V září 2020 na poli u vesnice Great Baddow v Essexu Shane Wood náhodou objevil v hlíně zlatavý předmět. Vrátil se pro detektor kovů a během několika dnů postupně vyzvedl ze země 933 zlatých statérů spolu se zlomky nádoby či schránky, v níž mince pravděpodobně spočívaly přes dvě tisíciletí. Depot později katalogizovalo Museum of Chelmsford; mince jsou datovány do období 60–20 př. n. l., tedy do pozdní doby železné. Kurátorka muzea naznačila souvislost s otřesy po druhé Caesarově invazi v roce 54 př. n. l., ale přímý důkaz chybí.
Proč přišel o odměnu Podle britského Treasure Act z roku 1996 nález, který splňuje definici „treasure“, připadá Koruně. Hodnota nálezu určená Treasure Valuation Committee byla 300 050 liber ; standardní podíl nálezce by tak činil zhruba 150 025 liber (v přepočtu přibližně 4,2 milionu korun). Komise mu však doporučila vyplatit nulu. Důvody byly čtyři a každý z nich stačil k vynulování odměny:
Vstup bez povolení — Wood detekoval na soukromém pozemku bez vědomí vlastníka.Nelegální vyzvedávání — poklad odkrýval několik dní mimo jakýkoli kontrolovaný archeologický postup, čímž nenávratně poškodil kontext naleziště.Nesplnění oznamovací povinnosti — podle zákona musel nález ohlásit místnímu coronerovi do 14 dnů; to neudělal.Zadržení části mincí — 23 statérů si ponechal pro sebe; za to byl v dubnu 2021 odsouzen Chelmsford Magistrates‘ Court za neohlášení pokladu přisvojení nálezu. Soud nařídil i zničení jeho detektoru kovů. Kodex k Treasure Act výslovně umožňuje vynulování odměny při neoprávněném vstupu, zamlčení části nálezu, poškození kontextu nebo nepravdivém popisu okolností. Wood tak naplnil hned několik z těchto podmínek najednou, což vysvětluje, proč z případného výdělku nakonec nic neměl.
Kde jsou mince dnes a co odhalil nový výzkum V květnu 2025 oznámil Chelmsford City Council, že celý depot získalo Museum of Chelmsford. Tým z University College London se následně vrátil na naleziště pro kontrolní výzkum a muzeu byly později předány další artefakty objevené při těchto pracích. Na výstavě Timeless Treasures, otevřené 18. července 2026 a plánované do 11. dubna 2027, budou mince vystaveny pohromadě; po skončení dočasné expozice má depot přejít do stálé prehistorické galerie.
Jak by podobný objev dopadl v Česku a jak postupovat při nálezu Český zákon o státní památkové péči řeší archeologické nálezy odlišně: vlastnictví movitých nálezů zpravidla připadá kraji nebo státu. Odměna u drahých kovů se v Česku počítá jen do výše ceny materiálu, nikoli podle sběratelské či historické hodnoty; u ostatních nálezů může odměna dosáhnout maximálně 10 % kulturně‑historické hodnoty. Přesnou částku určuje krajský úřad a u zlata a stříbra si vyžádá posudek Puncovního úřadu.
Komu v Česku nález padne do ruky, měl by postupovat takto:
Nic dál neodkrývat a neměnit stav naleziště.Oznámit nález Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu nejpozději druhý den, případně prostřednictvím obce.Ponechat místo beze změny minimálně pět pracovních dnů do příjezdu odborníků.Podat písemnou žádost o odměnu na krajský úřad nejpozději do jednoho roku od nálezu. VIDEO
Depot v kontextu britských železnobodých pokladů Great Baddow Hoard získal přídomek „největší zaznamenaný“ jako největší moderně dokumentovaný depot železnodobých zlatých mincí v Británii. Předchozím držitelem rekordu byl Wickham Market Hoard s 840 zlatými mincemi objevený v Suffolku. Historicky mohl být rozsáhlejší Whaddon Chase Hoard z roku 1849, kde se odhadovalo téměř 2 000 kusů, ale tehdy bylo dohledáno a zdokumentováno pouze 420, takže starší počty zůstávají spekulativní.
Zdroj: Chalupáři-Zahrádkáři
Autor: Zdeňka Pavelková