Ve frýdlantském hradu jsou k vidění vzácné renesanční busty, každá za desítky milionů

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Vzácné renesanční busty vytvořené z bílého carrarského mramoru vystavuje v rámci výstavy „Vzácná návštěva“ státní hrad a zámek Frýdlant. Zobrazují čtveřici panovníků spojených s habsburským rodem Markétu Rakouskou, jejího manžela Filiberta II., jejího synovce Karla V. a bratrance císaře Rudolfa II., Viléma V. Jde přitom o busty, které byly až dosud buď uloženy v depozitáři Národního památkového ústavu (NPÚ) a nebo vystaveny v rámci prohlídkové trasy na Sychrově. Jenže nikdo přesně netušil, koho představují. Teprve díky výzkumu v rámci projektu Ad unicum se podařilo nejen identifikovat, koho busty představují, ale ve třech případech určit i jejich autora. Výrazně se tím mění i jejich finanční zhodnocení, každá busta má nyní hodnotu v řádu desítek milionů korun.

Na frýdlantském hradu jsou k vidění vzácné renesanční busty, každá za desítky milionů

Zdroj: Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Článek byl publikován 06.09.2025 04:47

„Vůbec poprvé můžeme tyto čtyři busty vidět pohromadě a nutno podotknout, že to nejsou ledajaká díla, ale že jde o vrcholné evropské renesanční umění,“ uvedla při slavnostním otevření výstavy v prostorách hradu ve Frýdlantu náměstkyně generální ředitelky NPÚ Jana Michalčáková.

Až doposud se totiž busty nacházely každá na jiném místě. Například busta Markéty zdobila krb na Sychrově, její manžel zase tamní schodiště. Další dvě busty pak byly uloženy v depozitářích. „Posun v poznání čtveřice bust přinesl až výzkum NPÚ v projektu Ad unicum, který se už od roku 2017 zaměřuje na díla, která jsou od konce druhé světové války ve správě NPÚ. Jde o díla, která byla po 2. světové válce konfiskována a jakýmsi způsobem zakonzervována na určitých objektech, na svozových místech a rozklíčovat, jakým způsobem se tam dostala a odkud vyžaduje velké úsilí a spolupráci s dalšími archiváři a dalšími profesemi,“ říká kurátorka výstavy a hlavní ředitelka projektu Ad unicum Šárka Radostová.

V případě čtyř bust, které v současné době mohou vidět návštěvníci hradu a zámku Frýdlant, je přitom posun v jejich poznání mimořádný. „Dataci jsme posunuli o tři století zpět, identifikovali jsme dvojici autorů a dosud neznámé osoby přestavujeme jako klíčové panovnické osobnosti renesanční Evropy. Je to jako když najdete fotografii neznámého člověka a později se dozvíte, koho zachycuje a poznáte vzrušující příběh jeho života,“ podotýká.

Kromě vědeckého poznání došlo ovšem i k finančnímu zhodnocení souboru. „Každá busta má nyní hodnotu několika desítek milionů korun. Význam děl potvrzuje i mimořádný zájem o zápůjčku od prestižních českých i zahraničních sbírkových institucí, jako je Národní galerie v Praze nebo Museé de Louvre v Paříži,“ uvádí kurátorka výstavy.

Busty nejsou veřejnosti jako celek představeny právě ve Frýdlantě náhodou. „Dá se říci, že se po 200 letech do Frýdlantu konečně zase vracejí. Někde před rokem 1838 byly totiž zakoupeny Kristiánem Kryštofem Clam-Gallas. To je velmi významná informace, protože teď už víme, že souvisejí se sběratelskou činností Clam-Gallasů, nikoli s Rohany, jak se dříve domnívalo především proto, že busty byly umístěny na Sychrově,“ vysvětluje Radostová.

