7 min

Trump i válka na Ukrajině jako budíček. EU chce dát do obrany až 800 miliard eur

Sdílet

ROZHOVOR. I když obranná politika zůstává v Evropské unii převážně národní záležitostí, od roku 2022 – po ruské invazi na Ukrajinu – se spolupráce na úrovni EU, zejména v průmyslu a celkové snaze o vojenskou připravenost, prohlubuje. Jak přesně to tedy je s obrannou politikou v rámci EU? I když se přístup postupně mění, pro

profimedia-1076704392

Zdroj: Polští vojáci při přípravě summitu pěti ministrů obrany EU v Krakově v únoru 2026. Foto: Profimedia

I když se přístup postupně mění, pro mnoho bank v EU je slovo zbraně stále „zakázané“, což dopadá hlavně na menší a střední podniky v oboru obranného průmyslu. „Dalším obrovským faktorem je Green Deal, regulace, cla a ceny energií. Bez oceli, hliníku, čipů a plynu nic nevyrobíme… Geopolitika se dnes ovšem mění mnohem rychleji, než ochota EU měnit svá vnitřní pravidla,“ říká Kamil Blažek, advokát a partner právní kanceláře Kinstellar.

Rozhovor je písemnou verzí podcastu Bruselská setba. Připravují jej Robert Břešťan, šéfredaktor HlídacíPes.org a Kamil Blažek, advokát a partner právní kanceláře Kinstellar.
Až 800 miliard eur do zbraní: EU má novou obrannou | RSS.com

Jak je nyní v rámci EU upravena společná obranná politika?

Jde o relativně nové předpisy, o kterých se dosud příliš nemluvilo. Vedle starších principů zakotvených v základních smlouvách o EU vznikla v posledních třech letech v reakci na válku na Ukrajině nová válečná a průmyslová legislativa. Mezi tři hlavní pilíře patří nařízení EDIP (European Defence Industry Programme), které nahradilo dřívější akty a věnuje se především společným nákupům zbraní. Pak je to akt ASAP (Act in Support of Ammunition Production), což je právní rámec umožňující rychlé navýšení výroby munice v rámci EU a nařízení EDIRPA, které tvoří finanční rámec pro posílení evropského obranného průmyslu, mimo jiné skrze společné zadávání zakázek.

Když se NATO stává nepředvídatelným, například kvůli výrokům Donalda Trumpa nebo potenciálním sporům mezi členskými státy – historicky jde například o Řecko a Turecko – měla by se Evropa postarat o vlastní mechanismy.

Běžně se ale má za to, že ozbrojené síly, jejich nasazení i rozpočty jsou výsostnou věcí národních států. Není tedy tato společná evropská legislativa v rozporu s národní suverenitou?

Rozhodně to není rozpor, spíše nezbytné doplnění. A je otázka, zda toto doplnění není stále příliš malé. Evropský rozměr je klíčový pro efektivitu a rychlost aplikace obranných opatření. Smlouvy o EU sice zaručují, že národní bezpečnost zůstává výlučnou odpovědností každého členského státu, a Unie musí respektovat jejich celistvost (podle principu subsidiarity), ale zároveň je společná bezpečnostní a obranná politika nedílnou součástí celkové zahraniční politiky EU. Musíme si přiznat, že existují situace – například vojenské mise v Africe – které jednotlivé státy samy zvládnou jen obtížně a kde se zájmy EU mohou lišit od zájmů USA.

Jakou roli hraje v těchto úvahách NATO?

NATO je v této diskusi, jak se říká, „slon v místnosti“. Všechny evropské povinnosti musí být v souladu se závazky v rámci NATO, které má reálné mechanismy a páky na zajištění společné obrany. Jenže integrace v rámci NATO je dnes zpochybňována z mnoha stran a pro obranu je nejdůležitější předvídatelnost a spolehlivost. Když se NATO stává nepředvídatelným, například kvůli výrokům Donalda Trumpa nebo potenciálním sporům mezi členskými státy – historicky jde například o Řecko a Turecko – měla by se Evropa postarat o vlastní mechanismy.

Zatím to vypadá, že jde hlavně o ekonomiku, respektive sdílení výrobních kapacit...

