Do Luhačovic se už dávno nejezdí výhradně za léčebnými procedurami. Zdejší promenády plné historické elegance a vytříbené architektury spolehlivě vtáhnou do atmosféry první poloviny 20. století. Kolem slavných Jurkovičových vil a bublajících pramenů vede cesta k místům, kde tvořily velké osobnosti české kultury. Výlet do oblíbeného moravského města tak slibuje spoustu poutavých objevů.
Barevný rukopis Dušana Jurkoviče Slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič realizoval své stavby v Luhačovicích na počátku 20. století. Tyto budovy vtiskly celému městu jeho neodolatelné kouzlo a dodnes tvoří hlavní dominanty lázeňského centra. Téměř na každém kroku zde návštěvníci narazí na některý z architektonických skvostů. Procházka kolem nich připomíná návrat do časů, kdy se zde formoval moderní společenský život.
Letošní Kloboukový den 6. září tuto prvorepublikovou iluzi ještě umocnil. Ulicemi se procházely ženy v dlouhých šatech s historickými kočárky. Muži v elegantních oblecích dorazili na historických kolech a u pošty zněl akordeon se zpěvem Carla Zapletala.
Stará kolonáda v Luhačovicích před rokem 1916. FOTO: Public Domain / Wikipedia Prameny na Lázeňském náměstí Následná cesta obvykle směřuje ke slavným místním pramenům. Minerální zdroje v hloubkách přes čtyři sta metrů představují pozůstatky třetihorního moře. Oxid uhličitý coby pozůstatek sopečné činnosti je tlačí na povrch, kde bublající prameny vytvářejí charakteristickou chuť slané luhačovické vody.
Na počátku 18. století si hrabě Ondřej Serényi uvědomil využitelnost těchto pramenů pro podnikání. Dal proto upravit tehdejší Slanicu do podoby dnešní Amandky a brzy následovala úprava nedalekého pramene Vincentka. Vídeňské lékařské posudky o něco později potvrdily léčivé účinky zdejší vody a Luhačovice začaly lákat první hosty ze širokého okolí.
Dnes návštěvníci nejčastěji míří právě k Vincentce nebo k Ottovce. Její původně volný výtok zachytili stavbaři do kamenného sklepení v roce 1905. Pramen Nová Vincentka vznikl po rozsáhlém průzkumu v 80. letech dvacátého století.
Funkcionalistická elegance dvacátých let Meziválečné Československo přineslo do města další vlnu budování a nové architektonické myšlenky. Brněnský architekt Bohuslav Fuchs zde navrhl pět funkcionalistických vil. Stavby jako Avion, Viola nebo Radun dodnes patří k vysoce ceněným památkám tehdejší architektury.
Architekti Emil Králík, František Roith a Ladislav Machoň ve stejném období doplnili centrum o další významné budovy. Mezi ně patří majestátní Společenský dům a Poštovní úřad. Město díky těmto tvůrcům získalo ucelený a vysoce moderní ráz. Po druhé světové válce následovalo dokončení lázeňské cukrárny, haly Vincentky a kolonády podle návrhu architekta Oskara Pořísky. Návštěvníci tak mohou během jediného odpoledne obdivovat harmonické spojení několika zcela odlišných stavebních stylů.
Inspirace hudebního skladatele Unikátní prostředí přitahovalo po desetiletí významné hosty z řad umělců, dirigentů i pěvců. Hudební skladatel Leoš Janáček patřil k nejčastějším návštěvníkům a město mu naprosto učarovalo. Zdejší příroda a odpočinková atmosféra se pro něj staly přímou inspirací při tvorbě řady hudebních děl.
Právě jeho opakované pobyty v lázních zaujaly později prozaika Františka Kožíka. Ten na základě faktů nalezených v lázeňském archivu napsal známý román Po zarostlém chodníčku. Kožík ve svém díle Kouzelník z vily pod lipami popsal i obětavého lékaře Františka Veselého, zakladatele moderních lázní.
Večerní procházka městem dává vzpomenout také na jeho manželku, všestrannou umělkyni Marii Calmu Veselou. Významnou ženu si Luhačovice letos připomněly historickým průvodem s kočárky a kolonádním koncertem přímo na Lázeňském náměstí.
Praktické informace pro řidiče Zájemci o jednodenní výlet musí počítat se specifickými pravidly pro parkování ve městě. Krátkodobá stání fungují na placených parkovištích zónově od 7 do 18 hodin. Řidiči mohou na těchto místech platit v hotovosti, platební kartou v automatech nebo prostřednictvím chytrých mobilních aplikací.
Náměstí 28. října umožňuje ve všední dny stání pouze s parkovacím kotoučem na rovných 60 minut zcela zdarma. Krátké vyložení spolujezdců a zavazadel do pěti minut usnadňují místa typu Kiss and Ride na Nádražní ulici a u vlakového nádraží. Úplně bezplatné krátkodobé parkování nabízí také Nádražní ulice.
Delší pobyty spolehlivě řeší parkovací karta typu E s fixní cenou 100 korun na den. Tuto výhodnou kartu mohou řidiči zakoupit v městském turistickém centru přímo v budově Kulturního a kongresového centra Elektra. Informační centrum funguje rovněž jako bezpečná úschovna zavazadel.
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (zlinsky.denik , luhacovice.eu ).