Každá busta má svůj příběh. Romantický, poznamenaný zbraní či záhadný

Ústřední dvojici výstavy tvoří dvě nejvzácnější busty, Markéty Rakouské a jejího manžela Filiberta II, vévody savojského. „Autorem portrétu manželů je vynikající nizozemský sochař Conrat Meit, který je považován za prvního zaalpského renesančního sochaře a je označován také jako Michaelangelo severu. Busty Markéty a Filiberta jsou jedinými jeho díly na území České republiky,“ říká mluvčí NPÚ ÚPS na Sychrově Lucie Bidlasová. Práce tohoto sochaře jsou přitom velmi ceněné a jeho busty byly slavné už v době jejich vzniku. Předpokládalo se ovšem, že byly už v 16. století zničeny.

„Tyto busty vznikaly za romantických okolností. Markéta Rakouská, nizozemská místodržící, si sochaře v roce 1512 pozvala proto, aby vytvořil sochu jejího dávno zemřelého manžela. Nicméně kromě toho romantického aspektu vzpomínky na manžela, tím sledovala i další cíle. Jako nizozemská místodržící byla velice významnou ženou v důležité funkci. Dříve bylo zvykem, že se ovdovělé ženy vdávaly a ona byla žádanou nevěstou. Rozhodla se ale ponechat si svůj vdovský statut a začala proto pěstovat památku svého zesnulého manžela. Součástí toho bylo i pořízení jeho busty z už tehdy vzácného carrarského mramoru, který speciálně pro její vznik nechala přivézt,“ vypráví příběh první busty Šárka Radostová. Busta samotné Markéty vznikla až později. „Nevíme, kdy přesně to bylo, ale o moc později to nebylo,“ dodává kurátorka výstavy.

Další dvě busty, které které lze na výstavě „Vzácná návštěva“ spatřit, a které také zakoupil Kristián Clam-Gallas, jsou také renesanční panovníci. „Osobnost Karla V. není v Čechách neznámou a s manželským párem Markétou a Filibertem má přímou souvislost. Karel byl totiž synovcem Markéty, vyrůstal na jejím dvoře, ona se o něj od dětství do dospělosti starala a podporovala ho i ve funkci římského císaře,“ vysvětluje Radostová.

Příběh busty Karla V. se spojený se zbraní. „Jeho busta byla v minulosti velmi vážně poškozena. Ač se to nezdá, chybí jí jedna třetina spodní části. V té jeho hlavě je zásek, o kterém se náš restaurátor domnívá, že vznikl po úderu sečnou zbraní, kterou předpokládejme nepřítel chtěl císaře setnout. Socha po tom zásahu spadla a jak se kutálela, tak se dále poškodila a došlo k odlomení spodní části. Nějaký restaurátor tehdy, nevíme v jaké době, velmi pěkně uzavřel tu spodní část a imitoval sochu do původní celistvosti. Takže dnes není vidět, že byla poškozena,“ vypráví kurátorka výstavy.

Autorem portrétu Karla V. je sochař z okruhu Michelangelova žáka, řeholníka Giovanniho Angela da Montorsoli. Jde o čtvrtou známou bustu tohoto typu, další najdeme v Neapoli, v madridském Pradu a ve francouzském klášteře Brou.

Poslední figura, která tvoří soubor čtyř bust, je Vilém V. Bavorský. „Ten v českých učebnicích vůbec nefiguruje. Byl to bratranec Rudolfa II., našeho císaře a je to jeho jediná známá busta z mramoru. V Bavorsku žádná podobná neexistuje, což je velmi zvláštní, protože on se svým otcem nasbíral opravdu velké množství bust antického původu, které různé způsobem nechali doplňovat a opravovat a vystavovali je v Mnichově, v takzvaném Antikváriu. Takže je zvláštní, že on sám žádnou podobnou bustu neměl,“ podotýká Radostová.

Výzkum této busty považují podle ní badatelé v současné době za nedokončený. „Protože neznáme autora a nevíme, v jaké době ta socha vznikla a kdo ji mohl objednat. Je to velká záhada, proč se našla na českém území, proč nezůstala v Bavorsku, kde jistě byl známou osobou. To je pro nás fascinující záležitost a je to socha, která zatím klade mnoho otázek,“ dodává.

