Miro, Váš příběh je inspirativní – z muže, který vážil 135 kilogramů a měl zdravotní problémy, se stal člověk, který dnes pomáhá ostatním žít déle a zdravěji. Co byl ten zlomový okamžik, kdy jste si řekl: „Takhle už ne“?
U mě ta pomyslná poslední kapka byla, když jsme se přestěhovali do Španělska, a to, že na tom nejsem dobře, to jsem samozřejmě věděl už předtím, ale najednou se vám to pospojuje a ten pohled na to, že bych se měl svléknout a jít na pláž, mi prostě byl esteticky odporný, a tak jsem si řekl, že s tím musím něco udělat.

Jak těžké bylo začít? Pamatujete si svůj první krok směrem ke zdravějšímu životnímu stylu?
Začít opravdu nebylo tak těžké, jak se může zdát, motivace byla velká a já strašně rád lidem dokazuji, že se ve mně mýlí. Začal jsem v neděli večer 27. srpna 2023 a nic jiného než kafe a vodu jsem neměl až do následující neděle. A proč jsem začal půstem? Někde v rádiu nebo televizi jsem zaslechl, že někdo vydržel nejíst 7 dní, tak jsem si řekl, že to taky dám.
Co vás při vaší proměně překvapilo nejvíc – fyzicky nebo psychicky?
No, to překvapení bylo, že když vydržím nejíst 2 večery, tak pak už to jde samo – čistá hlava, lepší spánek, pocity… A pak ještě jedno překvapení – když už jsem byl téměř na váze, kterou jsem chtěl mít, chodil jsem do fitka na hodinu denně, tak jsem potkal holku a zjistil jsem, že jestli s ní chci kamarádit, tak svoje úsilí budu muset zdvojnásobit – minimálně.
V rozhovorech říkáte, že „stárnout je přežitek“. Co přesně tím myslíte? Je možné stárnutí opravdu zpomalit – nebo dokonce zvrátit?
Ano, další a další studie potvrzují, že když přistupujeme na to, že stárneme, naše tělo se podle toho chová.
Pro příklad uvádím experiment Ellena Langera nazvaný “Counterclockwise” (přeloženo: proti směru hodinových ručiček) z roku 1979. Provedli experiment s muži ve věku kolem 70 let – zavřeli je na 14 dní do domu, kde bylo všechno jako tehdy, když jim bylo 40, včetně televizních a politických zpráv. Pánové se začali bavit o politice té doby, jako by ji žili, a nemluvili o svých chorobách. Všechny zdravotní a kognitivní parametry se jim zlepšily. Nestranní pozorovatelé je na fotce odhadovali o 10 let mladší. Strašně lehce podléháme narativu, že ztrácíme výkonnost a že to tak musí být – nemusí, je to jenom na nás.
Pojem longevity dnes slyšíme čím dál častěji. Co vlastně znamená „longevity architekt“ a čím se liší váš přístup od běžného fitness či výživového poradenství?
My na naší klinice pomáháme lidem nastavit udržitelný styl života, který vede k dožití se vyššího věku ve zdraví.
Longevity architekt – tak jako jiný architekt s klientem podle jeho přání navrhne jeho longevity dům – a já pak dám dohromady odborníky, lékaře, kouče a trenéry, kteří ten dům budou pro a s klientem stavět. Všechno se odehrává striktně na základě dat, která dostaneme z laboratoří a která pak interpretuje náš tým. Nic se neděje náhodně.
Zajímají se Češi o dlouhověkost? Nebo je to stále více téma jiných národů?
Myslím si, že Češi se zajímají čím dál tím víc. Dokonce bych řekl, že v určitém ohledu slovo longevity dosahuje inflačního charakteru – longevity je nazýváno kde co.
Ale ve světě je toto hnutí daleko před námi. Amerika je v podstatě národ, který je nejvíce obézní, a zároveň má největší longevity komunity – a zásady dlouhověkosti už prosakují do běžné medicíny. Největší překážkou jsou paradoxně úřady, které jako obvykle zaostávají v povolování procedur nebo vyhodnocování nových metod. Ve světě jsou hodně napřed Singapur a Švýcarsko se svým Longevity Valley – tam jsem se inspiroval nejvíce.

