<p>Ne jako gesto otevřenosti, ale jako signál napětí, varování nebo dokonce hrozby. Antropologické studie ukazují, že i tak univerzální čin, jako je úsměv, může mít zcela opačný význam podle toho, jaká kultura ho používá.</p><p></p><h2>Když úsměv neznamená radost, ale ohrožení</h2><p>V některých komunitách na Papui-Nové Guineji a v části Melanésie antropologové pozorovali, že lidé úsměv používají v situacích, které jsou pro nás spojeny s nervozitou nebo konfliktem. Úsměv zde není výrazem štěstí, ale snahou vyhnout se otevřené konfrontaci. Historická izolace, silné kmenové struktury a neustálý boj o prestiž vytvořily prostředí, v němž se pozitivní výrazy staly obranným mechanismem.</p><p>Úsměv může znamenat:</p><ul><li><p>„zachovávám kontrolu“</p></li><li><p>„nechci ukázat strach“</p></li><li><p>„vyhýbám se konfliktu“</p></li><li><p>„varuji před blížícím se napětím“</p></li></ul><p>Psychologie tento jev nazývá „maskovaný afekt“ – emoce, která je vystavěna tak, aby nahradila skutečný vnitřní stav.</p><p><a href="https://www.centrum.cz/ztracene-linie-evoluce-zapomenute-druhy-ktere-zily-po-nasem-boku-a-mohly-nas-nahradit-stacilo-jen-malo-e73c8c44-663a-5367-9751-8206aed4d24e" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><img src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/2810df91-ec8f-5f8e-a69c-f8f29e4e4046/4vurVpbkyk/w1024.webp" alt="img-04122025-1" />ČTĚTE TAKÉ: </a><strong><em><a href="https://www.centrum.cz/ztracene-linie-evoluce-zapomenute-druhy-ktere-zily-po-nasem-boku-a-mohly-nas-nahradit-stacilo-jen-malo-e73c8c44-663a-5367-9751-8206aed4d24e" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ztracené linie evoluce: zapomenuté druhy, které žily po našem boku — a mohly nás nahradit. Stačilo jen málo</a></em></strong></p><p></p><h2>Kultura, v níž je úsměv podezřelý</h2><p>V některých oblastech Sibiře nebo mezi bašperskými komunitami v Mongolsku je úsměv v cizí přítomnosti často vnímán jako neupřímnost. Důvod pramení z funkce úsměvu v rámci sociální soudržnosti: úsměv je tam určen výhradně rodině nebo úzkému kruhu. Použít ho mimo tuto skupinu může znamenat narušení rovnováhy nebo dokonce manipulaci.</p><p>Antropologové vysvětlují, že jde o pozůstatek systému, v němž byla loajalita jednoho klanu životně důležitá. Přílišná otevřenost vůči cizincům mohla představovat riziko.</p><p></p><h2>Emoční paleta není všude stejná</h2><p>Společnosti, které limitují úsměv, přitom nemusí být uzavřené nebo chladné. Anthropologové ze Stanfordu a Cambridge ukazují, že tyto kultury pracují s jinými signály: jemným pohybem hlavy, tempem řeči, intenzitou pohledu nebo způsobem, jak skupina udržuje prostor mezi jednotlivci.</p><p>Úsměv je jen jedním z mnoha způsobů, jak lidé komunikují emoce. Západní civilizace mu však často přisuzuje univerzální význam, což může vést k nedorozuměním i nevhodným interpretacím.