Vytáhněte ho zpod schodů, oprašte a možná držíte v ruce malý poklad. Dlouhé dřevěné prkno s noži, po kterém babička na podzim krouhala hlávky zelí, se z obyčejného náčiní stalo hledaným kouskem. Za některé kráječe dnes lidé na aukcích platí částky, které by majitele ani nenapadly.
Bez tohoto nástroje se domácí zelí neobešlo Krouhadlo, kráječ, struhadlo, hoblík na zelí. Názvů má spoustu, ale pořád jde o tutéž věc. Do pevného dřevěného rámu byly zasazené jeden až tři ostré nože a po nich klouzal posuvný šuplík s celou hlávkou. Několika tahy sem a tam se z ní staly tenké nudličky silné jen pár milimetrů.
Ty největší měřily přes metr a při práci se rozkládaly přes dvě židle, aby pod ně šla postavit vanička na krouhanku. Vyráběly se hlavně z tvrdého buku, aby vydržely léta dřiny, a v rodinách přecházely z generace na generaci.
Přečtěte si také: Trik na svíčkovou, který v restauracích nikdo neprozradí. Stačí 1 lžíce navíc a omáčka bude sametová
Krouhalo se na podzim, jedlo se do jara Proč měl takové náčiní skoro každý? Domácí kysané zelí patřilo k základní zimní zásobě a bez nakrouhaných hlávek by nevzniklo.
Na podzim se sešla celá rodina, hlávky se zbavily košťálů a nakrouhaly na jemno. Krouhanka se v dřevěných sudech nebo kameninových zelňácích prosolila, promíchala s kmínem a pěstí i nohama udusala, dokud nepustila šťávu. Týden pak zelí zrálo v teple a potom putovalo do chladného sklepa, kde tiše kvasilo a vydrželo až do jara. Odtud pocházela zásoba vitamínů na nejtěžší měsíce.
Proč starý kráječ dnes láká sběratele Většina domácností dnes kupuje zelí hotové ze sáčku a stará krouhadla zůstala zapomenutá po sklepích a půdách. Čím míň jich v dobrém stavu zbývá, tím zajímavější kořist pro sběratele představují.
Přečtěte si také: Za socialismu stál 10 Kčs a měl ho v kuchyni každý. Dnes je z tohohle kráječe na vejce sběratelská rarita
Roli hraje i silný sentiment. Pamětníci v kráječi vidí kus dětství a vzpomínku na podzimy u sudu, mladší generaci zase učarovala estetika starých kuchyní a předmět si ráda vystaví jako dekoraci. Sběratelsky nejcennější bývají poctivé kusy ještě z dob socialistického Československa. Tehdejší výroba často mířila i na export, o to pečlivější musela být, jenže do dnešních dnů jich přežilo jen málo.
Cenu starých krouhadel žene nahoru vzpomínka pamětníků i móda retro kuchyňského vybavení, které mladší ročníky používají jako dekoraci. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Jaké částky se za starý kráječ platí A teď to hlavní. Za běžné krouhadlo z bazaru dnes prodejci chtějí 200 až 400 korun. Cena roste s tím, jak dobře kus přežil léta, takže za pěkně dochovaný kousek s pevnými a stále ostrými noži padne kolem 700 korun.
Hranici tří tisíc korun zdolá jen hrstka mimořádných kousků. Musí v sobě spojit pořádné stáří, výbornou zachovalost i ověřitelný původ. Drtivá většina krouhadel zůstává hluboko pod ní. I tak se vyplatí staré prkno hned nevyhazovat a zjistit, co doma máte.
Přečtěte si také: Ani sůl, ani ocet. Fazole se nenadýmají díky 1 surovině, kterou přidávají Mexičané po generace
Podle čeho se pozná opravdu cenný kus Rozhoduje pár detailů, které při zběžném pohledu nikdo neřeší. Když si starý kus prohlížíte, dívejte se hlavně na tohle:
Výrobní značku. Bývá vyražená drobným písmem tam, kam nikdo běžně nekouká, třeba na spodku prkna nebo po straně rámu. Jakmile na ní najdete jméno známé dílny, hodnota vyletí do jiné kategorie. Stav nožů a šuplíku. Pevně usazené, nevylámané nože a hladce jezdící posuvný šuplík cenu zvednou, viklající se čepel a prasklá vodicí lišta ji srazí. Kompletnost. Sběratel chce předmět bez vady. I jediná scházející součástka nebo prasklá deska hodnotu stlačí, i kdyby zbytek vypadal jako nový. Velký pozor si dejte na jednu častou chybu. Kdo starý kráječ vydrhne a vyleští do lesku, obvykle mu tím hodnotu srazí. Právě ten zašlý, matný povrch totiž sběrateli prozradí, že se s nástrojem roky reálně pracovalo, a nijak se nezfalšuje. Na prach proto stačí suchý hadřík, nanejvýš zlehka navlhčený. Nejlepší představu o skutečné hodnotě dají už uzavřené obchody, tedy sumy, které za podobné kusy někdo dřív zaplatil. Číslo u zrovna běžící dražby zatím ukazuje jen přání prodejce. A kdo chce jistotu, může zajít do bezplatné poradny Asociace starožitníků.
Přečtěte si také: Kdo má doma po babičce tenhle porcelánový hrnek s modrým pruhem, ať ho neprodává. Sběratelé dávají až 19 000 Kč
Zdroje: https://www.toprecepty.cz/clanky/7481-kysane-zeli-ze-sudu-krok-za-krokem-od-krouhani-pres-udusani-po-kvaseni-dulezite-je-spravne-mnozstvi-soli-a-pecliva-hygiena/, https://www.cuketka.cz/?p=1481, https://www.pestik.cz/a/jak-na-domaci-kysane-zeli, https://dum.bazos.cz/inzeraty/struhadlo-na-zeli/, https://extrafit.cz/kdo-ma-doma-tenhle-plechovy-struhak-na-zeli-at-ho-nevyhazuje-sberatele-za-nej-plati-i-3-000-kc/