V čem podle Vás dělají Češi v péči o svůj životní styl největší chybu?
Svatá trojice – alkohol, špatná strava a pohyb.
O alkoholu je zbytečné se rozepisovat, to víme všichni. Ale to, jak jíme, má obrovský potenciál ke zlepšení. Stále vidíme i v seriózních médiích a ordinacích dávno vyvrácené informace pokládané za fakta.
Nutriční gramotnost by se měla vyučovat ve školách stejně jako se začíná učit finanční gramotnost.
A pohyb je mnohdy vynecháván úplně, nebo s falešnou představou, že když chodím 10 tisíc kroků denně, tak to stačí – nestačí. To je další fakt.
Mnoho lidí by si přálo žít déle, ale nechtějí dělat radikální změny. Dá se začít s dlouhověkostí „malými kroky“? Jak by podle Vás měl začít úplný laik?
Já nejsem příznivec drastických změn – většinou tu změnu člověk vydrží jen krátce, protože jeho cíl je zhubnout nebo dosáhnout nějakého milníku, a pak se většinou vrátí ke svým starým návykům. Viz lednové přeplněné posilovny.
Kdežto malá změna, kterou implementuji do svého života, zakoření a udělám z ní svůj zvyk – ta přetrvá.
A jestli jsme žili nezdravě 40 let, tak návrat nebo nové zvyky můžou trvat déle. A proč ne? Vždyť tady chceme být ještě dalších 40 a více let – takže pomalu, ale trvale měnit.
Jak provést trvalou změnu životního stylu, která může vést k lepšímu a delšímu životu ve zdraví? Jsou podle Vás nějaké hlavní oblasti, na které se zaměřit?
Pro každého funguje jiný model. Já mám rád drastické změny, ale ne každý to tak vydrží.
Našim klientům doporučuji mít plán – pozvolný nebo rychlejší – který bude reflektovat životní situaci a potřeby.
Když budu vědět, že mě teď čeká menší změna a za měsíc k ní přidám další, tak vlastně ta první už je zvyk a rituál a můžu se soustředit na další.
A když takových změn udělám postupně hodně, nevadí, že některé vypadnou – pořád zůstane spousta těch, které vám v životě zůstanou, a k ostatním se můžete vrátit časem nebo najít jiné, které vám fungují lépe.
Pro mě je to vlastně nekonečné hledání toho, co funguje – a každý nový vědecký objev nebo studie je příležitostí vyzkoušet něco nového.
Co by podle Vás měl člověk ze svého života úplně odstranit, aby se jeho život začal ubírat zdravějším směrem?
Bavili jsme se o těch nejdůležitějších změnách – a tady bych vždy začal jídlem.
Pro mě je důležitější zastavit příjem dalších toxických látek do těla – to bude mít i následný efekt, který nám ulehčí další změny jako je fyzická aktivita a spánek. Mimochodem spánek je asi ten nejvíce přehlížený hack. Při spánku tělo regeneruje a pokud si ho zkracujeme, ošizujeme se o ten nejdůležitější čas obnovy.
Takže nejdříve si zvědomíme, co je zdravá strava a co je jed.
Omezit příjem cukru a ultrazpracovaných potravin.
Zjednodušeně řečeno – když jdu nakoupit a výrobek má dlouhý seznam ingrediencí a čárový kód, tak to nebrat.
A další je kdy jíst – pozdní jídlo před spaním opravdu není dobrý nápad.
Klinika Zenith Swiss Longevity, kterou jste založil, propojuje genetiku, biomarkery a životní styl. Můžete přiblížit, jak to funguje v praxi – co všechno o sobě může člověk zjistit?
U nás všechno začíná tím, že se snažíme s klientem mluvit o jeho představách budoucího dlouhého života.
Na základě toho vybereme nejvhodnější sadu testů – naše testy obsahují více než 150 biomarkerů a dalších 100 mikrobiom markerů, takže je to opravdu důkladná analýza klientova stavu.
