3 min

Vedra nad 35 °C v Česku nejsou nová. Nová je jejich četnost: za 60 let se počet tropických dnů zvýšil 40násobně

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

V šedesátých letech zaznamenaly české meteorologické stanice dohromady 17 dnů s teplotou nad 35 °C. O půl století později jich napočítaly přes šest set.

Vedra nad 35 °C v Česku nejsou nová. Nová je jejich četnost: za 60 let se počet tropických dnů zvýšil 40násobně

Zdroj: Foto: Pxhere

Obsah článku

Datový analytik Jáchym Brzezina vytáhl z otevřených dat Českého hydrometeorologického ústavu jednu jednoduchou, ale znepokojivou řadu. Vzal 52 stanic s téměř kompletním záznamem od roku 1961 do roku 2024, spočítal na každé z nich dny, kdy rtuť překročila 35 °C, a výsledky sečetl po dekádách. V první dekádě 1961–1970 vyšlo 17 takových dnů. V dekádě 2011–2020 jich primární infografika na portálu Infoviz uvádí 610. Přesný poměr je zhruba 36násobný; titulkový „40násobek“ je zaokrouhlení, které ale na podstatě nic nemění: dříve raritní extrém se stal běžnou součástí českého léta.

Proč těch 52 stanic nestačí zpochybnit

Nejčastější námitka proti podobným srovnáním zní: přidali jste nové stanice na teplých místech a číslo nafoukli. Brzezinova metodika tuto díru zavírá. Pracuje výhradně se stanicemi, které měří nepřetržitě od počátku šedesátých let, a soubor drží konstantní přes celou řadu. Žádná nová stanice v Polabí nebo na jižní Moravě výsledek nezkresluje.

Měřená veličina je po celou dobu stejná: denní maximum teploty vzduchu, snímané čidlem v radiačním krytu dva metry nad aktivním povrchem. Změnila se technika záznamu, z ručního odečtu na automatické logování, ale fyzikální princip měření zůstává identický. Dekádní agregace navíc vyhlazuje výkyvy jednotlivých let a odpovídá standardnímu klimatologickému přístupu, který používá i ČHMÚ.

Co znamená 610 dnů nad 35 °C

Samotné číslo je součet přes všechny stanice a všechny dny v dekádě, nejde o to, že by na jednom místě bylo 610 dnů nesnesitelného vedra. Přesto je nárůst strukturální. ČHMÚ uvádí, že od šedesátých let se průměrná teplota v Česku zvedla asi o 2 °C, v létě dokonce o 3 °C. Počet tropických dnů (nad 30 °C) vzrostl z průměrných čtyř na dvanáct ročně. Ve městech je posun ještě ostřejší: z deseti na třicet. V centru Prahy napočítali v období 2011–2023 průměrně 22 tropických dnů za rok.

Problém přitom nejsou jen odpolední špičky. S rostoucím počtem velmi horkých dnů přibývají i tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C. Tělo se nestihne zotavit a zdravotní rizika (dehydratace, kardiovaskulární selhání, přehřátí) se násobí. Podle Evropské agentury pro životní prostředí je horko v Evropě největším zabijákem mezi extrémy počasí.

Vedra, která se lámou do účtů i sklizně

„Oteplení o pár stupňů“ zní abstraktně. Konkrétní je tohle:

Voda. I při podobných ročních srážkách roste výpar, klesají průtoky řek a zhoršuje se klimatická vodní bilance. Krajina vysychá, i když prší stejně.
Zemědělství. Vegetace startuje dříve, ale s ní roste i riziko poškození jarními mrazy. U některých plodin se počítá s poklesem výnosů v řádu desítek procent. Národní akční plán adaptace s těmito scénáři výslovně pracuje.
Infrastruktura. ČHMÚ varuje před deformacemi kolejnic a silničních povrchů, přetížením energetických sítí a výpadky dodávek. Klimatizace v budovách zvedá spotřebu elektřiny právě ve chvíli, kdy je síť nejzranitelnější.
Města. Beton a asfalt akumulují teplo a vytvářejí tepelné ostrovy. Rozdíl mezi centrem Prahy a okolní krajinou může v letní noci dosáhnout i několika stupňů.

Hotspoty extrémního horka v Česku leží dlouhodobě v Polabí, Poohří a na jižní Moravě. Mezi rekordními stanicemi opakovaně vystupují Doksany. Právě nížinné a příměstské lokality táhnou většinu přírůstku.

Česko není výjimka, a trend nekončí

Sousední Německo sleduje počet horkých dnů nad 30 °C a deset nejteplejších let podle tohoto ukazatele přišlo až po roce 1994. Rakousko hlásí od roku 1961 nárůst horkých dnů ve všech zemských metropolích o 13 až 27 dnů. Česko spadá do stejného středoevropského pásu, kde se kontinentální extrémy zrychlují.

Klimatické modely se shodují ve směru: další růst četnosti velmi horkých dnů a delší horké vlny, zvlášť v sušších podmínkách střední Evropy. Mechanicky extrapolovat „dalších 36násobek“ by bylo zavádějící, ale odborné texty i státní adaptační strategie počítají s tím, že to, co bylo v šedesátých letech meteorologickou kuriozitou, bude v příštích dekádách standardní letní realitou.

Sedmnáct dnů za deset let, to bylo vedro, o kterém se vyprávělo. Šest set dnů za deset let je vedro, na které se musí projektovat střechy, nemocnice i vodovody.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Káva 1 euro, víno 2 eura. Nejlevnější destinaci roku máme hned za rohem, za stabilními cenami stojí jeden ekonomický mechanismus

Česká polévka má na TikToku miliony zhlédnutí. Američany láká smetanový základ s kyselou protiváhou, který v jejich kuchyni chybí

Jihočeská smetanová polévka s houbami, bramborami, koprem a zastřeným vejcem si na přelomu let 2024 a 2025...

Pár kilometrů za českou hranicí stojí zámek s jeskyní pod základy. Krápníky tu rostou díky minerálům ze studny

Bojnický zámek na západním Slovensku patří mezi nejnavštěvovanější muzea v zemi, přesto v Česku zůstává...

V Hodonín je tak málo zločinů, že policie nemá peníze na kamery. Za klidem Slovácka stojí specifická struktura obyvatel

Pravidla dotačního programu prevence kriminality pro rok 2026 totiž kamerové systémy výslovně vylučují.

V Česku leží nejmladší sopka střední Evropy. Má dvě vrstvy tufu a našel ji Goethe, když hledal štěrk

Železná hůrka u Mýtiny na Chebsku vypadá jako nenápadný travnatý kopec. Stačí ale nahlédnout do staré...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Vedra nad 35 °C v Česku nejsou nová. Nová je jejich četnost: za 60 let se počet tropických dnů zvýšil 40násobně

„Nemám v plánu hrát s Taylor.“ Siniaková vysvětlovala, proč se úspěšný pár rozdělí

Na Česko se žene další extrém. Meteorologové ukázali, kde bude situace kritická

„Nejabsurdnější nápad v historii.“ Ať hokej nezačíná první třetinou, navrhují v Rusku

„Prostě mě nenávidí.“ Hanychová tvrdí, že její spor s učitelkou odnáší syn

Dějepisci Hollywoodu: Co nám namluvila Xena o Amazonkách a jak vypadaly skutečné bojovnice