</p><p><a href="https://www.centrum.cz/lide-kteri-mluvili-kliky-nejstarsi-jazyk-sveta-a-co-nam-rika-o-puvodu-lidstva-b4a7343b-db97-5d00-9dad-d7701c674986" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><img src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/2810df91-ec8f-5f8e-a69c-f8f29e4e4046/lsc0vmvd7G/w1024.webp" alt="enigma-26112025-3" />ČTĚTE TAKÉ: </a><strong><em><a href="https://www.centrum.cz/lide-kteri-mluvili-kliky-nejstarsi-jazyk-sveta-a-co-nam-rika-o-puvodu-lidstva-b4a7343b-db97-5d00-9dad-d7701c674986" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Lidé, kteří mluvili kliky: nejstarší jazyk světa a co nám říká o původu lidstva</a></em></strong></p><p></p><h2>Co úsměv říká o vztahu k nejistotě</h2><p>Studie Paula Ekmana i novější výzkumy v oblasti cross-cultural psychology ukazují, že kultury s vysokou mírou nejistoty (například regiony s historicky nestabilním klimatem nebo omezenými zdroji) často používají úsměv jinak než kultury stabilnější.</p><p>Úsměv je méně projevem radosti a více nástrojem sociální regulace. Naopak společnosti s vysokou mírou sociální jistoty používají úsměv jako běžný komunikační prostředek, který posiluje pozitivní atmosféru.</p><p></p><h2>Kde úsměv téměř neexistuje</h2><p>Existují komunity, kde se úsměv jako sociální nástroj téměř nepoužívá. U některých izolovaných skupin na Andamanských ostrovech byl zaznamenán stav, kdy úsměv neplní žádnou významovou funkci a je nahrazen verbálními nebo gestickými signály. Emoce se tak přenášejí spíše tónem hlasu než mimikou.</p><p>Antropologové se domnívají, že jde o adaptaci na prostředí, kde byl výraz obličeje méně důležitý než okamžitá reakce na nebezpečí nebo změnu situace.</p><p><a href="https://www.centrum.cz/nejvzacnejsi-prvky-v-lidskem-tele-kde-se-berou-a-proc-jich-je-tak-malo-509b9dd0-1b46-5fc5-b5a6-b51451eff9a3" target="_blank" rel="noopener noreferrer"><img src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/2810df91-ec8f-5f8e-a69c-f8f29e4e4046/PqU7yj0Dba/w1024.webp" alt="untitled-design-13_1" />ČTĚTE TAKÉ: </a><strong><em><a href="https://www.centrum.cz/nejvzacnejsi-prvky-v-lidskem-tele-kde-se-berou-a-proc-jich-je-tak-malo-509b9dd0-1b46-5fc5-b5a6-b51451eff9a3" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nejvzácnější prvky v lidském těle: kde se berou a proč jich je tak málo</a></em></strong></p><p></p><h2>Úsměv není univerzální</h2><p>Úsměv se může jevit jako univerzální lidský výraz, ale jeho význam je hluboce kulturní. To, co v jedné společnosti znamená přátelství, může být jinde signál opatrnosti nebo dokonce hrozby. Studium těchto rozdílů ukazuje, jak rozmanitá je lidská komunikace a jak snadno může dojít k nedorozumění, pokud na univerzalitu spoléháme příliš.</p><hr /><p>Zdroje</p><ul><li><p>Ekman, P. (1993). "Facial expression and emotion." <em>American Psychologist</em>, 48(4), 384–392. DOI: <a href="https://doi.org/10.1037/0003-066X.48.4.384" rel="noopener noreferrer" target="_blank">https://doi.org/10.1037/0003-066X.48.4.384</a></p></li><li><p>Morris, I. (2015). <em>Cultural Expressions and Social Signaling in Melanesia</em>. Cambridge University Press.</p></li><li><p>Stanford Cross-Cultural Psychology Laboratory. "Social Signals and Emotion Across Cultures." <a href="https://psychology.stanford.edu" rel="noopener noreferrer" target="_blank">https://psychology.stanford.edu</a></p></li><li><p>Cambridge Social Anthropology. "Emotion and Signaling in Siberian Communities." <a href="https://www.socanth.cam.ac.uk" rel="noopener noreferrer" target="_blank">https://www.socanth.cam.ac.uk</a></p></li></ul>