Desetiletý Auggie (Jacob Tremblay) jde poprvé do školy a bojí se, jestli si vůbec najde kamarády. Kvůli svému odlišnému obličeji je zvyklý, že se za ním lidé otáčejí. Film (Ne)obyčejný kluk vypráví jeho příběh s humorem i dojetím.
U filmů o dětech s těžkým osudem bývám trochu ve střehu. Někdy mám pocit, že mi hudba a dialogy až příliš napovídají, kdy bych se měla dojmout. I příběh malého Auggieho místy tlačí na city víc, než by musel. Dokážu mu to ale odpustit, protože vedle něj dostávají prostor i jeho rodiče a sestra. Každý z nich má totiž vlastní starosti, na které se při péči o Auggieho snadno zapomíná.
Auggie hledá své místo mezi spolužáky August Pullman, kterému skoro nikdo neřekne jinak než Auggie , se narodil s odlišným obličejem. Až dosud se učil doma, teď ho ale čeká pátá třída běžné školy. Rodiče věří, že je na tenhle krok připravený. Auggie má hlavně strach z toho, jak ho přijmou ostatní děti a co všechno bude muset zvládnout bez pomoci mámy a táty.
Jacob Tremblay v roli Auggieho zachycuje strach z odmítnutí i radost z prvních přátelství. Foto: Gage Skidmore/Wikimedia Commons (CC-BY-SA-3.0) Film dobře zachycuje i situace, které by dospělý mohl snadno přehlédnout. Pro Auggieho má velkou váhu, kdo se s ním dá do řeči nebo jestli si vedle něj někdo sedne. Z chování spolužáků rychle vycítí, kdo se v jeho přítomnosti cítí nesvůj a kdo mu chce ublížit . Zvlášť když poblíž není nikdo, kdo by zasáhl.
Herci Jacobu Tremblayovi tu roli věřím hlavně ve scénách s rodiči. Dobře vystihuje chvíle, kdy se Auggie urazí nebo si na mámě a tátovi vybije zlost po nepříjemném dni. Jeho reakce nejsou vždycky spravedlivé, ale dají se pochopit. Tremblay v nich působí přirozeně, bez velkých hereckých gest.
Julia Roberts jako máma, která se bojí o syna Isabel, kterou hraje Julia Roberts , Auggieho dosud učila doma a byla zvyklá mít ho pořád nablízku. Teď ho posílá do školy a musí přijmout, že vztahy se spolužáky za něj prostě nevyřeší.
Roberts dobře ztvárňuje, jak těžké je dodat dítěti odvahu , když má rodič sám strach. Její Isabel se snaží působit rozhodně, občas je na ní ale vidět únava i pochybnosti. Sama by potřebovala ujištění, které se snaží dát synovi.
Příběh znala Roberts už ze stejnojmenné knihy, kterou četla se svými dětmi. V rozhovoru pro Movies4Kids v roce 2017 zavzpomínala:
„Pro mě a moje tři děti to byl skvělý podnět k rodinným rozhovorům.“
Owen Wilson jako táta Nate umí doma odlehčit napětí vtipem. Jeho škádlení s dětmi patří k příjemným chvílím, kdy si rodina od starostí trochu odpočine. Díky němu má film i humor, který příběh potřebuje.
Sestra, která přece zvládne všechno Velkou předností vyprávění je změna perspektivy. Režisér Stephen Chbosky vedle Auggieho sleduje také lidi kolem něj, především starší sestru Viu, kterou hraje Izabela Vidovic .
Julia Roberts hraje Isabel, která se snaží synovi dodat odvahu, přestože o něj má strach. Foto: Bryan Berlin/Wikimedia Commons (CC-BY-SA-4.0) Její postavení v rámci rodiny je složité nenápadným způsobem. Rozumí tomu, proč bratr potřebuje tolik pozornosti. Má ho ráda. Současně by ale občas chtěla, aby se někdo se stejným zájmem zajímal také o ni. Jenže vyslovit takové přání může působit skoro nepatřičně, když přece sama žádný srovnatelný problém nemá.
Díky ní je (Ne)obyčejný kluk zajímavý i pro dospělého diváka . Připomíná, jak vedle velkých a viditelných starostí dál běží ty menší, o kterých se doma moc nemluví.
Dojetí funguje, místy je ho ale příliš Film svoji snahu dojmout nijak neskrývá. Hudba občas zdůrazní emoci, kterou už herecké výkony dávno sdělily, a některé situace dostanou uhlazenější podobu, než by jim slušela. Kdo je na hollywoodský sentiment citlivý, nejspíš si toho všimne.
Mám také jednu výhradu k samotnému pohledu na Auggieho. Příběh ho místy až příliš staví do role výjimečného dítěte, které proměňuje ostatní. Přitom mi připadá důležité něco mnohem obyčejnějšího: člověk si zaslouží přijetí, i když zrovna nikoho neinspiruje . Má právo mít špatný den, být protivný a ničím zvláštním nevynikat.
Proč se na film podívat (Ne)obyčejného kluka bych doporučila pro společné sledování se staršími dětmi , které už samy chodí do školy. Téma posměchu a šikany může být citlivé, zároveň ale nabízí přirozený začátek rozhovoru .
Auggie si v nové škole přeje najít kamarády, se kterými se bude cítit dobře. Foto: Ilustrační snímek vytvořený pomocí umělé inteligence Po filmu bych se dětí zeptala, které postavě nejvíc rozuměly a jestli jim některá situace připomněla něco z jejich vlastní třídy. Zajímavé může být i to, jak vnímají spolužáky, kteří posměch jen mlčky sledují. Zastat se někoho před vlastní partou totiž může být mnohem těžší, než se při sledování z gauče zdá.
Kdy si film pustit Vysílání: v pátek 6. listopadu od 17:45 na Prima MAX Původní název: Wonder Rok uvedení: 2017 Režie: Stephen Chbosky Délka samotného filmu: 113 minut bez televizních reklam Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz , movies4kids.co.uk , boxofficemojo.com , csfd.cz