Ano, i proto, že vývoj moderních zbraňových systémů je nesmírně nákladný. Důvodem, proč má Evropa v porovnání s USA v oboru málo velkých globálních hráčů, je omezený odbyt – národní firmy často dodávají jen své armádě a občas vyvezou pár kusů jinam, jako například švédské Gripeny. Pokud ale i v obranném průmyslu vytvoříme větší společný trh, dosáhneme úspor z rozsahu a můžeme vytvořit mnohem lepší produkt. V krizi se navíc ukazuje, že národní kapacity pro výrobu munice nebo obrněnců prostě nestačí. A může to být i výhoda pro země s vyspělou průmyslovou základnou, jako je Česká republika, které mohou tyto věci dělat rychleji a lépe pro více spojenců najednou.

Pokud by se EU měla stát konkrétní silou schopnou reagovat na konflikt místo národních států, vyžadovalo by to zásadní a jednomyslnou změnu základních smluv. Takový proces konzultací mezi parlamenty trvá obvykle tři až čtyři roky.

Ve Smlouvě o EU ale už dlouho existuje i klauzule o povinnosti vzájemné vojenské pomoci (konkrétně jde o článek 42, odstavec 7). Řekl bych, že se o ní, na rozdíl od často zmiňovaného článku 5 severoatlantické smlouvy, moc neví.

Evropská klauzule podobně říká, že pokud se členský stát stane obětí ozbrojeného útoku, ostatní mají povinnost mu pomoci „všemi prostředky, které mají k dispozici“. Problém je v tom, že Evropa zůstala u tohoto textu, ale nemá k němu vybudované mechanismy ani velení. V praxi tedy nevíme, co by se stalo – zda by někdo poslal armádu nebo třeba jen sto hasičů, či odsuzující nótu. Existuje i článek 222 o solidaritě v případě teroristických útoků, ten aktivovala Francie v roce 2015. Tehdy ale Francie především potřebovala, aby spojenci převzali její mise v Mali a severní Africe, aby si uvolnila kapacity.

Dá se čekat, že se v EU reálně posuneme až ke společné evropské armádě?

Řekl bych, že spíše ne. Koordinovaná cvičení probíhají, ale většinou je to stejně pod hlavičkou NATO. EU jako organismus postrádá velitelskou a právní strukturu, která by umožnila někomu „písknout“ a poslat vojáky do akce. Strategický kompas z roku 2022 sice zmiňuje vizi sil rychlého nasazení do pěti tisíc vojáků do roku 2030, ale to je zatím pořád jen plán. Klíčové bude procedurálně definovat, co přesně klauzule aktivuje – zda je to přelet dronu, nebo třeba až tanky na hranicích – a jaká forma pomoci, vojenská, logistická či finanční musí následovat, aby to nebylo závislé jen na aktuální vnitropolitické situaci a náladě v jednotlivých zemích.

Jsou v tomto procesu brzdou neutrální státy jako Rakousko či Irsko, nebo Dánsko se svou výjimkou?

Pro to, co EU dělá dnes, to překážka není. Pokud by se ale EU měla stát konkrétní silou schopnou reagovat na konflikt místo národních států, vyžadovalo by to zásadní a jednomyslnou změnu základních smluv. Takový proces konzultací mezi parlamenty trvá obvykle tři až čtyři roky. Teoreticky by mohla Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti, rozhodnout o urychlení, ale institucionálně je to nesmírně složitý proces.

Důležitým detailem je také výjimka z fiskálních pravidel – obranné výdaje se díky ní nepočítají do limitů dluhové brzdy podle maastrichtských kritérií.

Roli ale asi hraje i to, že Evropa má geograficky rozdílné priority. Lze sjednotit pohled pobaltských zemí, které přirozeně jako hlavní hrozbu berou Rusko, s pohledem jižních zemí řešících migraci ve Středozemí nebo Řecka, které řeší Turecko?

To prostě vyplývá z národních pohledů na rizika. Polsko a Pobaltí řeší Rusko, zatímco Řecko se desítky let připravuje na možný konflikt s Tureckem a udržuje kvůli tomu nejsilnější armádu z členských zemí EU. Na evropské úrovni by se priority musely určovat strategicky – například konstatováním, že riziko na východním křídle je v příštích dvou letech vysoké a je třeba tam napřít zdroje. Vede se o tom diskuse u Evropského obranného fondu, kde je 1,5 miliardy eur – to je sice pro domácí rozpočet hodně, ale v měřítku obrany je to jen kapka v moři.

Ovšem plán Rearm Europe mluví o sumě až 800 miliard eur. Co je to za balík peněz?

