v institucích,“ popsala Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity a dodává, že záleží na prostředí zařízení, nastavení jeho fungování nebo personálním zajištění péče.

Podle prvního celostátního výzkumu „RESTABUS“ se s nějakou formou zneužívání nebo týrání setkává každoročně 29 až 41 % seniorů žijících mimo instituce. Mnozí opakovaně, a většina z nich o tom s nikým nemluví. Ti, kteří se svěří, pak ve 30 % případů uvádějí, že to situaci ještě zhoršilo.

Kde najít podporu?

První velkou pomoc mohou seniorům přinést linky bezpečí, jako například Linka seniorů (Elpida) nebo Senior telefon (ŽIVOT 90). „Na Lince seniorů mluvíme denně s lidmi, kteří žijí ve velkém napětí, ve strachu, často zcela izolovaně. Bojí se mluvit, protože pachatel je někdo blízký a oni jsou na něm závislí, často prakticky i emocionálně,“ popisuje Klára Gramppová z Elpidy.

Důležitá je i prevence v podobě posilování role seniorů ve společnosti. Organizace Letokruh například pomáhá starším lidem aktivně se zapojit do komunitních aktivit a dobrovolnictví, čímž snižuje jejich izolaci a posiluje jejich sebevědomí. „Jde o jeden z účinných způsobů, jak předcházet sociální izolaci, závislosti a psychické zranitelnost, tedy faktorům, které často násilí ve stáří předcházejí. Pokud senior dostane možnost aktivně se zapojit, sdílet své zkušenosti a cítit se potřebný, přestává být vnímán jen jako objekt péče. Stává se rovnocenným členem komunity,“ říká ředitelka organizace Kateřina Karbanová.

Na koho se obrátit
Senior telefon (ŽIVOT 90): 800 157 157 (nonstop)
Linka seniorů (Elpida): 800 200 007 (denně 8:00–20:00)
Poradenská linka pro pečující doma (Diakonie): 800 915 915 (všední dny 9:00–20:00)
Linka první psychické pomoci (Cesta z krize): 116 123 (nonstop)
Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí (Bílý kruh bezpečí): 116 006 (nonstop)
Linka důvěry (CKI Psychiatrické nemocnice Bohnice): 284 016 666 (nonstop) pro dospělé
Pražská linka důvěry (Centrum sociálních služeb Praha): 222 580 697 (nonstop) pro dospělé
Krizová linka SOS centra Diakonie: 222 514 040 a 777 734 173 (denně 9:00–20:00)