Tisíc let stará Bible ukrývala mnohem víc než Genesis. Její pergamen uchoval biologický archiv středověké Evropy

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Středověký písař zanechal v knize text. Zvíře, z jehož kůže vznikl pergamen, v ní ale zanechalo něco jiného: vlastní DNA a někdy i stopy infekce. Nová studie ukazuje, že slavné rukopisy mohou fungovat jako biologické časové schránky a uchovávat dějiny nemocí, které žádná kronika nezapsala.

Tisíc let stará Bible ukrývala mnohem víc než Genesis. Její pergamen uchoval biologický archiv středověké Evropy

Doba čtení 7 min

Článek byl poprvé publikován 01.10.2026 12:14

Poslední aktualizace: 05.10.2026 10:35

Kniha může vyprávět dva příběhy najednou

Když historik otevře středověký rukopis, hledá text, poznámky v okrajích, styl písma, pigmenty nebo stopy po lidech, kteří knihu během staletí používali. Jenže pergamen není obyčejný nosič informace. Je to upravená zvířecí kůže. A ta může uchovávat ještě jeden záznam, který středověký písař vůbec netušil, že vytváří.

Mezinárodní tým vědců teď ukázal, jak bohatý takový skrytý archiv může být. V pergamenech několika evropských rukopisů našel genetické stopy viru ovčích neštovic, neboli sheeppox virus. Patřily mezi ně i přibližně tisíc let staré York Gospels, vzácný přednormanský evangeliář pravděpodobně vytvořený kolem přelomu 10. a 11. století, Corpus Glossary zhruba z roku 800 a další rukopisy z Británie a kontinentální Evropy.

Z jedné knihy tak lze číst dvě minulosti. Jednu někdo úmyslně napsal inkoustem. Druhou do materiálu stránky zapsala biologie zvířete, ze kterého pergamen vznikl.

A právě druhý text začínáme číst až nyní.

Pergamen je kůže, jen velmi důkladně zpracovaná

Před masovým rozšířením papíru se knihy v Evropě často vyráběly z pergamenu. Kůže ovce, kozy nebo telete se očistila, zbavila srsti, napnula, seškrábala a vysušila tak, aby vznikla hladká a odolná plocha vhodná pro psaní.

Proces byl drastický, ale nevymazal všechno.

Uvnitř materiálu mohou zůstat fragmenty DNA původního zvířete. V průběhu staletí se degradují, lámou na stále menší úseky a mísí s genetickými stopami lidí, mikroorganismů a prostředí, které se knihy dotýkaly. Moderní metody je ale dokážou zachytit a rozlišovat.

U York Gospels se tento potenciál ukázal už dříve. Výzkum publikovaný v roce 2017 dokázal z pergamenu získat DNA zvířat, z nichž byly jednotlivé listy vyrobeny, a současně zachytil i lidskou DNA nahromaděnou dlouhodobým používáním knihy.

Nová studie šla ještě dál.

Místo toho, aby se ptala pouze „z jakého zvířete vznikla stránka“, hledala v historickém materiálu také DNA patogenu.

A našla ji.

_{MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT}

Arbatel sliboval magii bez ďábla. Renesanční grimoár učil, že největší moc začíná ovládnutím sebe sama

V knize přežily stopy ovčích neštovic

Sheeppox virus napadá především ovce a způsobuje vysoce nakažlivé onemocnění, které může být zvlášť nebezpečné pro mladá zvířata. Infekce se projevuje horečkou, celkovým onemocněním a typickými kožními lézemi; v moderních naivních stádech může způsobovat značné ztráty.

V Evropě už dnes ovčí neštovice běžně necirkulují, ale historické záznamy naznačují, že chovatelé s podobným onemocněním bojovali po staletí.

Genetika nyní posunula jejich příběh mnohem hlouběji do minulosti.

Výzkumníci našli stopy virové DNA na 32 pergamenových listech. V samotných York Gospels byly pozitivní tři listy, včetně části původního rukopisu a později připojeného středověkého dokumentu. Virus se objevil také v Corpus Glossary a v dalších rukopisech vytvořených přibližně mezi 8. a 14. stoletím.