Nejde o jeden přímý rozpočet EU, ale o kombinaci národních výdajů, evropských fondů a soukromých investic. Cílem je dát soukromým investorům jistotu, že státy budou zbraně skutečně odebírat. Důležitým detailem je také výjimka z fiskálních pravidel – obranné výdaje se díky ní nepočítají do limitů dluhové brzdy podle maastrichtských kritérií. Pak je tu pomoc Ukrajině, například půjčka 90 miliard eur do roku 2026. Ačkoliv jde o financování chodu ukrajinského státu, nepřímo to podporuje i naši obranu, protože Ukrajina za tyto prostředky odebírá zboží a zbraně právě ze států EU.

Co kromě peněz brzdí rozjezd evropského zbrojního průmyslu?

Je to především bankovní financování. Pro mnoho bank je slovo zbraně stále špinavé, což dopadá hlavně na menší a střední podniky. Velcí hráči jako česká CSG nebo německý Rheinmetall financování zajištěno mají, ale menší dodavatelé mnohdy narážejí na odpor lokálních bank. Dalším obrovským faktorem je Green Deal, regulace, cla a ceny energií. Také bez oceli, hliníku, čipů a plynu nic nevyrobíme. Potřebujeme komplexní strategii pro dodavatelské řetězce a kritické suroviny. A nesmíme zapomínat na infrastrukturu – například aby se tunely a silnice stavěly tak, aby jimi projely i tanky. Geopolitika se dnes ovšem mění mnohem rychleji, než ochota EU měnit svá vnitřní pravidla.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Všechny články tohoto autora

Vybrali jsme pro vás MAGAZÍNY A ZAJÍMAVOSTI

Muž našel při kopání bazénu předmět za 15 milionů korun. Historici jsou v šoku, co se v zemi skrývalo

To co mělo být úplně obyčejné kopání na zahradě se během pár hodin proměnilo v něco, co může zamíchat...

Čas pro ženy

dnes, 23:08

3 min

Z kanonýra tvůrcem hry: Pastrňákův přerod v komplexního vůdce ohromil zámoří

„Sidney Crosby ani Alexandr Ovečkin to nedokázali,“ zní ze zámoří na adresu havířovského rodáka Davida...

SportWin

dnes, 23:00

2 min

Třinec vyhlíží desáté finále a Nestrašil se vysmál mediálním expertům

„V té době jsem nejspíš zrovna koupal děti,“ odvětil s potutelným úsměvem zkušený útočník Andrej Nestrašil...

SportWin

dnes, 22:36

3 min

Španělský pohár je v moci Basků. San Sebastian vyhrál ve finále na penalty

Fotbalisté San Sebastianu ve finále Španělského poháru v Seville porazili Atlético Madrid 4:3 na penalty po...

Aktuálně.cz - Sport

dnes, 22:22

Fernando Alonso čelí v Aston Martinu kruté realitě

Britský komentátor formule 1 Alex Jacques tvrdí, že Fernandovi Alonsovi už se v šampionátu krátí čas. Podle...

SvětFormule.cz

dnes, 22:12

1 min

Reklama

Vítězka F1 Academy debutovala v monopostu F1

Loňská šampionka F1 Academy usedla za volant monopostu Mercedesu z roku 2021 a v Silverstone absolvovala...

SvětFormule.cz

dnes, 22:08

1 min

Dva roky pryč, teď chce všechno pustit ven. Růžička popsal vězení i hlad po návratu

Tadeáš Růžička se po propuštění z vězení vrací do boje a hned kolem sebe zvedá pozornost. Na tiskové...

SportWin

dnes, 21:50

2 min

„Asi se rozbzučím radostí.“ Litera objímala a apelovala na ministerstvo kultury

Letošní 25. ročník knižních cen Magnesia Litera přinesl nejen rekordní počet přihlášených knih a vyšší...

Aktuálně.cz - Magazín

dnes, 21:42

Slováci vaří halušky už staletí úplně jinak. Tato ingredience je dělá 100x jemnější

Bramborové halušky patří mezi klasiku slovenské kuchyně, ale jejich příprava má jeden detail, který se mimo...

Čas pro bydlení

dnes, 21:41

3 min

Uvnitř Maranella: Jak Ferrari během pauzy zůstává naplno v tempu

Ani nečekaná měsíční pauza neznamená pro Ferrari zpomalení. Strávení den v Maranellu ukázal, že italská...

SvětFormule.cz

dnes, 21:12

4 min

Reklama

Šéf McLarenu razantně odmítnul možný přestup do Ferrari

V posledních týdnech se hlasitě hovoří o možném návratu šéfa McLarenu zpět do Ferrari. Spekulace vyvolal...

SvětFormule.cz

dnes, 21:06

1 min

Sousedka postříkala růže tímto domácím roztokem. Mšice zmizely do hodiny a letos kvetou jako divé

Jednoduchý domácí postřik si s mšicemi poradí mnohem rychleji než by člověk čekal. Mezi zahrádkáři se znovu...

