Když se řekne vepřové, knedlík, zelí, většina Čechů si představí nedělní oběd u babičky nebo hospodskou klasiku. Jenže ruku na srdce – kolik z nás po takovém jídle zažívá pocit, jako bychom spolkli cihlu? Nadýmání, těžkost, někdy i nepříjemné křeče. Dlouho jsem to přičítala prostě tomu, že jsem se přejedla. Ale ukazuje se, že za tím může být něco víc než jen velká porce.
Co se děje v našem trávicím traktu Zelí a jeho příbuzní z čeledi brukvovitých – brokolice, květák, kapusta nebo kedlubny – obsahují látky, které jsou samy o sobě zdraví prospěšné. Jenže mají jeden háček: jsou poměrně náročné na trávení . Obsahují totiž komplexní sacharidy jako rafózu a stachyózu, které naše trávicí enzymy nedokážou rozložit. Místo toho se jich ujmou střevní bakterie, a ty při své práci produkují plyny.
Když k tomu přidáme maso, které samo o sobě vyžaduje intenzivní trávení a delší dobu setrvává v žaludku, vzniká situace, kdy se oba typy potravy vzájemně „přetahují“ o pozornost našeho trávicího systému. Výsledkem bývá prodloužená doba trávení a větší prostor pro fermentační procesy, které způsobují to nepříjemné nadýmání.
Sirné sloučeniny: viník charakteristické vůně i potíží Za typickou chuť a vůni zelí mohou takzvané glukosinoláty a isothiokyanáty – sirné sloučeniny, které jsou mimochodem zkoumány pro své potenciální protirakovinné účinky. Jenže právě tyto látky mohou u citlivějších jedinců dráždit trávicí trakt a přispívat k tvorbě plynů s nepříjemným zápachem.
Zajímavé je, že tepelná úprava situaci nutně nevyřeší. Vaření sice může některé látky částečně neutralizovat, ale zároveň naruší buněčné stěny zeleniny a usnadní bakteriím přístup k fermentovatelným sacharidům. Takže paradoxně – vařené zelí může někdy způsobovat větší nadýmání než syrové .
Photo by Valeria Boltneva | Zdroj: Unsplash.com Koho se to týká nejvíc Samozřejmě ne každý reaguje stejně. Spousta lidí sní talíř vepřového se zelím a necítí vůbec nic. Ale pak jsou tu ti, pro které je každý takový oběd malým dobrodružstvím. Větší opatrnost by měli mít zejména lidé s citlivým trávením, syndromem dráždivého tračníku nebo ti, kteří trpí častým nadýmáním obecně. Také starší lidé, jejichž produkce trávicích enzymů přirozeně klesá, mohou mít s touto kombinací větší potíže.
Podle odborníků na gastroenterologii patří kombinace masa s brukvovitou zeleninou mezi nejčastěji hlášené spouštěče trávicích obtíží u lidí s funkčními poruchami trávení.
Jak si pochutnat bez následků Dobrou zprávou je, že nemusíme zelí s masem úplně vyškrtnout z jídelníčku. Existuje několik osvědčených triků, které mohou situaci výrazně zlepšit:
Kysané zelí místo čerstvého – fermentace předem rozloží problematické sacharidy a navíc dodá prospěšné probiotické bakterie Koření je váš přítel – kmín, fenykl nebo zázvor pomáhají proti nadýmání a usnadňují trávení Menší porce zeleniny – někdy stačí jen trochu ubrat Důkladné žvýkání – trávení začíná už v ústech Časový odstup – někteří lidé lépe snášejí, když maso a zeleninu nejedí ve stejném chodu Mimochodem, tradiční česká kuchyně to vlastně věděla dávno . Kysané zelí k vepřovému, kmín v receptech – to nejsou náhodné kombinace, ale generacemi prověřená moudrost.
Poslouchejte své tělo Na závěr jedna důležitá věc: každý jsme jiný. Co jednomu nedělá vůbec nic, může druhého trápit celé odpoledne. Nejlepším vodítkem je vlastní tělo a jeho reakce. Pokud po zelí s masem pravidelně zažíváte nepříjemné pocity, možná stojí za to experimentovat – zkusit kysané zelí, přidat více koření, nebo prostě zmenšit porci.
A pokud vás trápí chronické trávicí potíže, které přetrvávají bez ohledu na to, co jíte, rozhodně stojí za to navštívit lékaře. Občasné nadýmání po vydatném obědě je jedna věc, ale dlouhodobé problémy si zaslouží odbornou pozornost.
Zdroje článku: ncbi.nlm.nih.gov , mayoclinic.org , nespechej.cz