Důležité je, že nejde jen o několik izolovaných úlomků sekvence. Kombinací rukopisů s archeologickými vzorky se vědcům podařilo rekonstruovat rozsáhlou část evoluční historie viru.

Celkem popsali 21 nových starověkých genomů sheeppox viru.

Příběh nezačal ve středověké knihovně, ale ve stepích doby bronzové

Pergamenové knihy tvoří jen jednu část genetické časové osy.

Nejstarší virové genomy pocházejí z ovčích zubů nalezených na archeologických lokalitách v euroasijské stepi. Některé vzorky sahají až do druhého tisíciletí před naším letopočtem.

To znamená, že infekce příbuzná dnešním ovčím neštovicím zasahovala domácí stáda nejméně před více než 3700 lety.

Pro tehdejší komunity to nemusela být okrajová veterinární nepříjemnost. Ovce poskytovaly maso, mléko, tuk, kůže a především vlnu. Nemoc schopná poškodit velkou část stáda mohla zasáhnout přímo do ekonomiky domácnosti i celé komunity.

Genetické stopy tak doplňují obraz minulosti, který se v písemných pramenech často ztrácí. Kronikář mohl zaznamenat válku, smrt krále nebo hladomor. Epidemie mezi ovcemi většinou nikdo podrobně nepopisoval.

Přesto mohla ovlivnit život tisíců lidí.

A její stopa přežila v zubu z doby bronzové i na listu luxusní středověké knihy.

_{MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT}

Kniha, kterou nikdo neumí přečíst: Voynichův rukopis - text, který vypadá jako jazyk, ale možná jím nikdy nebyl

Nejpodivnější nález přišel z pergamenu, který vůbec nebyl ovčí

Tady se příběh komplikuje.

Pokud najdeme virus ovčích neštovic v pergamenu vyrobeném z ovčí kůže, nabízí se jednoduché vysvětlení: zvíře mohlo být v době porážky nakažené a virová DNA přežila zpracování kůže.

Jenže vědci našli SPPV také v pergamenu vyrobeném z telecí a kozí kůže.

To už tak jednoduché není.

Sheeppox virus je dnes silně spojen s ovcemi, i když infekce příbuzných hostitelů nejsou biologicky nepředstavitelné. Jednou možností tedy je, že virus v minulosti příležitostně překračoval druhovou hranici jinak, než pozorujeme dnes.

Druhé vysvětlení je mnohem prozaičtější: kontaminace během zpracování.

Pergamen se nevyráběl v sterilní laboratoři. Kůže různých druhů zvířat se mohly zpracovávat ve stejném prostoru, používat stejné nástroje, nádoby nebo vodu a přicházet do kontaktu s organickým materiálem z jiných kusů.

V některých analyzovaných listech vědci skutečně zjistili DNA více hospodářských zvířat současně, což takovou možnost podporuje.

Proto nelze automaticky říct, že každé tele nebo koza, jejichž kůže nesla virovou DNA, skutečně prodělaly ovčí neštovice. Tady nový objev místo hotové odpovědi otevírá další otázku.

K získání DNA není nutné z knihy vystřihnout kus stránky

Myšlenka vrtat do tisíc let starého rukopisu kvůli genetice by asi většinu knihovníků příliš nenadchla.

Jedním z důvodů, proč se biomolekulární výzkum pergamenů vůbec mohl rozvinout, je proto způsob odběru.

Výzkumníci používají velmi šetrné metody, při nichž se povrch pergamenu jemně přetírá speciální PVC gumou podobnou běžné školní gumě. Drobné částice materiálu zachycené při této proceduře lze následně analyzovat na proteiny a DNA.

Metoda vznikla původně v souvislosti s určováním živočišného původu pergamenu a později se ukázalo, že z nasbíraného materiálu lze získat mnohem více biologických informací.

To zásadně mění možnosti výzkumu.

Historické knihovny obsahují miliony pergamenových listů, které jsou často velmi dobře datované a alespoň přibližně lokalizované. Archeologická kost nalezená v zemi může mít široký datovací interval. U rukopisu někdy víme, kdy byl vytvořen, v jakém skriptoriu vznikl a odkud přibližně pocházely materiály.

Najednou tak máme biomateriál spojený s mimořádně přesným historickým kontextem.

