4 min

„Věčné chemikálie“ se hromadí v tělech ptáků a nic se neděje. Za odolností stojí enzym, který savci nemají

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Vlaštovky s až čtyřicetinásobnou zátěží PFAS v tkáních vykazovaly stejné procento přeživších mláďat jako ptáci z čistých lokalit.

„Věčné chemikálie“ se hromadí v tělech ptáků a nic se neděje. Za odolností stojí enzym, který savci nemají

Zdroj: Foto: FreeRangeStock

Obsah článku

Americký geologický průzkum (USGS) a tým z několika univerzit publikovali v říjnu 2025 v časopise Environmental Toxicology and Chemistry výsledky rozsáhlé terénní studie na vlaštovkách stromových (Tachycineta bicolor). Ptáci hnízdící v blízkosti vojenských základen a průmyslových areálů měli v tělech dramaticky vyšší koncentrace takzvaných věčných chemikálií, perfluorovaných a polyfluorovaných látek, souhrnně PFAS. Přesto vědci nenašli statisticky významný rozdíl v tom, kolik vajec se vylíhlo, kolik mláďat přežilo, ani ve dvou klíčových zdravotních ukazatelích. Výsledek je překvapivý.

Co přesně studie změřila

Výzkumníci sledovali vlaštovky stromové na více lokalitách napříč Spojenými státy, od míst kontaminovaných hasicí pěnou AFFF po referenční oblasti s minimální zátěží. Měřili celkovou koncentraci čtyřiceti PFAS sloučenin v ptačích tkáních (označovanou jako Total40) a zaměřili se na tři konkrétní ukazatele:

Denní pravděpodobnost přežití vajec a mláďat – mezi lokalitami nebyl statisticky významný rozdíl.
Haptoglobin-like aktivita (PIT54) – marker zánětu a tkáňového poškození u mláďat zůstal srovnatelný.
Celkový imunoglobulin Y – ukazatel imunitní odpovědi rovněž nevykazoval významnou vazbu na koncentrace PFAS.

PFOS, nejznámější zástupce skupiny, byl jediný PFAS detekovaný ve všech vzorcích. Na východním pobřeží u lokalit zasažených AFFF dosahovaly koncentrace vybraných látek v tkáních podle USGS až čtyřicetinásobku hodnot z čistých míst. Přesto žádný z měřených endpointů na tuto zátěž nereagoval, jak vysvětluje doprovodný text na Phys.org.

Proč zrovna vlaštovky, a proč to není poprvé

Vlaštovka stromová je pro toxikology cenný model. Krmí mláďata hmyzem sbíraným do půl kilometru od hnízda, takže její tkáně odrážejí lokální, nikoli regionální kontaminaci. Právě proto ji USGS používá jako bioindikátor už přes dvě desetiletí.

A není to poprvé, co výsledky překvapily. Starší studie z lokality Clarks Marsh v Michiganu, kde koncentrace PFAS patřily k nejvyšším zaznamenaným u volně žijících ptáků, rovněž nenašla zhoršení reprodukce. Naopak práce z Minnesoty a Wisconsinu z let 2007–2011 odhalila negativní souvislost mezi PFOS ve vejcích a úspěšností líhnutí; efekt se projevil už při 150–200 ng/g. Obraz je tedy trochu rozporuplný. Záleží na lokalitě, směsi kontaminantů a přítomnosti dalších ekologických stresorů. Laboratorní testy na jiných ptačích druzích přitom reprodukční poškození předpovídaly poměrně jednoznačně. Terén ale není laboratoř.

PFAS zůstávají problém, i bez viditelné újmy

To, že vlaštovky na sledovaných lokalitách nejevily měřitelné známky poškození, neznamená, že PFAS jsou neškodné. Znamená to, že u jednoho druhu a omezeného souboru ukazatelů se efekt neprokázal. Americká EPA, NIEHS i ATSDR nadále řadí PFAS mezi látky spojované s imunitními, jaterními, reprodukčními a onkologickými riziky u lidí i zvířat. Ptáky chrání speciální enzym, my bohužel nic takového nemáme.

