3 min

Vláda si schválila zákon, díky kterému může dál zadlužovat Česko. Zmizely poslední zábrany

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Sněmovna 101 hlasy odmítla senátní pojistky a otevřela vládě prostor na mimořádné výdaje až o 240 miliard korun ročně.

Vláda si schválila zákon, díky kterému může dál zadlužovat Česko. Zmizely poslední zábrany

Zdroj: Vláda ČR

Obsah článku

Tohle není technická novela. Je to nejrozsáhlejší přesun rozpočtové moci od parlamentu k exekutivě za celou dobu existence českých fiskálních pravidel. A nejhorší na tom je, že se to stalo pod rouškou bezpečnosti, infrastruktury a zelené energetiky, tedy tří slov, proti kterým se v dnešní politické atmosféře špatně argumentuje. Přesně tak vypadá průhledný manévr, který počítá s tím, že veřejnost nemá čas číst paragrafy.

Tři zámky, jeden klíč

Kdo říká „vláda si uvolnila ruce“, má pravdu jen z třetiny. Ve skutečnosti padly tři různé pojistky najednou, a právě jejich souběh dělá z novely něco bezprecedentního.

Za prvé: takzvaná bezpečnostní doložka. Stačí, aby vláda konstatovala „výrazně zhoršenou bezpečnostní situaci“, a může překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent. Bez nového zákona. Bez nového hlasování Sněmovny. Pojem „výrazně zhoršená bezpečnostní situace“ přitom zákon nedefinuje. Kdo rozhodne, že situace je dost špatná? Vláda sama. Kdo z toho profituje? Vláda sama. Krásná politická fikce sebekontroly.

Za druhé: do roku 2036 se z výdajových rámců vyjímají obranné výdaje nad dvě procenta HDP a široce definované „strategické infrastrukturní stavby“. Co je strategická stavba? To, co vláda označí za strategickou stavbu. Opět žádný vnější arbitr.

Za třetí: sněmovní verze do novely vpašovala mimorozpočtový účet u ČNB pro financování nízkouhlíkové výrobny. Jinými slovy, desítky miliard na jaderný projekt půjdou kanálem, který stojí mimo běžný rozpočtový rámec. Kdo chtěl, aby se o každé koruně na nový reaktor hlasovalo v rozpočtu? Ten prohrál.

Senát věděl, co dělá. Sněmovna taky.

Bylo by pohodlné napsat, že horní komora novelu „odmítla“ a dolní ji „protlačila“. Realita je zajímavější. Senát 17. června nechtěl zákon zabít. Chtěl do něj vrátit konkrétní pojistky: aby bezpečnostní situaci konstatovala Bezpečnostní rada státu usnesením, ne vláda volným prohlášením. Aby infrastrukturní výjimky procházely přes rozpočtový výbor. A hlavně, aby vláda nemohla pravomoc mimořádně zvyšovat výdaje delegovat na ministra financí. To poslední čtěte dvakrát. Senát chtěl zabránit tomu, aby o stovkách miliard rozhodoval jeden člověk.

Sněmovna v noci ze 7. na 8. července všechny tyto pojistky odmítla. Nejtěsnější možnou většinou. Sto jedna hlasů. Žádný prostor pro omyl, žádný prostor pro výmluvu. Vládní koalice přesně věděla, co dělá: volila širší, volnější verzi nad verzí s brzdami. To je legitimní politické rozhodnutí. Ale ať nikdo neříká, že pojistky nebyly na stole.

Rozpočtová rada mluví, nikdo neposlouchá

Kdyby kritika přicházela jen od opozice, dala by se odbýt jako politická hra. Jenže Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku z 11. června mluví o „bezprecedentním rozvolnění“ národních fiskálních pravidel a o změně celého fiskálního paradigmatu. To nejsou slova opozičního politika na tiskové konferenci. To je nezávislý expertní orgán zřízený zákonem, jehož smyslem existence je právě hlídat, aby se rozpočtové mantinely neposouvaly bez veřejné debaty.

NRR zároveň varuje, že vyšší dlouhodobé sazby zvednou náklady na obsluhu dluhu až k 1,6 procenta HDP. Přeloženo: čím víc si stát půjčí dnes, tím víc zaplatí na úrocích zítra. A tím méně zbude na všechno ostatní. Na zdravotnictví, na důchody, na školství. Ale to jsou výdaje, které se v titulcích špatně prodávají, protože nemají přívlastek „strategický“ ani „bezpečnostní“.

Ústava jako poslední brzda?

Zbývá prezidentské veto a Ústavní soud. Veto je politické gesto, ne stopka. Sněmovna ho přehlasuje stejnou většinou, jakou zákon protlačila. Sto jedna hlasů stačí. Reálnější nadějí opozice je ústavní stížnost, a argumenty pro ni existují: neurčitost klíčových pojmů, oslabení parlamentní kontroly nad rozpočtem, obcházení fiskálních limitů alternativní právní konstrukcí. Jenže rozhodnutí soudu je otázkou měsíců, ne dnů. A do té doby zákon platí.

Řečnická otázka na závěr je zbytečná, protože odpověď je zřejmá. Vláda si vytvořila legální prostor utratit víc, část výdajů přitom vytlačila mimo kontrolní mantinely a senátní pojistky smetla ze stolu. Kdo za to zaplatí, není otázka jestli, ale kdy.

Zdroj: Kontext24

Autor: Vojtěch Havelka

Reklama

Další články z Kontext24

V Česku panuje extrémní sucho a ministr životního prostředí si vyrazí na dovolenou? Tomu se říká arogance par excellence

Na důchody jde ročně přes 700 miliard a vláda chce další přídavky? Kde na to chce vzít, už ale neříká, sama to totiž neví

Česká důchodová politika se řídí pravidlem, které by žádný podnikatel nepřežil: nejdřív slíbíš výdaje, a...

Pro očkování do lékárny? Nápad ministra Vojtěcha se nelíbí vládě ani odborníkům. A je to dobře

Adam Vojtěch spustil veřejnou debatu o očkování v lékárnách dřív, než měl srovnané vlastní podmínky....

Co si Babiš a spol. chtěli dokázat na Lysé hoře? Na takovou politickou exhibici v horách nikdo není zvědavý

Když politik potřebuje dva ministry, hejtmana a desítky příznivců, aby dokázal, že je „jeden z lidí“,...

Havlíček jednou větou nelítostně pohřbil naděje Schillerové na prezidentský post. Tomu se říká kolegialita

V hnutí ANO se prezidentské ambice nepěstují, ty se přidělují. Karel Havlíček to právě předvedl.

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kontext24

Kontext24.cz přináší publicistické články, komentáře a analýzy zaměřené na domácí i zahraniční politiku, ekonomiku a společenské události. Nezaměřuje se pouze na samotné zprávy, ale především na jejich širší souvislosti, dopady a možné scénáře dalšího vývoje.Vedle aktuálních témat se věnuje také...

Vláda si schválila zákon, díky kterému může dál zadlužovat Česko. Zmizely poslední zábrany

Šok pro celé Španělsko. Vrahové rozstříleli těhotnou ženu přímo v turistickém ráji

Malý Štika, nebo malá Štika? Charlotte už zná pohlaví miminka a prozradila jméno

Odbory tvrdě proti Babišovi. Jde ve stopách Fialovy vlády, vzkázal odborářský boss

Stará láska nerezaví. Jana Doleželová se po letech vrátila k Davidu Trundovi

Analýza DNA dala Somertonskému muži po 74 letech jméno. Jak je možné, že ho s mrtvým na pláži nikdo nespojil?