Knihovna se tím mění v něco mezi archivem a biobankou

Největší dopad nové práce možná neleží v samotných ovčích neštovicích.

Leží v tom, co všechno by šlo hledat příště.

Pergamen může obsahovat informace o druhu zvířete, jeho genetické populaci, pohlaví, případně příbuznosti s jinými zvířaty. Teoreticky může pomoci sledovat obchod s kůžemi, strukturu stád, chovatelské praktiky nebo geografický původ materiálu.

A pokud v něm mohou přežít genomy jednoho viru, mohou v historických sbírkách čekat genetické stopy i dalších patogenů.

To ovšem neznamená, že každý rukopis je kompletní zdravotní karta zvířete. Zachování DNA závisí na stáří, prostředí, výrobním procesu, konzervaci i pozdější manipulaci. A samotná přítomnost DNA patogenu nemusí vždy dokazovat aktivní infekci konkrétního zvířete.

Přesto je rozsah potenciálního archivu obrovský.

Evropské knihovny po staletí pečlivě chránily pergamenové knihy kvůli tomu, co na nich bylo napsáno. Možná tím nevědomky konzervovaly také obrovskou sbírku vzorků středověkého dobytka a jeho nemocí.

Jeden rukopis tak propojuje písaře, ovci i virus

Na York Gospels lze krásně vidět, kolik různých vrstev historie dokáže jeden předmět nést.

Historik může zkoumat text, jazyk nebo rukopis písaře. Umělecký historik výzdobu. Konzervátor strukturu pergamenu. Genetik zjistí, z jakého zvířete stránka vznikla. A virolog může o tisíc let později rekonstruovat infekci, která probíhala ještě předtím, než někdo na kůži napsal první písmeno.

Tohle je možná největší změna perspektivy, kterou podobný výzkum přináší.

Minulost není uložená jen v tom, co se lidé rozhodli zaznamenat.

Část dějin přežívá v materiálu samotném – v kostech, zubech, sedimentech a nyní stále zřetelněji i v knihách.

Středověký písař chtěl zachovat slova.

Nevědomky nám ale pomohl uchovat i svět zvířat, nemocí a hospodářství, který kolem něj existoval a o kterém se do jeho textu nevešla ani jediná věta.

_{MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT}

DNA nemusí mít jen čtyři písmena. Bakteriální enzym právě přečetl genetickou abecedu, která jich má osm

Chromozomy mají vlastní „čárový kód“. DNA považovaná kdysi za odpad jim říká, koho mají hledat

Zákeřná mikrobiální strategie: Houba se nechá imunitní buňkou polknout. Potom ji doslova sežere zevnitř a nakonec roztrhne, aby unikla

^{Zdroje: Kód Enigma [}¹^{], Science Advances – Three thousand five hundred years of sheeppox virus evolution inferred from archaeological and codicological genomes, DOI 10.1126/sciadv.aeh3571 [}²^{], PubMed – Three thousand five hundred years of sheeppox virus evolution inferred from archaeological and codicological genomes [}³^{], University College Dublin – Hidden DNA in medieval gospels reveals history of deadly livestock virus [}⁴^{], Royal Society Open Science – The York Gospels: a 1000-year biological palimpsest, DOI 10.1098/rsos.170988 [}⁵^{]. img ai generated}

Reklama

Zkušenost redakce

Pohled redakce: Jedna Bible mohla znamenat stovky zvířecích kůží. Pergamen byl skutečný luxus

Středověký pergamen nebyl jen předchůdcem papíru. Každý list začínal jako zvířecí kůže, kterou bylo potřeba stáhnout, očistit, zbavit chlupů, napnout na rám, vysušit a pečlivě opracovat. U rozsáhlých rukopisů proto výroba knihy znamenala spotřebu překvapivě velkého množství materiálu.

Dobře je to vidět na slavných biblických kodexech. Winchester Bible z 12. století si podle odhadů vyžádala přibližně 250 telecích kůží. U Codexu Sinaiticus, jednoho z nejstarších dochovaných opisů Bible, odborníci odhadují spotřebu téměř 200 velmi kvalitních zvířecích kůží. A to při úsporném rozvržení, kdy se z jedné kůže získalo několik listů.

