1945 – Osvobození Československa: konec okupace, který neznamenal jednoduchý návrat Dne 9. května 1945 dorazily jednotky Rudé armády do Prahy a Československo bylo osvobozeno od nacistické okupace. Pro obyvatele země, která od Mnichova, okupace a vzniku protektorátu prošla šesti lety strachu, poprav, transportů, nucených prací, udávání a každodenního ponižování, šlo o okamžik obrovské úlevy. Praha měla za sebou několik dnů povstání, barikád a pouličních bojů, takže příjezd sovětských tanků nevstupoval do klidného města, ale do prostoru, kde se ještě před několika hodinami umíralo.
Osvobození Československa ale nebylo jednou jednoduchou scénou. Západní Čechy už osvobodila americká armáda, na mnoha místech probíhaly boje, přesuny a kapitulace německých jednotek, zatímco politická budoucnost země se začínala rýsovat pod silným vlivem Sovětského svazu. Devátý květen se později stal v komunistickém Československu oficiálním Dnem osvobození, zatímco po roce 1989 se hlavní připomínka konce války přesunula na 8. květen. Právě rozdíl mezi těmito daty ukazuje, že paměť války není jen otázkou kalendáře, ale také politického výkladu dějin.
Přesto zůstává 9. květen v českém příběhu klíčový. Je to den, kdy skončila nacistická moc nad Prahou, kdy se lidé mohli nadechnout po letech okupace a kdy se zároveň otevřely dveře k poválečnému uspořádání, které přineslo vlastní napětí, naděje i zklamání. V dějinách proto 9. květen není jen slavnostním datem. Je to okamžik osvobození, za nímž stojí konkrétní lidské osudy, zničené rodiny, navrátilci z vězení a táborů, i společnost, která se musela znovu naučit žít po zkušenosti s režimem, jenž z běžného života udělal nástroj teroru.
Myšlenka dne Foto: Centrum.cz
1945 – Rudá armáda vstoupila do Prahy Česká stopa 9. května je jednoznačně spojena s koncem druhé světové války na českém území. Rudá armáda vstoupila do Prahy v časných ranních hodinách, když město ještě neslo stopy povstání a posledních bojů. Pro mnoho obyvatel šlo o okamžik radosti a úlevy, protože nacistická okupace skončila a hlavní město nebylo ponecháno svému osudu. Zároveň jde o datum, jehož interpretace byla v dalších desetiletích výrazně politizována. Komunistický režim z něj vytvořil hlavní symbol osvobození, zatímco po roce 1989 se česká paměť více otevřela celé šíři květnových událostí včetně role domácího odboje, Pražského povstání a americké armády v západních Čechách.
1950 – Schumanova deklarace jako začátek evropské integrace Dne 9. května 1950 představil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman plán na společnou správu francouzské a západoněmecké produkce uhlí a oceli. Na první pohled šlo o technický hospodářský návrh, ve skutečnosti však mířil k mnohem větší změně. Uhlí a ocel byly klíčové suroviny pro válečný průmysl, a jejich propojení mělo zabránit tomu, aby se Francie a Německo znovu ocitly proti sobě ve válce. Ze Schumanovy deklarace později vyrostlo Evropské společenství uhlí a oceli a následně širší projekt evropské integrace. I proto se 9. květen připomíná jako Den Evropy.
Pohled do historie 1502 – Kryštof Kolumbus vyplul z Cádizu na svou čtvrtou a poslední cestu do Nového světa.
1766 – Britský mořeplavec John Byron se vrátil do Anglie po obeplutí světa na lodi HMS Dolphin.
1936 – Itálie obsadila Addis Abebu a anektovala Habeš.
1945 – Hermann Göring byl zajat americkou armádou.
1960 – Spojené státy jako první země legalizovaly antikoncepční pilulku.
1962 – Laserový paprsek byl poprvé úspěšně odražen od Měsíce.
1994 – Sériový vrah Joel Rifkin byl v New Yorku shledán vinným.
2012 – Americký prezident Barack Obama veřejně podpořil stejnopohlavní manželství.
2023 – Donald Trump byl v newyorském civilním procesu shledán odpovědným za sexuální zneužití E. Jean Carrollové a pomluvu.