Klíčový problém PFAS je jejich chování v potravním řetězci. Výzkum z Ontaria doložil, že PFOS biomagnifikuje z vodních i suchozemských bezobratlých do vlaštovek. A USGS ve svém metodickém průvodci uvádí, že nejvyšší koncentrace se typicky objevují u predátorů na vrcholu potravní pyramidy. Vlaštovka, která sama netrpí, může být článkem řetězce vedoucího k druhu, který trpět bude.

Český kontext: voda, regulace a Jizerské hory

Přímá data o PFAS v tkáních českých vlaštovek obecných neexistují. Co ale existuje, jsou čísla z pitné vody. Reprezentativní screening Státního zdravotního ústavu ukázal medián sumy PFAS kolem 0,8–0,9 ng/l, maximum necelých 24 ng/l. Cílené šetření 27 rizikových lokalit, v okolí průmyslu, letišť a podél řek procházejících průmyslovými oblastmi, našlo až 90,8 ng/l.

Od roku 2024 je monitorování PFAS v pitné vodě povinné a od ledna 2026 platí parametr pro sumu dvaceti PFAS. Některé konkrétní sloučeniny, například PFHxS, už míří do zákazů v rámci Stockholmské úmluvy. Specifický český hotspot naznačují i předběžná data Univerzity Karlovy ze sněhu na běžkařských tratích v Jizerských horách, kde fluorované vosky zanechávají stovky až tisíce ng/l PFAS.

Co z toho plyne pro regulaci

Jedna terénní studie na jednom ptačím druhu regulační přístup nezmění, a ani by neměla. Evropské i české kroky se opírají o širší soubor důkazů o perzistenci, mobilitě a bioakumulaci PFAS, ne o jednotlivý datapoint. Hodnota nové práce je jinde: ukazuje, že příroda reaguje na kontaminanty složitěji, než předpovídají laboratorní modely. Směs látek, lokální podmínky a druh organismu hrají roli, kterou nelze odhadnout z jednoho krmného experimentu.

Pro majitele soukromých studní v okolí letišť nebo průmyslových zón v Česku to nic nemění na doporučení nechat si vodu otestovat. Co vědci našli, je otázka, proč ptáci s masivní zátěží vypadají v pořádku. Odpověď na ni teprve hledají.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Karibik bez dlouhého letu. Chorvatská jezera překvapují tyrkysovou vodou

Lidé míří do termálů, ale ve Vyšných Ružbachách voda vyhloubila travertinový kráter

Kruhové jezírko s průměrem dvaceti metrů a celoročně teplou vodou nevytesala sopka ani meteorit. Vytvořil...

Prachov zná každý, ale Suché skály vypadají jako kamenný hřeben vytažený ze země

Úzký skalní hřeben severně od Besedic ukazuje to, co jinde v Českém ráji neuvidíte: pískovcové vrstvy staré...

Neztratila se vám sůl? Za kompletní sadu kořenek z chalupy platí sběratelé klidně i 7 000 Kč

Kompletní spížní souprava z meziválečného Československa se na českém trhu prodává i za 6 000 až 8 000 Kč....

Malá Fatra láká hřebeny, ale Šútovo ukazuje, jak pramen a výška vytvoří vodopád

Osmatřicet metrů volného pádu vody uprostřed národní přírodní rezervace. Nejvyšší vodopád Malé Fatry přitom...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

„Věčné chemikálie“ se hromadí v tělech ptáků a nic se neděje. Za odolností stojí enzym, který savci nemají

Silačky ve skalách odhodily oblečení. Vzpěračky chystají další svůdný kalendář

Pes vnímá lidské emoce přesněji, než jsme si mysleli, ukazuje nový výzkum

Syn Louise de Funèse slaví 77 let. Olivier hrál v šesti filmech, pak ale herectví definitivně opustil

Tichý protest reprezentantů zaujal svět. Při hymně gestem upozornili na křivdu

Kolik si denně vydělá sezónní číšník ve vídeňské restauraci. Až to zjistíte, dáte výpověď a půjdete do Vídně