Kvalita pergamenu přitom závisela na kvalitě samotné kůže. Na některých rukopisech lze dodnes pozorovat stopy po cévách, vlasových folikulech, jizvách nebo drobných poškozeních, která si zvíře neslo ještě za života. Písař tedy nepracoval s dokonale jednotným materiálem, ale s biologickou strukturou, kterou musel při rozvržení textu respektovat.

Velká Bible tak nebyla drahá jen kvůli práci písařů, iluminátorů a knihvazačů. Její výroba představovala také značnou investici do chovu zvířat, zpracování kůží a přípravy samotného pergamenu. Když dnes z jeho povrchu vědci získávají DNA nebo stopy mikroorganismů, čtou vlastně druhou vrstvu příběhu knihy – nejen to, co na ni lidé napsali, ale také z čeho byla fyzicky vyrobena.

Zdroje:

Winchester Cathedral – Winchester Bible: https://www.winchester-cathedral.org.uk/our-heritage/the-winchester-bible/

British Library – Codex Sinaiticus: https://www.bl.uk/collection-items/codex-sinaiticus

University of York / BioArCh – parchment biomolecular research: https://www.york.ac.uk/archaeology/research/bioarch/

Další články z Kód Enigma

Světelný senzor se stal ovladačem neuronů. Jeho průkopníci získali Nobelovu cenu

Přehrada vydržela. Vlna přesto zabila téměř dva tisíce lidí. Co se stalo ve Vajontu?

Když přehrada způsobí katastrofu, představujeme si praskající beton a vodu unikající protrženou hrází. Ve...

Waverly Hills: Opuštěné sanatorium, kde se skutečné utrpení proměnilo v byznys s duchy

Některá strašidelná místa vypadají, jako by byla pro legendu stvořená od začátku. Waverly Hills je jiný...

Mrtvý kandidát vyhrál volby a jeho místo dostala vdova: Hlasovací kuriozity, které nebyly vtipem

Kandidát může zemřít těsně před volbami, dvě jména mohou získat úplně stejný počet hlasů a jeden sporný...

Vypadá, jako by ji někdo rozřízl jedním dokonale rovným řezem. Al Naslaa ukazuje, proč někdy přírodě nechceme věřit

Uprostřed pouštní krajiny poblíž saúdské Tajmy stojí osm metrů vysoká pískovcová skála rozdělená téměř...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Všechny články tohoto autora →

Další články z kategorie Historie

Zobrazit více

Zajímavosti Věda Biologie Historie

Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti

Masáže, filmy, nabitý program. Agáta Hanychová popsala, jak přežívá dny bez dcery, a přiznala i temné myšlenky

Influencerka v rozhovoru řekla větu o sebevraždě. Její skutečný význam je ale jiný, než jak na první pohled...

VIPživot.cz

dnes, 08:07

3 min

Godla, Rosenberg, herci z Ordinace i sportovci chtějí do zastupitelstev. Každý chce změnit něco jiného

O křesla v zastupitelstvech v letošních komunálních volbách usilují herci Zdeněk Godla a Michal Novotný,...

ReadZone

dnes, 08:06

3 min

Roman Zach chtěl vyšetřovat vraždy. Pak přiznal, co ho odrazuje od práce detektiva

V seriálu Případy mimořádné Marty hraje kapitána Krajera, který podle jeho vlastních slov „nic nevyšetří“,...

Tisíc let stará Bible ukrývala mnohem víc než Genesis. Její pergamen uchoval biologický archiv středověké Evropy

Pohled redakce: Jedna Bible mohla znamenat stovky zvířecích kůží. Pergamen byl skutečný luxus

Strach o Laďku Něrgešovou. V hlavě jí rostou nové nádory a přístroj na ně nezabírá

„Mamograf byl čistýl, zachránila mě vlastní intuice,“ říká lékařka, které rakovina vzala prsa

Spojte prsty k sobě. Chybějící mezera varuje před skrytým onemocněním plic

„Každý cizí, kdo tu staví, chce vydělat.“ Dřív nejbohatší obec hledá nové obyvatele

Waverly Hills: Opuštěné sanatorium, kde se skutečné utrpení proměnilo v byznys s duchy