Dozvíme se stav hormonů, cholesterolu, vitamínů, aminokyselin, antioxidantů atd. Změří se biologický věk a rychlost stárnutí.
To už máme dost dobrou představu, jakým směrem napřít úsilí.
Po tomto úvodním vyšetření naši odborníci pracují s klientem na podrobném plánu a po 3–6 měsících test opakujeme, abychom zjistili, kam jsme se posunuli.
Ve Vaší knize Stárnout je přežitek zdůrazňujete roli mentálního nastavení. Jak velký vliv má hlava na to, jak stárneme?
Podle některých výzkumů má mentální nastavení až 60 % váhu v našem úsilí žít zdravě.
Nejnovější výzkumy hovoří o tom, že v tzv. modrých zónách se lidé dožívají vysokého věku zejména proto, že jejich způsob života je velice harmonický – mají smysl života, žijí společensky a nestresují se.

Jak dnes vypadá Váš běžný den? Co jíte, jak cvičíte, jak relaxujete – a jaké zásady nikdy neporušíte?
Já bych raději popsal typický týden – to je asi lepší pro představu, protože i když mám své rituály, žádný den není stejný.
V průměru se snažím uběhnout 40 km – nemusí to být každý den, ale vychází to tak na 5 dní v týdnu.
2–3× zajdu do posilovny na cvičení se zátěží.
Většinou jím jednou denně – mezi 17. a 20. hodinou večer – a převážně nízkosacharidovou stravu.
Spát chodím kolem 23. hodiny.
Studená sprcha je opravdu každý den – tu nevynechám – ale jiné zásady jsou od toho, aby se porušovaly.
Někdy je to, že o víkendu u babičky si dáme celá rodina svíčkovou s knedlíky, důležitější z hlediska mentální pohody a vyváží negativní efekt těch knedlíků – a hned po obědě se jdu projít, aby se ty sacharidy rychle spálily.
Na čem právě pracujete? Prozradíte něco o své chystané kuchařce nebo dalších projektech spojených s longevity?
Těch nápadů je hrozně moc a protože času málo, musím prioritizovat.
Nejblíž je právě Longevity Kuchařka s Táňou Kuchařovou – nebude to typická kuchařka stylem snídaně/oběd/večeře, ale recepty budou řazené podle toho, co znamenají – třeba výživa pro mozek, pro mitochondrie, uklidňující nebo energetizující atd.
Dalším projektem, který spustíme v lednu, je specializovaná služba pro ženy – test, který změří stáří vaječníků a předpoví příchod menopauzy, a následné poradenství, jak si menopauzu oddálit, jak se na ni připravit a případně jak na ni reagovat – výživou, cvičením, ale i hormonální terapií.
Budeme na tom spolupracovat s naší kolegyní, která se právě vrací z Anglie a bude se tomuto tématu věnovat.
Zdroj: autorský rozhovor
Zdroj fotografií: Se souhlasem M. Skořepy
| Miro Skořepa se profiluje jako moderní Longevity Architect a zakladatel kliniky Zenith Swiss Longevity. Není to ale tak dlouho, co bylo všechno ještě úplně jinak. Ve věku 53 let čelil osobní krizi – trápila ho nadváha, vysoký tlak, chronický zánět a do duše se mu vkrádala deprese. Pod horou receptů na léky ztrácel sám sebe a přemýšlel, jak dál. A pak přišlo rozhodnutí převzít kontrolu nad svým zdravím. Zhubnul přes 40 kilo, snížil svůj biologický věk a znovu získal životní energii. Své zkušenosti i poznatky z nejnovějších vědeckých studií shrnul v knize „Stárnout je přežitek“, která propojuje osobní příběh s praktickými postupy, jak žít déle a zdravěji. Ještě předtím, než se začal věnovat dlouhověkosti, působil Miro Skořepa více než dvacet let na vedoucích pozicích v mezinárodní logistice a řízení dodavatelských řetězců, mimo jiné ve společnostech Bacardi-Martini či Philips. |
Související články