Zbroj, papoušek i kousek rakve. Doplňky výstavy mají přímou souvislost s bustami

Čtveřici výjimečných renesančních mramorových bust vystavuje NPÚ na výstavě společně s dalšími předměty, které se vztahují k vyobrazeným osobnostem. Návštěvníci tak uvidí například relikviář s úlomkem z rakve císaře Karla V. s osvědčením o jeho pravosti, medaili s podobnou Karla V. nebo rodokmen Savojské dynastie. Výrazným prvkem výstavy je pak také rytířská zbroj. „Dobově odpovídá a odkazuje na to, že Markéta Rakouská měla ve své reprezentační knihovně, kde přijímala hosty, vystavenu skutečnou manželovu zbroj. Vedle ní byla busta jejího manžela a z druhé strany její vlastní busta. Takhle vítala hosty a proto jsme zbroj zařadili i do této výstavy ve Frýdlantu,“ vysvětluje Šárka Radostová.

Mezi další výrazné součásti výstavy patří i zvětšená grafika, na které Markéta Rakouská předvádí před svého otce, císaře Maxmiliána, děti svého zemřelého bratra, o které v Nizozemí pečovala a mezi kterými je i Karel V., ještě jako dítě.

Vystaveny jsou pak i portréty posledních Clam-Gallasů Josefíny a Kristiána Kryštofa, tedy muže, který busty do Frýdlantu zakoupil. „Frýdlant byl v té době už rodovým muzeem a veřejnosti už od roku 1801 zpřístupňoval své sbírky, mezi něž patřily právě i mramorové busty,“ říká kurátorka výstavy.

Výstava je součástí prohlídky hradu, k vidění bude do 2. listopadu

„Výstavu jsme cíleně směřovali na září, neboť právě dnes, 6. září, začínají Dny evropského dědictví a tato výstava je více než důstojným připomenutím těchto historických svátků. Spojuje výzkumnou činnost, péči o mobiliární fond a jeho restaurování, správu památky a prezentaci veřejnosti,“ vysvětluje ředitel NPÚ, ÚPS na Sychrově, pod jehož správu hrad a zámek Frýdlant spadá, Miloš Kadlec.

Výstava „Vzácná návštěva“ je součástí hlavního prohlídkového okruhu Frýdlantský hrad a to až do 2. listopadu. Návštěvníci si ji mohou projít na samém konci prohlídky. Na výstavu se neplatí speciální vstupné.

Reklama

Další články z Liberecká Drbna

Větrné elektrárny obyvatelé Bystré nad Jizerou v referendu odmítli

Liberec potřetí pro Starosty. Budeme jednat se všemi, říká Hájek

Volby v Liberci potřetí v řadě vyhrávají Starostové pro Liberecký kraj s lídrem Lukášem Hájkem. Jeho strana...

ANO má výhru v Jablonci, ztratilo Lípu. Změna v Semilech

Jak dopadly volby v okresních městech Libereckého kraje? ANO sice vyhrálo v Jablonci, ale ztratilo...

Vyrovnaný souboj o Senát. Do druhého kola postoupili Volfová a Půta

O novém senátorovi pro Českolipsko rozhodne druhé kolo voleb. V tom prvním uspěla dosavadní starostka České...

Jablonec veze ze Zbrojovky tři body. V závěru rozhodl Růsek

Jablonečtí fotbalisté se v desátém kole představili na hřišti Zbrojovky Brno. A dlouho to vypadalo, že si...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Liberecká Drbna

Liberec a okolí očima, které vidí zblízka. Liberecká Drbna přináší aktuální zprávy, příběhy i kauzy z regionu, který má svou specifickou energii – od hor přes města až po malé obce. Politika, doprava, kultura, bezpečnost i komunální dění – to vše je tu přehledně, svižně a bez zbytečných...

Ve frýdlantském hradu jsou k vidění vzácné renesanční busty, každá za desítky milionů

A kde chtějí tu naftu vzít? Politik se vysmál dohodě Trumpa s Putinem

Spotlight LIVE: Vítězové a poražení voleb. Začíná nový boj o moc

Podvedla jsem ho, i když jsem ho pořád milovala. Přiznání žen, co je dohnalo k nevěře

Vojta Dyk narazil ve StarDance na první problém. Choreografie mu příliš nevoní

Co bychom měly říkat holkám častěji než „jsi hodná“: 7 vět, které jim pomůžou vyrůst s vlastní hlavou