4 min

Zatřásly zemí a proměnily krajinu i lidské životy. Největší zemětřesení v historii

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zemětřesení – jeden z nejničivějších přírodních masových vrahů. Kromě statisíců lidských obětí mají tyto živelné pohromy na svědomí stovky zničených měst, včetně Antiochie, hlavního města Seleukovské říše a později významné metropole Římské říše.

Zatřásly zemí a proměnily krajinu i lidské životy. Největší zemětřesení v historii

Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Velké lisabonské zemětřesení (1755)

odhadovaný počet obětí: 60 000+
datace: 1. 11. 1755
lokalita: Lisabon, Portugalsko

Jedno z nejničivějších zemětřesení, které postihly Evropu, uděřilo 1. listopadu 1755 v Lisabonu. Série silných otřesů srovnala se zemí řadu velkých významných budov a zničila asi 12 000 obydlí. Počty obětí a zraněných byly tak vysoké, neboť v osudný den, 1. listopadu na Den všech svatých, se většina lidí soustředila v kostelích, které se vlivem otřesů zhroutily jako jedny z prvních. Zemětřesení následně vyvolaly asi 6 m vysoké vlny tsunami, které putovaly až do vzdálenosti 6 100 km a napáchaly škody i v alžírském Cádizu. Katastrofa si vyžádala nejméně 60 000 lidských životů.

Mohlo by vás zajímat: Tsunami způsobená zemětřesením v japonském Sanriku byla noční můrou pro Japonce i Číňany

Zemětřesení v Antiochii (115)

odhadovaný počet obětí: 260 000
datace: 13. 12. 115
lokalita: Antakya, jihovýchodní Turecko

Starobylé město Antiochie se rozkládalo na řece Oronte v jihovýchodním Turecku asi 20 km od pobřeží Středozemního moře. Město založil na konci 4. století př. n. l. Seleuk, jeden z vojevůdců Alexandra Velikého, který z něj vytvořil hlavní město Seleukovské říše. V době svého největšího rozkvětu měla metropole populaci asi 500 000 obyvatel a hned po Alexandrii a Římu byla třetím nejdůležitějším městem Římské říše.

Oblast východního Středomoří, kde leží Antiochie, patří mezi jedno z nejnestabilnějších míst planety typické častým výskytem zemětřesení. Důvodem je střetávání čtyř litosférických desek. Dva z antiochijských zemětřesení byla obzvláště silná, a druhé z nich dokonce vedlo k zániku této antické metropole.

Mohlo by vás zajímat: Sluncetřesení bývá 40 000krát větší než ničivě zemětřesení, které srovnalo se zemí San Francisco. Co nám hrozí?

K prvnímu z těchto zemětřesení došlo ráno dne 13. prosince 115 n. l. V tu dobu ve městě pobýval sám císař Hadrian, který zde zimoval se svojí armádou před neúspěšným partským tažením. Zemětřesení podle odhadů dosáhlo 7,5 stupně Richterovy škály a téměř zničilo Antiochii a pět dalších starověkých měst. Otřesy byly údajně cítit na celém blízkém východě a východním Středomoří až k Rhodosu a způsobily vznik vln tsunami, které postihly přístavní město Caesarea v Judeji. Zemětřesení trvalo několik dní. Následkem této hrůzy bylo zabito okolo 260 000 lidí, z toho asi 100 000 přímo v Antiochii.

Římský historik Cassius Dius barvitě líčí tuto katastrofu ve své knize Římská historie: „Nejprve se náhle ozvalo velké hřmění a po něm následovalo ohromné třesení. Celá země se zvedla a budovy vyskočily do vzduchu; některé byly vyneseny do vzduchu, aby se zhroutily a rozbily na kusy… A jak nebe pokračovalo v zemětřesení několik dní a nocí, lidé byli v hrozné tísni a bezmocní, někteří z nich byli rozdrceni a zahynuli pod tíhou budov, které na ně tlačily, a jiní umírali hlady.“

Zemětřesení v Antiochii (526)

odhadovaný počet obětí: 250 000 – 300 000
datace: konec května 526
lokalita: Antakya, jihovýchodní Turecko

I přesto nebylo zemětřesení v roce 115 tak katastrofální jako v květnu 526. Celá Antiochie, důležité strategické místo Východořímské říše, byla tehdy srovnána se zemí. Za oběť padl i veliký kostel, který nechal ve 4. století vybudovat císař Konstantin II., syn Konstantina Velikého. Budovy, které se nezřítily po otřesech, pohltit požár, který vypukl následující den. Odhaduje se, že zahynulo nejméně 250 000 obyvatel. Rok po zemětřesení nastoupil na byzantský trůn císař Justinián, který štědře zafinancoval obnovu zničeného města. Jeho snaha však byla marná, neboť o 12 let později město dobyli a vyplenili Peršané.

Zemětřesení v Tchang-šanu (1976)

odhadovaný počet obětí: až 255 000
datace: 28. 7. 1976
lokalita: Tchang-šan, východní Čína

Zemětřesení o síle 7,8 st. Richterovy škály udeřilo ve 3:42 ráno dne 28. července 1976. Jeho důsledkem bylo zničení milionového průmyslového města Tchang-šanu a poničení třímilionového Tianjinu. Zemětřesení si vyžádalo až 255 000 lidských životů a 700 000 zraněných. Počet obětí byl vysoký především proto, že většina lidí byla doma v postelích, a ne venku na otevřených prostranstvích. Následné záchranné akce navíc zkomplikovala série menších otřesů. Celá oblast je typická častým výskytem zemětřesení – samotný Tianjin zasáhlo mezi lety 1345–1990 téměř 2 000 otřesů. Ještě v roce 1982 žila většina poškozených lidí v provizorních obydlích a teprve v roce 1991 byly dokončeny opravy poničeného Tianjinu.

Zemětřesení v provincii Šen-si (1556)

odhadovaný počet obětí: 830 000?
datace: 23. 1. 1556
lokalita: provincie Šen-si, Čína

Zemětřesení v provincii Šern-si je nejničivějším zemětřesením v historii lidstva. Došlo k němu 23. ledna 1556 a podle pozdějších vědeckých výzkumů dosáhlo síly 8 – 8,3 st. Richterovy škály, což se blíží k nejsilnějšímu zaznamenanému otřesu. Odhady počtu mrtvých po rozsáhlých katastrofách před 20. století jsou vždy nepřesné. Nicméně vzhledem k masivním sesuvům půdy, obrovskému množství zcela zničených měst a vzniku až 18 m širokých trhlin v zemi však musel být počet obětí obrovský. Navíc k výrazným škodám a úmrtím docházelo i ve vzdálenosti téměř 500 km od epicentra. Odhadovaný počet obětí (830 000) je ale pravděpodobně mírně nadhodnocený.

Zatřásly zemí a proměnily krajinu i lidské životy. Největší zemětřesení v historii

„Těším se na akci ministra Zůny.“ Babiš poslal vojáky na Šumavu, experti nechápou

Meteorologové sledují něco mimořádného. Vývoj v Pacifiku překročil hranici, která tu ještě nebyla

Nahá Sydney čelí vlně odporu. Do americké hvězdy už se pustily i české sportovkyně

Něrgešová znovu bojovala se zhoršením stavu. Po měsíční pauze se vrací k životu

V thajském lese našli „ďábelskou květinu“. Není zelená a energii ze Slunce nepotřebuje