3 min

Turisté jedou na Spišský hrad, ovšem míjejí kopec pod ním, který stále roste díky minerální vodě

Sdílet

Dennívýzva

Nedaleko Spišského hradu tiše přibývá na objemu kopec, který nevzniká tektonickým zdvihem ani navážkou, ale čistě chemií vody a vzduchu.

Zdroj: Foto: Draceane - licence CC BY-SA 4.0

Obsah článku

Sivá Brada u Spišského Podhradia je travertinová kopa stará zhruba deset tisíc let, a stále aktivní. Na jejím vrcholu bublá minerální voda nasycená oxidem uhličitým, a když plyn uniká do atmosféry, z roztoku se vysráží uhličitan vápenatý. Tenké vrstvy kalcitu se ukládají na okrajích jezírka, stékají po svazích a mění se v pevný travertin. Přesné tempo růstu v milimetrech za rok věda zatím nezveřejnila, ale princip je nezpochybnitelný: dokud vyvěrá voda a uniká CO₂, kopec přibývá. Ne dramaticky, ne před očima, spíš jako pomalá geologie v přímém přenosu.

Jak z vody vznikne kopec

Celý mechanismus stojí na třech podmínkách: zdroji minerální vody, tektonických zlomech a úniku plynu. Sivá Brada leží na průsečíku zlomů, které sahají hluboko do karbonátového podloží. Voda se v hloubce sytí CO₂ a rozpouští vápence, vzniká roztok bohatý na hydrogenuhličitan vápenatý. Když po zlomech vystoupí na povrch, tlak klesne, oxid uhličitý uniká a kalcit se vysráží.

Výsledkem je kuželovitá kopa vysoká podle různých měření 25 až 35 metrů; rozpětí závisí na tom, odkud se měří báze. Na vrcholu sedí mělké jezírko, které ještě v 80. letech mělo průměr kolem šesti metrů; novější terénní pozorování ho popisují už jen jako dvoumetrovou pánev. Jezírko se zmenšuje, protože usazeniny postupně zaplňují prostor. I to je důkaz, že proces běží.

„Gejzír“, který není gejzír

U paty kopce periodicky vystřikuje sloupec vody, který turistické průvodce rády nazývají gejzírem. Ve skutečnosti jde o vývěr z hydrogeologického vrtu B-2, založeného v roce 1956 do hloubky 132 metrů. Erupce pohání přetlak CO₂ v podzemí; mechanismus připomíná přírodní gejzír, ale spouštěčem je lidský zásah do horninového prostředí. Starší odborné práce navíc upozorňují, že erupce postupně slábnou.

Pro návštěvníka je to pořád efektní podívaná. Jen je fér vědět, že příroda si tu pomohla vrtem z éry průzkumných prací.

Evropský unikát pod čtvrtým stupněm ochrany

Státní ochrana přírody Slovenské republiky označuje Sivou Bradu za evropský unikát, ne kvůli velikosti, ale kvůli kombinaci živé travertinové kopy a vzácných slanomilných rostlinných společenstev na vývěrech minerálních vod. Území má čtvrtý stupeň ochrany, což v praxi znamená zákaz vstupu mimo vyznačené trasy.

V listopadu 2024 otevřela ŠOP SR zrekonstruovaný dřevěný chodník se zábradlím, který návštěvníky vede k nejzajímavějším bodům a zároveň chrání křehké sintrové plochy před sešlapáváním. Kolem barokní kaple sv. Kříže na vrcholu (postavené roku 1675 jako symbolická Golgota v rámci poutní krajiny Spišského Jeruzalema) je pohyb volnější, ale i tam platí základní pravidlo: na čerstvé usazeniny se nestoupá.

Co uvidíte a jak se tam dostat

Sivá Brada není atrakce na pět minut. Je to začátek naučné stezky vedoucí přes Pažicu ke Spišské Kapitule a na Dreveník; celý okruh propojuje geologii, barokní krajinnou kompozici a výhledy na Spišský hrad zapsaný na seznamu UNESCO.

Na místě návštěvník uvidí:

bublající vývěry minerální vody s viditelnými usazeninami,
vrcholovou kopu s kaplí a zbytky jezírka,
periodický „gejzír“ u paty kopce,
panorama Spišského hradu a Kapituly.

Z Prahy je to autem zhruba 560 kilometrů, z Ostravy necelých 300. Existuje i železniční spojení, lokální trať ze Spišských Vlach do stanice Spišské Podhradie. Parkování je u lokality, vstup volný, bez vstupného.

Srovnání, které pomáhá pochopit měřítko

Kdo zná Pamukkale v Turecku nebo Mammoth Hot Springs v Yellowstonu, může čekat něco podobného. Princip je stejný (srážení kalcitu z vody), ale měřítko zcela jiné. Pamukkale je obří terasový systém na dvousetmetrovém srázu napájený horkými prameny. Yellowstonské terasy pohání magmatické teplo. Sivá Brada je komornější: studená minerálka, jeden kopec, jedno jezírko, jedna kaple. Právě proto je ale geologicky čitelnější; celý proces je tu soustředěný do jednoho bodu, kde ho lze sledovat bez průvodce a bez vstupenky.

Na Slovensku existují další aktivní travertinové lokality (Vyšné Ružbachy, Gánovce, Bešeňová), ale v Hornádské kotlině je Sivá Brada jedinou žijící travertinovou kopou. Srovnatelný český protějšek se v odborné literatuře nepodařilo dohledat.

Kopec u Spišského Podhradia neroste proto, aby ohromil. Roste, protože mu to chemie a fyzika dovolují, a dokud bude voda stoupat po zlomech a ztrácet svůj plyn, bude přibývat vrstva za vrstvou. Nejlepší důvod k návštěvě není vidět změnu, ale pochopit, že probíhá.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Turisté jedou na Spišský hrad, ovšem míjejí kopec pod ním, který stále roste díky minerální vodě

Začalo to smíchem, pak obě Češky rozplakaly Wimbledon. Slzy tekly i Šarapovové s Kvitovou

Už žádná princezna Řachanda: Pfauserová vsadila na pánský styl a ovládla molo

PČR varuje před oblíbeným podvodem: Přiložíte kartu k bankomatu, ale vaše peníze vybírá někdo jiný

Velká tragédie na závodech v Brně! Při nehodě na okruhu zemřeli dva jezdci

Vítězný polibek i potlesk Navrátilové. Tak se Nosková navždy zapsala do historie Wimbledonu