Dlouho předtím, než si Ameriku a celý svět podmanila okouzlující Jacqueline Kennedyová, měla země jinou, neméně zbožňovanou módní ikonu. Frances Clevelandovou. Právě k Jackie ji historici s oblibou přirovnávají – obě totiž do „seriózního“ a upjatého politického prostředí přinesly mládí, eleganci, vytříbený styl a proměnily tak roli první dámy v roli sledované celebrity. Frances vtrhla do Washingtonu jako uragán a spustila doslova davové šílenství, které ve své době nemělo obdoby.

Frances Clevelandová
Foto:Johnston, Frances Benjamin, 1864-1952, photographer, Public domain, via Wikimedia Commons
Frances Clevelandová (1864-1947) se stala nejmladší první dámou v dějinách USA. V tom ji stěží někdo překoná. Teprve měsíc po svatbě totiž oslavila své 22. narozeniny. Pyšní se i dalšími primáty: stala se první nevěstou, která se provdala za úřadujícího prezidenta přímo v Bílém domě, a také první první dámou, která v Bílém domě porodila dítě.
Frances se narodila v Bufalu v roce 1864 do rodiny vlivného advokáta Oscara Folsoma. Vyrůstala prakticky jako jedináček, mladší sestřička zemřela v kojeneckém věku. Když její otec v roce 1875 tragicky zahynul při nehodě kočáru, bylo jí teprve jedenáct let. Otcův společník Grover Cleveland (1837-1908) převzal funkci vykonavatele rodinného majetku. Nestal se ale poručníkem Frances, jak se mylně občas uvádí. Jako rodinný přítel dohlížel na studia Frances a snažil se jí i její ovdovělé matce všemožně pomáhat.
Frances vystudovala Wells College, kde je dnes po ní pojmenována Cleveland Hall. Získala tu vysokoškolský titul, což nebylo v té době úplně obvyklé. Krátce po dokončení studií Frances se svou matkou podnikla cestu po USA a v červnu 1885 se rozhodly se navštívit i Washington a Bílý dům, kam je pozval prezident Cleveland. A tady se odehrála v pozdějších letech často uváděná historka. Frances totiž k bráně rezidence dorazila o dost dříve než její matka. Když sebevědomě oznámila, že jde za panem prezidentem, ostraha ji odmítla pustit dovnitř s tím, že prezident nemá na děti či zvědavé turisty čas. A tak musela Frances potupně čekat před bránou, dokud se neobjevila její matka. Ta situaci uvedla na pravou míru. Vrátný se prý tehdy vyděsil a málem zkolaboval, když zjistil, koho právě vykázal. O rok později se Frances stala paní Bílého domu, tedy první dámou.

Grover Cleveland
Foto: Napoleon Sarony, Public domain, via Wikimedia Commons
Grover Cleveland byl do Frances zamilovaný už během jejích studií na vysoké škole, vlastně v době, kdy ještě nebyla plnoletá. Obával se ale skandálu. Zachoval se jako gentleman, a tak s vyznáním lásky počkal. O ruku ji požádal písemně v srpnu 1885, tedy krátce po oné washingtonské návštěvě. I když ho Frances znala odmalička, byla tím nejen překvapená, ale zároveň převelice polichocená. A souhlasila!
O zásnubách věděli jen oni dva. Cleveland se totiž děsil mediálního cirkusu. Ostatně měl s ním neblahou zkušenost. Nebyl sice ženatý, ale žádný svatoušek to nebyl! Rozhodně tedy nežil jako mnich. Během své první prezidentské kampaně musel čelit obrovskému skandálu. Novináři totiž na něj „vyštrachali“, že má nemanželského syna, lépe řečeno, že finančně podporoval syna jisté Marie Halpinové, které posílal alimenty. Pikantní na tom ale bylo, že otcem mohl být nejen Cleveland, ale také jeho tehdejší právní partner a otec Frances Oscar Folsom a kdoví kdo ještě... S těmi všemi matka chlapce „randila“. Cleveland to prostě vzal na sebe jen proto, že byl z okruhu „otců“ jako jediný svobodný. Nemohl tehdy tušit, co mu budoucnost přinese a že se mu tato „oběť vymstí.
Aby od sebe tajní snoubenci odpoutali pozornost, odjela Frances s matkou, aniž se jí svěřila, na podzim 1885 na dlouhou cestu po Evropě. A tady vzniklo ono slavné faux pas. Prezident během jejich cestování posílal do evropských hotelů spousty dopisů a dárků. Adresoval je vždy do rukou matky Frances, protože se to společensky hodilo a krylo to jeho skutečný záměr. A paní Folsomová byla skálopevně přesvědčená, že prezident o ni jeví zájem a že se po návratu stane první dámou. Ostatně věkově se k ní hodil, byl stejně starý jako její zesnulý manžel.