Čas pro ženy

dnes, 21:00

3 min

Luděk (48): Nechal jsem sousedovi klíče od chaty. Když jsem tam přijel bez ohlášení, zůstal jsem stát ve dveřích

Luděk bral sousedskou výpomoc jako něco normálního. Svému sousedovi důvěřoval natolik, že mu svěřil klíče...

Trendy svět

dnes, 20:52

2 min

Tereza (31): Pozvala jsem budoucí tchyni na chalupu. Po jednom telefonátu jsem pochopila, co si o mně myslí

Tereza chtěla udělat dobrý dojem na matku svého partnera a věřila, že společný víkend všechno posune...

Trendy svět

dnes, 20:49

2 min

Magnesia Litera zná vítěze. Knihou roku je Mariborská hypnóza od Dory Kaprálové

Novela spisovatelky Dory Kaprálové Mariborská hypnóza získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže...

Aktuálně.cz - Magazín

dnes, 20:25

Reklama

„Vystrašilo mě to." Satoranský chyběl Barceloně dva týdny kvůli potížím se srdcem

Rozehrávač Tomáš Satoranský chyběl Barceloně dva týdny kvůli potížím se srdcem. Český basketbalista to...

Aktuálně.cz - Sport

dnes, 20:21

Tragédie na Nürburgringu. Při hromadné nehodě zemřel jeden z pilotů

Při hromadné nehodě v kvalifikačním závodu na čtyřiadvacetihodinovku na Nürburgringu dnes zemřel jeden z...

Aktuálně.cz - Sport

dnes, 20:18

Češi ruší klasické ložnice. Hitem je „spací kout“, který vypadá jako z pohádky a zlepší kvalitu odpočinku

Klasická ložnice z bytů pomalu mizí a není to náhoda. Lidé ji čím dál častěji nahrazují menším, klidnějším...

Čas pro ženy

dnes, 20:16

3 min

Kašlu na klasickou sedací soupravu. Objednal jsem si novinku, která se přizpůsobí vašim zádům

Klasické sedačky pomalu mizí z obýváků, možná rychleji než kdo čekal. Lidi chtějí pohodlí, které se...

Čas pro bydlení

dnes, 20:09

3 min

Threads dostane nový grafický kabát u webové verze

Sociální síť Threads se těší pozornosti mateřské společnosti Meta, což jde vidět na novinkách, které...

Dotekomanie.cz

dnes, 20:00

1 min

Reklama

Vláda neposkytne předsedovi Senátu letoun k cestě na Tchaj-wan, potvrdil Babiš

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS)...

Zprávy | Aktuálně.cz

dnes, 19:51

Šarapovová se chopí mikrofonu. Nový podcast Pretty Tough chce bourat pohled na ženské ambice

Bývalá světová jednička a pětinásobná grandslamová vítězka Maria Šarapovová rozšiřuje své působení mimo...

SportWin

dnes, 19:48

1 min

Úmrtí dětí, rakovina či tragické nehody. Slavní, se kterými se osud nemazlil

Autonehody, sebevraždy, zákeřné nemoci, ale i vraždy. Jak se s tragédiemi, které jim vstoupily do života,...

Žena.cz

dnes, 19:40

Ani beton, ani zámková dlažba. Příjezdové cesty letos ovládl materiál, kterým voda proteče přímo do země

Jednou sucho, pak zase lijáky a zahrady to prostě nestíhají pobírat. Právě proto se čím dál víc mluví o...

Čas pro ženy

dnes, 19:13

3 min

Muž zapil fentanyl alkoholem. Upadl do bezvědomí

V brněnských Židenicích zasahovali policisté u muže, který po kombinaci alkoholu a fentanylu upadl do...

Brněnská Drbna

dnes, 19:00

1 min

Reklama

Doporučujeme

Právě u nás vyšlo

Trump i válka na Ukrajině jako budíček. EU chce dát do obrany až 800 miliard eur

Vláda neposkytne předsedovi Senátu letoun k cestě na Tchaj-wan, potvrdil Babiš

Mají být další Putinův cíl. V zemi přitvrzují proti Rusům, kolaborantů je čím dál víc

Úmrtí dětí, rakovina či tragické nehody. Slavní, se kterými se osud nemazlil

Co se stane s tělem, když se 10 dní neosprchujete?

„Ta je ostrá!“ Magie Muchové dobývá svět, smíchu se neubránily sudí ani Ukrajinka