Modrobílý porcelán s drobnými kvítky doprovázel české rodiny celé generace. Ležel poskládaný v kredenci, na stůl se dostal jen o Vánocích nebo když přišla vzácná návštěva, a při stěhování ho lidé bez váhání rozdávali nebo odnesli do bazaru za pár korun. Dnes se karta obrací. U některých kousků zájemci vytáhnou peněženku pořádně a za jiné byste nedostali ani na odvoz. A co rozhodne, na kterou stranu patří, poznáte, teprve když ho obrátíte vzhůru nohama.
Na porcelánu, kterému říkáme cibulák, žádná cibule není Začít se hodí u nedorozumění, které máme rovnou v názvu. Cibuli byste na modrém dekoru hledali marně. Malíři na něj skládali stylizované granátové jablko, broskve, poupata aster a pivoňku, jak se pne kolem bambusového stvolu. Zdejším lidem tyhle plody splynuly do něčeho cibuli podobného a přezdívka porcelánu už zůstala.
Český vynález to navíc není. Kořeny modrobílé malby sahají až do dávné Číny, odkud si ji jako předlohu vypůjčila proslulá porcelánka v saské Míšni. Právě tam kolem roku 1739 vznikla verze vzoru, kterou dodnes poznáme na první pohled. Nápad se ujal tak rychle, že ho brzy převzaly desítky dílen po celé Evropě.
Přečtěte si také: Stál v každé koupelně za minulého režimu, pak skončil ve sběrném dvoře. Kdo ho má dodnes, dostane za něj i 500 Kč
Jak se modrý vzor dostal do každé české kuchyně V Čechách se první cibulák zrodil roku 1885 v porcelánce v Dubí u Teplic. Místo pomalého malování štětcem tu dekor přenášeli tiskem z ocelových desek, takže ho zvládli vyrobit levně a ve velkém. Modrá kresba se navíc zapéká pod glazuru, díky čemuž snese i dnešní myčku a mikrovlnku.
Kombinace nízké ceny a odolnosti udělala z cibuláku běžnou výbavu domácností. Rozbitý hrnek nebo talíř se dal kdykoliv dokoupit, takže servisy vydržely v rodinách desetiletí. Vyrábějí se ostatně dodnes, teď už pod značkou Český porcelán, a nový talíř seženete zhruba za dvě stě korun.
Díky nízké ceně a odolnosti se cibulák stal běžnou výbavou českých domácností a servisy vydržely v rodinách celá desetiletí. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. O ceně rozhoduje jediný detail na dně Kdo chce odhadnout hodnotu porcelánu, ať malbu nechá být a podívá se na spodní stranu. Klíčem je totiž výrobní značka. Řekne vám, z které dílny kus pochází i zhruba z jaké doby, a právě tím oddělí vzácný úlovek od tuctové série.
Přečtěte si také: Ani kofola, ani minerálka. Naše babičky si ve vedrech dělaly nápoj za 5 Kč, který nejlépe zažene žízeň
Nejvýš míří ruční práce ze staré Míšně, kterou poznáte podle dvou zkřížených modrých mečů. Za jediný takový předmět se platí v řádu tisíců korun. Dubskou produkci čtete podobně. Kusy z výroby před rokem 1956 nesou oválné logo se slovem MEISSEN, mladší už mají typickou korunku nad písmenem D. Výrobce dodnes zveřejňuje přehled svých historických značek, takže stačí obě porovnat a stáří odhadnete překvapivě přesně.
Kdy má cibulák cenu desítek tisíc a kdy jen pár set korun Sama značka ovšem žádnou výhru nezaručuje. Že požadovaná cena a částka, za kterou porcelán opravdu změní majitele, jsou dvě různá čísla, ukázala jedna elektronická dražba státního majetku. Obyčejná dvacetidílná souprava cibuláku v ní padla za pouhých osm set korun.
Nahoru žene cenu hlavně kompletnost. Sběratel dá víc za soupravu, kde nechybí konvice, mléčenka ani šálky s podšálky, než za osamocený talíř. K tomu se přidává stav kusu, jeho stáří, vzácnost tvaru a dílna, ze které vzešel. Stačí přitom jedno odštípnuté ouško nebo neumělé dřívější lepení a hodnota spadne klidně o třetinu.
Přečtěte si také: Češi přestávají kupovat máslo. Nahrazují ho touto chytrou vychytávkou, která je lepší na vaření, levnější a zdravější
Rozptyl je tak obrovský. U mladšího sériového kousku jde o pár set korun, dobře zachovalý starší porcelán od zavedené značky se šplhá do jednotek tisíc a kompletní historická souprava dokáže v aukci vylétnout až na desítky tisíc. Nenechte se proto zlákat první nabídkou, kterou na inzertním serveru uvidíte.
Než servis po babičce vyhodíte, věnujte mu chvíli Pokud na půdě narazíte na celou soupravu nebo hromádku kusů s jednou a toutéž značkou, nespěchejte s vyhazováním ani s prodejem za první nabídnutou cenu. Vyplatí se zajít za odhadcem. Než k němu vyrazíte, připravte si podklady, které mu usnadní práci:
spočítejte, kolik dílů dohromady máte a jestli soupravě něco nechybí; projděte okraje a ouška, jestli nenesou praskliny nebo stopy po starém lepení; značku na dně si přibližte a porovnejte s katalogem výrobce; každý kus nakonec nafoťte z lícové i spodní strany. Přečtěte si také: Ani pivo, ani voda. K pečenému vepřovému patří 1 tekutina, díky které je kůrka křupavá a maso se rozpadá pod vidličkou
S takovým podkladem řekne znalec mnohem víc, než kdyby dostal jen snímek modrého vzoru. A i kdyby se ukázalo, že o velký poklad nejde, pořád vám zůstane kus rodinné historie, který přečkal několik generací.
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cibulák, https://www.kudyznudy.cz/aktuality/cibulak-slavny-porcelan-s-cibulovym-vzorem-je-na, https://www.royalcrystal.cz/advisor/originalni-cibulak-vs-falesny-cibulak-co-by-jste-meli-vedet, https://homebydleni.cz/styl/dekor/original-misen-kdepak-cibulak-ma-puvod-v-cine-fascinujici-historie-designove-klasiky/, https://www.nabidkamajetkustatu.gov.cz/Home/AuctionDetail/8183, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/cibulak-rozdily-hodnota/