3 min

Tato zelenina ničí střeva: Lidé ji zbožňují, ale v těle může spustit nebezpečný zánět

Sdílet

Dennívýzva

Internetem se šíří děsivé varování, že oblíbená lilkovitá zelenina doslova devastuje naše střeva a zaplavuje tělo nebezpečnými jedy. Tisíce lidí kvůli strachu vyřazují z jídelníčku lilek i rajčata. Je ale tato hrozba skutečná?

Zdroj: pexels

Každý den se na sociálních sítích setkáváme s radami, které nás nutí pochybovat o zdánlivě zdravých potravinách. Jedním z největších terčů se stal lilek vejcoplodý (Solanum melongena) a rajče jedlé (Solanum lycopersicum). Titulky varují před zničeným trávením a toxiny, které mají tyto plodiny obsahovat. Jenže co když je celá tato panika postavená na písku?

Zralý a správně upravený lilek střevní sliznici zdravého člověka nijak nepoškozuje. Naopak, tato zelenina je pro naše tělo nesmírně prospěšná a její démonizace je zcela neoprávněná. Jenže proč se o ní šíří takové hrůzy?

Chemická realita: Zapomeňte na solanin

Odpůrci lilkovité zeleniny nejčastěji argumentují obsahem nebezpečných glykoalkaloidů. U zralého lilku se však jedná o solasodin a solamargin, nikoliv o obávaný solanin. Jejich koncentrace ve zralé dužině je navíc extrémně nízká, přibližně 0,1 až 1 mg na 100 gramů hmotnosti. To je zásadní rozdíl.

Podobný mýtus panuje kolem rajčat. Mnoho lidí věří, že nedozrálá zelená rajčata jsou plná jedovatého solaninu. Ve skutečnosti však obsahují glykoalkaloid tomatin (alfa-tomatin). Ten má zcela odlišnou chemickou strukturu, vykazuje prokazatelně nižší toxicitu pro savce než solanin a v lidském trávicím traktu se vstřebává jen minimálně. Chemie je jednoduše jiná, než si myslíme.

Mohlo by vás zajímat: Animáky nejsou jen pro děti - tento hospodský kvíz ukáže, jak dobře je skutečně znáte

Matematický důkaz: Kolik byste toho museli sníst?

Nyní přijde ta nejzajímavější část. Pojďme se podívat na reálná čísla, která strach okamžitě rozptýlí. Představme si dospělého člověka o hmotnosti 75 kg. První mírné příznaky zažívacího diskomfortu, jako jsou nevolnost nebo křeče, se mohou objevit při požití dávky od 1 do 2 mg glykoalkaloidů na 1 kg tělesné hmotnosti.

Pro našeho modelového člověka to znamená hranici 75 mg glykoalkaloidů. A teď pozor. Běžná porce tepelně upraveného zralého lilku o hmotnosti 250 gramů obsahuje méně než 1 mg těchto látek. Aby tento člověk dosáhl limitu pro vznik mírných potíží, musel by naráz zkonzumovat více než 18 kilogramů tepelně upraveného zralého lilku.

Osmnáct kilo. Najednou. To je z fyzikálního hlediska naprosto nemožné. V případě syrových zelených rajčat by musel naráz sníst přibližně 3 až 4 celá nedozrálá rajčata, která obsahují kolem 25 mg tomatinu na plod. Běžná konzumace, například v podobě zavařenin nebo po tepelné úpravě, však toto riziko snižuje na absolutní nulu.

Co na to říkají odborníci a veřejnost?

Slova jednoho z věrných diváků a nadšených kuchařů mluví za vše:

Lilek jíme doma běžně, dělám z něj řeckou musaku nebo ho grilujeme na zahradě a nikdy nikomu nic nebylo. Jen se musí nechat předem osolit a vypotit, aby nebyl hořký. Tyhle clickbaitové články o tom, jak nám běžná zelenina ničí střeva a zabíjí nás, už jsou fakt k smíchu a jen zbytečně straší lidi.

Tento zdravý selský rozum plně potvrzuje i vědecká obec. Stanovisko odborníků na výživu a toxikologii je jednoznačné: „Tvrzení, že lilkovitá zelenina jako lilek či rajčata ničí střeva zdravých lidí, jsou vědecky nepodložená, neboť zralé plody obsahují glykoalkaloidy v naprosto zanedbatelném množství. Aby došlo k jakýmkoli projevům toxicity, musel by člověk zkonzumovat extrémní množství těchto plodin v syrovém stavu.“

A teď to nejlepší. Naopak, díky vysokému obsahu vlákniny a antioxidantů lilek činnost střev prokazatelně podporuje a působí preventivně proti zácpě. Takže místo ničitele je to vlastně ochránce.

Mohlo by vás zajímat: Nedávejte ho dětem, i když ho milují: Toto oblíbené jídlo skrytě škodí všem orgánům

Kdy je přesto potřeba zvýšená opatrnost?

Samozřejmě existují výjimky, kdy je obezřetnost na místě. Jedná se o jedince s prokázanou alergií nebo specifickým autoimunitním onemocněním. U těchto lidí mohou lektiny či glykoalkaloidy vyvolat individuální citlivost. Pro drtivou většinu populace je však lilek zcela bezpečný.

Klíčem k dokonalé chuti a bezpečnosti je správná kuchyňská příprava. Vaření, pečení, smažení či grilování lilku snižuje obsah přítomných glykoalkaloidů až o 50 % a spolehlivě odstraňuje případnou hořkost. Místo strachu si tak můžeme bez obav vychutnávat skvělé pokrmy, které našemu tělu naopak prospívají.

Zdroje článku: dtest.cz, akademiekvality.cz, budejovice.rozhlas.cz, nespechej.cz

Autor článku: Anna Marková

Pokud jste v článku našli chybu nebo jakoukoli zavádějící informaci, neváhejte nás kontaktovat na e-mailu info@clanky.org

Reklama

Další články z NESPECHEJ.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů NESPECHEJ.cz

Nespechej.cz je pozvánka zpomalit – a znovu si všimnout věcí, které běžně přehlížíme. Web nabízí inspiraci k jednoduššímu, vědomějšímu životu, který není o výkonech, ale o rovnováze. Témata se točí kolem zdraví, duševní pohody, rodiny, vztahů i smysluplného využití času. Namísto radikálních změn...

Tato zelenina ničí střeva: Lidé ji zbožňují, ale v těle může spustit nebezpečný zánět

Začalo to smíchem, pak obě Češky rozplakaly Wimbledon. Slzy tekly i Šarapovové s Kvitovou

Otec Lindy Noskové promluvil o těžkých začátcích. Neměli co jíst a přespávali na ubytovnách

Jiří Korn promluvil bez příkras: Stáří je kruté, syn s autismem ho ale stále překvapuje

Česko volí královnu plných křivek. Dvanáct finalistek jde do boje, Miss sympatie už je známá

Vyměnili pohodlí za starou chalupu. Anna žije pod třísetletou lípou jako její předci