Všichni známe ty letní noci, kdy máme puštěné větráky, otevřená okna a stále se musíme převalovat v posteli, abychom našli vhodnou polohu, ve které nám nebude takové vedro. Takové jsou noci, kdy teplota přesáhne 20 °C a nazýváme je tropické. Dříve šlo spíše o zvláštnost. Se zvyšujícími se globálními teplotami tyto noci však zažíváme mnohem častěji a častokrát ani nevíme, jaký dopad mají na naše zdraví. My jsme pro vás připravili přehled toho, co byste měli všechno o tropických nocích vědět.
Dopady na lidské zdraví
Zhoršená termoregulace
Když se tělo chystá v noci spát, v zásadě potřebuje, aby snížilo svoji tělesnou teplotu o zhruba 1 °C. Toho tělo dosahuje tím, že rozpíná cévy a zvyšuje tím přísun krve k povrchu těla. Tím se tělo zbavuje tepla a ochlazuje se. Když však noční teploty přesáhnou hranici 20 °C, tento proces ztrácí svoji účinnost a termoregulace tak postupně selhává.
Méně hlubokého spánku
Je dokázáno, že při tropických nocích se tělo mnohem méně dostává do REM fáze spánku, tedy do hlubokého spánku, kdy dochází k regeneraci, utvrzování paměti a hormonální rovnováze. V důsledku toho je spánek přerušovaný, a i když si člověk nemusí pamatovat, že se přes noc na vteřinku probudil, je ráno poznat, že spánek nebyl tak kvalitní, aby tělo dostatečně nabralo síly.
Zvýšená tepová frekvence
Během běžných nocí, aby se tělo zklidnilo, snižuje tepovou frekvenci a krevní tlak. To umožňuje tělu dostat se do hlubokého spánku. Když jsou však přes noc vysoké teploty, tělo se snaží krev pumpovat co nejvíce, aby se dostala ke kůži a chladila tím důležité orgány. V důsledku toho ale zůstává tepová frekvence vysoká a tělo je natolik zaneprázdněné, že se mu nedostává kvalitního spánku.

Zvýšené riziko infarktu nebo mrtvice
Kvůli vysokým teplotám se v noci tělo snaží potit, aby se chladilo. S potem je však z těla vylučována, která pak v těle chybí. Tělo se postupně dehydratuje a dochází k houstnutí krve. Zvyšuje se tím pravděpodobnost vzniku krevních sraženin, které mohou vyústit k ucpání cév a v konečném důsledku až v infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici. Zvýšený počet případů těchto onemocnění způsobených vysokými noními teplotami se již propisuje do statistik.
Vyplavování hormonů
Prvním hormonem, na který má noční horko vliv je melatonin. Ten se běžně vyplavuje před spánkem a dává tělu najevo, že je čas jít spát. Kromě setmění melatonin reaguje také na pokles tělesné teploty. K tomu však při horkých nocích nedochází. Tělo je zmatené a neví, kdy má melatonin vyplavovat a člověku pak jde usnout pouze velmi ztuha.
Dále se vlivem nedostatku spánku a fyzického stresu způsobeným nočními vedry z nadledvin vyplavují hormony kortizol a adrenalin. jedná se o stresové hormony, které se běžně vyplavují ráno a dávají tělu impuls, na základě něhož se probouzí. Večer by pak jeho množství mělo být na minimu. Horkou noc však naše tělo vyhodnocuje jako stresovou událost a začne vyplavovat tyto hormony a tělo tak dostává signál, že nemá spát, ale má zůstat v pozoru.
Zhoršené soustředění a větší náladovost
Nedostatek spánku způsobený tropickými nočními teplotami se propisuje i do fungování člověka další den. Po probděné noci člověk často ztrácí pozornost a zhoršuje se mu soustředění. Zároveň se člověk cítí více podrážděný a rychleji se u něj střídají nálady. Celková výkonnost člověka tak při období tropických nocí výrazně klesá.
Jak se nočnímu vedru bránit?
Je asi troufalé tvrdit, že se dají noční vedra eliminovat, ale existuje spousta způsobů, jak jejich dopady zmírňovat.
- stínění oken - přes den zatažené žaluzie nebo rolety odráží většinu záření a brání tak prohřívání bytu
- ranní a noční větrání - jakmile teplota venku je nižší než uvnitř, je vhodné otevřít okna a vyměnit vzduch. Jakmile však venku začne stoupat teplota je ideální veškerá okna uzavřít, aby se dovnitř dostalo co nejméně horkého vzduchu

- prodyšné materiály - je ideální zvolit si na spaní prádlo z prodyšných materiálů jako jsou len, bavlna či bambusové vlákno, které chladí a dobře odvádí vlhkost
- lehké přikrytí - tělo je zvyklé na tlak pod přikrytou dekou, je proto lepší spát přikrytý, ale zvolit pouze lehkou pokrývku
- vlažná sprcha - před spaním je vhodné si dát vlažnou (NIKOLI LEDOVOU!) sprchu. Díky ní se tělu uvolní cévy a pomůžete tak uvolňovat teplo ven
- dostatečná hydratace - dostatek vody vám pomůže udržet dostatečně řídkou krev a sníží tak pravděpodobnost vzniku krevních sraženin

- studené obklady - pro rychlé zchlazení pomáhá přiložit ledový obklad na citlivá místa jako jsou zápěstí, podpaží nebo čelo
- ventilátor - ventilace sice neochlazuje vzduch v místnosti, ale dává ho do pohybu. Díky tomu se vám může pot rychleji odpařovat z těla. Není dobré ho však mířit přímo ma sebe, protože se tím snáze dehydratujete, mohou vám ztuhnout svaly nebo dokonce způsobit zánět
- klimatizace - pokud máte klimatizaci, tak máte v podstatě vyhráno. Nenastavujte si však teplotu o více než 5 °C nižší, než je ta venkovní. Teplotní šok způsobený velkým rozdílem teplot může vést k nachlazení
Tropické noci již nejsou ničím neobvyklým a budeme se s nimi setkávat i dále do budoucna. Nepociťujeme kvůli nim pouze nepohodlí, ale mají i konkrétní vliv na naše zdraví. Důsledkem může být únava, náladovost, snížená efektivita, ale také závažné zdravotní potíže spojené s oběhem krve. Dobré je proto věnovat celý den tomu, abychom měli večer co nejlepší podmínky pro to, jít spát a aby na nás ta vedra přes noc dopadala co nejméně. Buďte proto obezřetní, protože nejhorší scénář je takový, když situaci podceníte. Pro vývoj teplot můžete sledovat produkty na našich webových stránkách jako jsou mapy počasí nebo vývoj počasí podle modelu Aladin.
Zdroje k článku: Předpověď počasí, radar, Meteocentrum.cz