6 min

Tato automobilka byla v 90. letech šlágrem českého trhu. Vstup do nového tisíciletí ale nezvládla

Sdílet

Dennívýzva

Čas plyne a některé automobilové značky, navzdory relativnímu úspěchu, už zapadly pod vrstvou prachu. I ty, co jezdily u nás.

Tato automobilka byla v 90. letech šlágrem českého trhu. Vstup do nového milénia ale nezvládla

Zdroj: Zdroj fotografie: Ionuț Păunescu,Siyuwj / Creative Commons / CC-BY-SA

Obsah článku

Jsou automobilky, které byly ještě nedávno známé a úspěšné a dnes už si na ně nikdo ani nevzpomene. Skutečně, kdy naposledy jste pomysleli na automobil značky Oltcit, Daewoo nebo Saab? A to není všechno. Paradoxem je, že výše uvedená trojice u nás byla skutečně úspěšná. Oltcit „za komunistů“ patřil mezi vozy, které neměl jen tak každý. O Saabu v tomto ohledu snad ani nemusím mluvit. A Daewoo? Dnes jsou korejské značky u nás standardem, dokonce provozují v ČR továrnu. Dřív tomu tak ale nebylo, a přesto si Daewoo dokázalo získat na českém trhu oblibu. Nemohu zapomenout, jak kamarád kdysi přijel se svým novým Daewoo Racer.

Auta ve své době nebyla špatná, nastartovala zájem o Korejce

Auto to bylo dost bídné, ale název, ten název byl víc než jen sebevědomý. Není to ale jen o asijské produkci. Co třeba Hummer? Na to, jak jsme malá země a terénní auta u nás de facto nejsou potřeba, Hummer si u nás získal velkou popularitu. A komunita kolem Hummer centra v Praze toho byla svého času důkazem. Začátek značky Hummer bych datoval k přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy americká armáda vypsala tendr na nové víceúčelové vozidlo, které by nahradilo zastaralé Jeepy. Zakázku získala společnost AM General, která vyvinula High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle (HMMWV), známé také jako Humvee.

To bylo robustní, spolehlivé a schopné zvládnout i ten nejnáročnější terén. Humvee se rychle stalo ikonou americké armády, zejména během války v Perském zálivu, kde si získalo pověst nezastavitelného stroje. A právě tady začíná cesta Hummeru na civilní trh. V roce 1992 se AM General rozhodla nabídnout civilní verzi Humvee, která dostala název Hummer H1. A to byl doslova tank na kolech. Hummer H1 si zachoval většinu vlastností vojenského Humvee – masivní konstrukci, obrovské rozměry a schopnost projet téměř jakýmkoliv terénem.

Ale zároveň přidal prvky, které z něj udělaly auto vhodné i pro běžné silnice, jako klimatizaci, kožené sedačky nebo audiosystém. Hummer H1 byl okamžitě hitem mezi celebritami, sportovci a všemi, kdo chtěli ukázat, že na to mají. První kus, tuším, koupil Arnold Schwarzenegger. V roce 1999 koupil práva na značku Hummer koncern General Motors (GM), který se rozhodl rozšířit nabídku a udělat z Hummeru globální značku. A tak přišel na svět Hummer H2, jenž byl o něco menší, luxusnější a přizpůsobenější běžnému provozu. H2 si zachoval drsný vzhled a schopnosti v terénu, ale zároveň nabídl pohodlí a výbavu, která oslovila širší spektrum zákazníků.

Milované obří SUV se stalo eko-společensky nepřijatelé

Následoval Hummer H3, nejmenší a nejdostupnější model, jenž měl přilákat i ty, kteří si nemohli dovolit (nebo nechtěli) H1 nebo H2. H3 byl postaven na platformě Chevroletu Colorado, to znamenalo, že byl méně robustní než jeho větší sourozenci, ale stále si zachoval typický „hummerovský“ styl. Jenže jak rychle Hummer zazářil, tak rychle začal i ztrácet na popularitě. Hlavním problémem byla spotřeba a společenská nepatřičnost. V době, kdy se svět začal zaměřovat na ekologii a úspornější auta, se stával Hummer se svými obrovskými motory a spotřebou kolem 20 litrů na 100 kilometrů doslova trnem v oku.

Kritika na sebe nenechala dlouho čekat a Hummer se stal symbolem neekologického přístupu a zbytečného plýtvání. A pak přišla finanční krize v roce 2008, která zasáhla automobilový průmysl naplno. General Motors se dostal do problémů a rozhodl se značku Hummer v roce 2010 ukončit. V době své největší slávy u nás GM automobily značky Hummer nabízelo a prezentovalo. Byl tady slušný privátní dovoz. O komunitě majitelů jsem mluvil. Každopádně pokud přelom milénia a dekáda poté znamenaly pro Hummer čas na výsluní, deset let poté bylo všechno jinak. Slávu a pád zažila u nás i jiná značka, zmínil jsem Daewoo.

