Kolik spánku žena opravdu potřebuje
Pro zdravého dospělého člověka platí obecně stejné doporučení pro ženy i muže, přibližně sedm až devět hodin spánku za noc. Žádná významná zdravotnická autorita nestanovuje zvláštní počet hodin jen podle pohlaví. Výzkumy ale ukazují, že ženy v průměru spí o něco déle než muži, nejčastěji zhruba o půl hodiny. Některé studie uvádějí rozdíl i menší kolem jedenácti minut.
To ale neznamená, že každá žena potřebuje přesně o půl hodiny více. Potřeba spánku je individuální a závisí také na věku, genetice, zdravotním stavu a životní situaci. Mnohem zajímavější je jiný rozdíl, ženy častěji uvádějí, že mají se spánkem problémy, přestože objektivní měření u nich někdy ukazují dokonce kvalitnější spánek než u mužů. Ženy spí déle, ale zároveň častěji popisují noční probouzení, potíže s usínáním a neosvěžující spánek. Rozdíl mezi ženami a muži není hlavně v tom, kolik hodin mají strávit v posteli, ale co se během těch hodin se spánkem děje.
Hormony hrají u žen velkou roli
Ženský organismus během života prochází mnohem výraznějšími hormonálními změnami. Menstruační cyklus, těhotenství, období po porodu a kojení, perimenopauza a menopauza mohou spánek ovlivňovat různými způsoby. Výzkum, který trval čtvrt století ukazuje, že ženský spánek je výsledkem kombinace biologických, psychologických i sociálních vlivů.
U některých žen se například několik dní před menstruací zhoršuje usínání a přibývá nočního probouzení. Po ovulaci stoupá progesteron a s ním mírně i tělesná teplota, která může usínání ztěžovat. Před menstruací pak hladiny progesteronu a estrogenu klesají a spánek může být lehčí a více přerušovaný. K tomu se přidávají křeče, nadýmání nebo další příznaky PMS.
Ještě výraznější změna přichází v těhotenství. Především v prvním trimestru může zvýšená hladina progesteronu způsobovat velkou ospalost, takže devět nebo deset hodin spánku či denní zdřímnutí může být zcela normální. V dalších měsících však spánek často narušují častější návštěvy toalety, pálení žáhy, bolesti zad a kyčlí nebo pohyby dítěte. V těhotenství se také častěji objevuje syndrom neklidných nohou a poruchy dýchání během spánku.
Menopauza může ženský spánek výrazně rozhodit
Velkým zlomem bývá perimenopauza a menopauza. Významné problémy se spánkem v tomto období uvádí přibližně čtyřicet až šedesát procent žen. Na vině mohou být především návaly horka a noční pocení, které ženu opakovaně probouzejí. Roli ale může hrát i samotný pokles estrogenu a jeho vliv na regulaci spánku. S věkem navíc roste riziko spánkové apnoe. Před menopauzou mají ženy oproti mužům nižší riziko, po menopauze se ale tento rozdíl výrazně zmenšuje. Problém je, že u žen nemusí apnoe vypadat jako typické hlasité chrápání. Může se projevit především nespavostí, ranními bolestmi hlavy, únavou nebo pocitem, že se žena přes dostatečně dlouhou noc vůbec nevyspala.
Ženy jsou přibližně o čtyřicet procent náchylnější k nespavosti než muži. Rozdíl se výrazněji objevuje už po pubertě a může se zvyšovat v těhotenství, po porodu a během menopauzy. Významnou roli přitom nemají jen hormony. Ženy častěji trpí úzkostmi a depresemi, které se spánkem úzce souvisejí. Do hry vstupuje také psychická zátěž a péče o děti, nemocné nebo starší členy rodiny. Výše zmíněný výzkum přímo upozorňuje na vliv role osoby, o kterou žena pečuje, na spánek. Přibližně dvakrát častěji než muže ženy postihuje také syndrom neklidných nohou. Nepříjemné pocity v nohách pak mohou ztěžovat usnutí i narušovat noční spánek. Významným faktorem může být nedostatek železa, který se častěji objevuje například u menstruujících žen a v těhotenství.
Zdroje: PMC, Health Clevelend clinic, Acibadem, AMA
Související články