„Prezidentova svatba“ od Thureho de Thulstrupa
Foto:Shutterstock
Nakonec se vše dozvěděla, ale až na jaře 1886 na lodi cestou zpět do Ameriky, kdy Frances konečně vyšla s pravdou ven. Veřejnost se pak o svatbě dozvěděla pouhých pár dní před obřadem, který se konal 2. června 1886 v Modrém pokoji Bílého domu.
Frances byla krásná a vzdělaná mladá žena, i když dnešní měřítka krásy máme malinko někde jinde. Ve srovnání s jejími předchůdkyněmi ale byla přímo zjevením. Byla navíc fotogenická, a tak se stala vděčným soustem pro tehdejší bulvár. Novináři sledovali každý její krok, účes, šaty… Její styl kopírovaly ženy po celých USA. Když si změnila účes, třeba přestala nosit drdol nebo si ostříhala vlasy, tisíce žen okamžitě udělaly totéž.
Frances se svým způsobem stala obětí vlastního úspěchu. Protože tehdy neexistovala autorská práva, výrobci začali masivně zneužívat její portrét. Řečeno dnešním slovníkem byla tváří parfémů, mýdel i dalších drobných výrobků. Největším hitem se staly speciální patentované korzety, které slibovaly ženám přesně takovou postavu, jakou měla nová první dáma. Její tvář se prostě skvěle prodávala. Samozřejmě bez svolení Frances. Ta o tom neměla ani tušení a taky jí z toho neplynuly žádné finanční výhody, jak je to u dnešních celebrit. Prezident zuřil, jenže tehdejší zákony na to byly krátké.

Reklama na šicí stroj
Foto Shutterstock
Nakonec senátor za stát Kentucky W. J. Deboe sice v Kongresu navrhl speciální zákon, který měl zakázat užívání tváře jakékoli žijící ženy v reklamě bez jejího písemného souhlasu, nicméně zákon legislativním procesem nakonec neprošel. Vyvolal však alespoň obrovskou debatu o zneužívání soukromí. Prezident Cleveland byl v tomto ohledu ve velkém rozporu. Jako soukromá osoba byl extrémně majetnický, žárlivý a konzervativní. Novináře nesnášel, ba co víc, přímo jimi opovrhoval, označoval je za stoky a supy (Kohopak nám to jenom připomíná???). Na druhou stranu ale moc dobře věděl, že mladá a zbožňovaná Frances je jeho velkým politickým trumfem a že díky ní získává body u veřejnosti.
Grover Cleveland byl prezidentem ve dvou ne za sebou jdoucích obdobích (22. a 24. prezident). Do dějin USA se zapsal mimo jiné tím, že to byl právě on, kdo slavnostně odhalil Sochu Svobody. Když v roce 1889 Clevelandovi Bílý dům opouštěli, Frances prý personálu řekla: „Pořádně to tu ukliďte, za čtyři roky jsme zpátky.“ Všichni to tehdy považovali za projev její mladické pýchy. Jenže o čtyři roky později Grover Cleveland volby znovu vyhrál a Frances se s ním triumfálně vrátila do Bílého domu. Stala se tak první ženou v historii a donedávna jedinou, která byla první dámou dvakrát s čtyřletou pauzou. V současnosti je ve stejné pozici Melanie Trumpová.
Protože si prezident Cleveland nepřál, aby ženy zasahovaly do politiky, Frances jako první dáma jeho přání respektovala. Nicméně podporovala různé charitativní projekty, a i přes své mládí a nezkušenost se proslavila jako skvělá hostitelka v Bílém domě, pořádala i recepce pro pracující ženy a umělce. A samozřejmě svého manžela dokonale reprezentovala.
Clevelandovi měli spolu pět dětí: dcery Ruth (1891–1904), Esther (1893–1980) a Marion (1895–1977) a dva syny - Richarda (1897–1974) a Francise (1903–1995). Nejstarší Ruth se narodila v prezidentském „mezidobí“ roku 1891 a zemřela v necelých třinácti letech na záškrt. Je po ní pojmenována čokoládová tyčinka Baby Ruth. Druhorozená Esther byla jediným dítětem, které se narodilo úřadujícímu prezidentovi USA a navíc přímo v Bílém domě. Provdala se do Londýna za britského kapitána. Její dcera Philippa, tedy prezidentova vnučka, se proslavila jako profesorka na Oxfordu. Dcera Marion se sice narodila za tatínkova prezidentství, nicméně ne v Bílém domě, nýbrž v letním sídle rodiny v Massachusetts. Dva synové Richard a Francis pak přišli na svět až po skončení otcova druhého mandátu. Francis se proslavil jako herec, režisér a producent.
Grover Cleveland zemřel v roce 1908, Frances tedy ovdověla ve svých 44 letech. O pět let později se zapsala do dějin USA jako první vdova po prezidentovi, která se znovu provdala. Druhou byla až o více než půl století později Jacqueline Kennedyová. Frances prožila dlouhých a šťastných 34 let po boku profesora archeologie a dějin umění Thomase Prestona, který působil mj. na univerzitě v Princetonu i na Wells College. Jejich společný život neprovázely žádné skandály a byl přece jen klidnější. Ostatně sama žádné skandály nevyvolávala ani jako první dáma, byla mimořádně empatická a navíc národem milovaná. Přesto si pod tlakem rodícího se moderního bezohledného bulváru prožila své. Byla nejsledovanější celebritou Ameriky své doby srovnávanou s princeznou Dianou. Svého prvního manžela však hluboce milovala a ctila, což dokazuje i fakt, že se po smrti v roce 1947 nechala pohřbít právě po jeho boku…
Zdroj info: kol.: První dámy USA, 2001, Schäfer Peter: Prezidenti USA: od George Washingtona po Billa Clintona, 1995. Wikipedie-en, Annette Moritt Dunlap: Frances Folsom Cleveland's White House Wardrobe, 2012
Související články