Zájem nenastartovalo Hyundai, ale už v 90. letech Daewoo

To si čas slávy odbylo v devadesátých letech 20. století. Tehdy tahle jihokorejská automobilka doslova zaplavila české silnice. A nebylo divu – její modely byly cenově dostupné, spolehlivé a nabízely slušnou výbavu za peníze, které si mohl dovolit téměř každý. Jenže dnes už po této značce není ani stopy. Až na pár aut v bazarech a nostalgické vzpomínky některých majitelů na to, jak jezdili „Matýzkem“. Co se vlastně stalo s automobilkou, která byla u nás tak oblíbená? A proč zmizela z trhu, přestože její auta byla svého času hitem?

Daewoo vstoupilo na český trh v devadesátých letech, v době, kdy se automobilový průmysl u nás teprve probouzel z éry socialistických vozů. Lidé toužili po něčem novém, moderním a hlavně dostupném. Modely jako Tico, Espero, Nexia nebo později Lanos a Matiz se staly doslova symbolem tehdejší doby. Byla to auta, která si mohl dovolit téměř každý, a přitom nabízela slušnou kvalitu a výbavu, jež byla na svou dobu nadstandardní. Klimatizace, elektrická okna nebo centrální zamykání – to všechno byly prvky, které u nás tehdy rozhodně nebyly samozřejmostí.

Dnes Daewoo člověk na silnici ještě zahlédne, Oltcita téměř ne

Moje zkušenost? Jako nová byla auta fajn, jako ojetiny hodně rychle stárnuly a mocně se do nich zahlodával zub času. Na přelomu tisíciletí se automobilka dostala do finančních problémů, ty vyústily v bankrot. Značku převzala společnost General Motors, která ji postupně přejmenovala na Chevrolet. Tedy její automobily. V Asii pak funguje tuším jako Daewoo GM. Pro nás ale éra Daewoo, jak jsme ho znali, skončila. Modely se sice ještě nějakou dobu prodávaly pod značkou Chevrolet, ale postupně byly nahrazeny novými modely. A na Daewoo se začalo zapomínat.

Zmínil jsem Oltcit. I prostřednictvím této značky jsme zpět v devadesátých letech 20. století. Když se řekne Oltcit, většina lidí dnes jen pokrčí rameny. Rumunská automobilka vznikla v 70. letech minulého století, spojení s francouzským Citroënem slibovalo moderní technologie a zajímavé modely, které by mohly konkurovat tehdejším evropským značkám. Jenže realita byla nakonec úplně jiná. Rumunská vláda uzavřela dohodu s francouzským Citroënem o společné výrobě automobilů.

Auta zrezla a padla za oběť hnilobě, dnes už téměř nejezdí

Cílem bylo vytvořit moderní a dostupné vozy, které by se vyráběly v Rumunsku a prodávaly nejen na domácím trhu, ale i v zahraničí. Automobilka dostala název Oltcit, což byla kombinace názvu řeky (či župy) Olt v Rumunsku a názvu Citroën. Výroba byla zahájena v roce 1981 v továrně ve městě Craiova, která byla postavena speciálně pro tento účel. Prvním modelem, jejž Oltcit představil, byl Oltcit Special, dalším modelem byl Oltcit Club, který byl o něco větší a luxusnější.

Nabízel více prostoru, lepší výbavu a silnější motory, včetně jednotky o objemu 1,3 litru s výkonem 61 koní. Club byl určen především pro export, a to nejen do zemí východního bloku. U nás jezdil. Pamatuji si to. Dodnes mám před očima nezvyklý ukazatel stavu paliva. Jak z hračky. Nicméně, co bylo dál?

Auta měla problémy s korozí, špatným zpracováním a nespolehlivostí, Oltcit se mimo země RVHP neuchytil. Citroën postupně ztrácel zájem o společný projekt a na začátku devadesátých let došlo k ukončení výroby. U nás pak Oltcity ještě jezdily, dokud se definitivně nerozpadly. Tři značky, tři různé osudy. Oltcit byl znakem komunistické doby. Hummer později přinesl do ČR americký sen. A Daewoo otevřelo do Čech cestu korejským automobilkám.

Zdroj: AutoŽivě.cz

Autor: Ondřej Komárek

Reklama

Další články z AutoŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů AutoŽivě.cz

AutoŽivě.cz oslovuje řidiče, kteří chtějí mít přehled o tom, co se děje v automobilovém světě, ale zároveň hledají i konkrétní užitek – jak ušetřit, vybrat správný vůz nebo se vyznat v nových pravidlech. Texty jsou psané přístupně, často s lehkou dávkou nadhledu a s důrazem na čtivost. Vedle...

Tato automobilka byla v 90. letech šlágrem českého trhu. Vstup do nového tisíciletí ale nezvládla

Pavel Vítek skončil v péči lékařů. Po vážné zdravotní komplikaci ruší koncerty i natáčení

„Smrděl jsem jako mrtvola.“ Leoš Noha otevřeně promluvil o děsivých následcích cukrovky

Jak by dnes vypadala princezna Diana: AI vytvořila povedenou fotografii, na které je nádherná i v 65 letech

Horší než poušť. Vědec popsal, jakou chybu dělají Češi na svých zahradách

Hořící trosky a panika. Před osmadvaceti lety dopadly na Budějce dvě stíhačky