Mezi sekáče, kteří se každý podzim objevují po zahradách a domech, se vmísil druh, jaký tu dřív nikdo neznal. Přicestoval až od Středozemního moře a usazuje se na českých fasádách tak hbitě, že ho arachnologové nestíhají podchytit sami. Proto teď prosí o pomoc veřejnost. Čím je ten drobeček tak zajímavý a jak ho odlišíte od sekáče, kterého znáte z dětství?
Odkud se u nás vzal a proč ho vidíme až teď Jmenuje se sekáč větvičkový a domov má úplně jinde než my. Jeho kořeny sahají na jihozápad Evropy a do severozápadního cípu Afriky, kde vědci popsali vůbec první exempláře v Maroku. Odtud se postupně vydal na sever, prošel Francií i Německem a prosadil se ve střední Evropě.
Pohyb mu usnadnil obchod a změna klimatu. Spolu s převáženou sadbou, pytli zeminy a stavebním materiálem putují nepozorovaně i dospělí jedinci a jejich snůšky. K zabydlení pak stačí, že zimy tolik nemrznou a léta drží teplo delší dobu. Ve městech navíc panuje o pár stupňů víc než v okolní krajině, což teplomilnému tvorovi vyhovuje po celý rok.
Přečtěte si také: Češi vůbec netuší, že od roku 2027 se bude obnovovat tahle nová sleva na dani. Můžou ušetřit i 25 000 Kč
Na českém území ho poprvé zaznamenali v roce 2024, a to hned na dvou místech, v Praze a ve Vyškově. Jak umí být rychlý, ukazuje Nizozemsko. Od prvního nálezu mu tam stačilo zhruba čtrnáct let, aby obsadil téměř celou zemi.
Jak podivného nováčka na zdi poznáte Nejspolehlivěji ho odhalíte podle držení těla v klidu. Naši domácí sekáči nechávají nohy ohnuté do oblouku a trup mají kousek nad povrchem. Příchozí z jihu to dělá obráceně. Končetiny vyrovná do jediné osy a rozloží je do šířky, sám se přitom přitiskne k podkladu, až z něj zůstane úzký proužek, který splyne s prasklinou nebo odlomenou snítkou.
Druhé vodítko najdete u jeho úst. Takzvané pedipalpy, drobné přívěsky vedle kusadel, se u tohoto druhu nápadně větví a zblízka připomínají malé vidličky či parůžky. Právě ten výrůstek stojí za jeho jménem. Vyhlížejte ho na omítkách, nízkých zídkách, plotech a poblíž venkovních svítidel, nejraději má chládek a závětří. Ven vyráží hlavně po setmění a nejvíce jedinců potkáte v září, dospělce ale zahlédnete od léta až do prvních mrazů.
Přečtěte si také: Dobrá zpráva pro všechny Čechy. Na spořicích účtech je v říjnu 2026 úrok klidně i 5,2 %. Kdo to využije, může si přijít na 20 800 Kč
Strach je zbytečný, na zahradě se dokonce hodí Kdo má z pavoukovité havěti nepříjemný pocit, může zůstat v klidu. Tenhle tvor sice patří mezi pavoukovce, žádný pavouk to ale není, takže od něj nečekejte pavučinu ani jed. Jeho ústní ústrojí je tak jemné, že se přes lidskou kůži vůbec nedostane, a neohrozí ani psa nebo kočku.
Na zahradě vám naopak udělá službu. Spořádá mšice a další otravný drobný hmyz, nepohrdne chvostoskoky a postará se i o tlející rostlinné zbytky. Kolem domu tak potichu odvádí práci, které si většinou ani nevšimnete.
Proč drobný sekáč zajímá biology Důvod vědeckého zájmu je ekologický. Samotný pavoukovec nikomu neublíží, jeho rozpínání ale naznačuje, jak se proměňuje celá příroda kolem nás. Přistěhovalci z teplejších končin totiž mívají oproti domácím druhům navrch. Snáze zvládnou období sucha, houževnatěji si shánějí potravu a zaberou nejlepší skrýše. K tomu tady nový obyvatel nemá přirozeného nepřítele, který by jeho počty držel při zemi.
Přečtěte si také: Tyhle ročníky už letos můžou řešit předčasný důchod, ale musí splnit 2 výjimky. Týká se to i vás?
Vědce proto zaměstnává otázka, jestli časem neodsune stranou naše původní sekáče, kterým dělá každý výkyv počasí mnohem větší potíže. Rychlost, s jakou se šíří, je zároveň názornou ukázkou toho, jak oteplování přeskládává zvířecí osazenstvo přímo za našimi okny.
Jak můžete vědcům pomoct vy Žádná skupina odborníků nedokáže sama obejít všechny budovy a ploty od Aše po Jablunkov. Spoléhají proto na pozorné kolemjdoucí a téhle spolupráci s laiky se říká občanská věda. Zapojit se zvládne opravdu kdokoli.
Stačí mobil a chvilka. Fotka nálezu s datem a místem pomáhá vědcům mapovat, kam až se sekáč rozšířil. Ilustrační foto. Zdroj: Declan Sun / Unsplash. Jakmile na zdi nebo v okenním rámu zahlédnete sekáče s končetinami nataženými do jedné řady, udělejte tohle:
Přečtěte si také: Chcete odejít do důchodu v prosinci 2026 nebo v lednu 2027? Když to uděláte špatně, můžete přijít klidně o 1 700 Kč
Pořiďte detailní snímek, na kterém půjde jasně rozeznat trup, nohy i hlavu. Poznačte si, kdy přesně a na jakém místě jste tvora viděli. Fotku vložte do aplikace iNaturalist nebo do tuzemské databáze BioLog, kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny. Sekáč větvičkový je přitom teprve nejmladším ze tří nepůvodních sekáčů, jejichž postup ochranáři u nás sledují. Každé jednotlivé hlášení jim pomáhá přesněji zakreslit, kudy se nový nájemník českých zdí pohybuje.
Zdroje: https://dotace.aopk.gov.cz/web/invazni-druhy/-/nepuvodni-druhy-sekacu-v-cesku-pomozte-je-mapovat-, http://www.naturabohemica.cz/dicranopalpus-ramosus/, https://www.centrum.cz/clanek/invazni-sekac-kolonizuje-ceske-zahrady-z-fasad-a-plotu-chybi-mu-tu-prirozeny-nepritel-takze-populaci-nic-nebrzdi-304456, https://www.arachnology.cz/druh/dicranopalpus-ramosus-1057.html, https://www.ceskestavby.cz/clanky/nenapadny-vetrelec-na-fasadach-do-ceska-dorazil-sekac-rohaty-vedci-prosi-o-pomoc-s-mapovanim-36504.html
Přečtěte si také: Koberce v obýváku končí (2026): Češi je měli od zdi ke zdi, teď je nahrazují 3 mnohem praktičtější řešení