3 min

Stalo se 7. května: Orléans byl zachráněn, Beethovenova Devátá poprvé zazněla a Německo podepsalo kapitulaci

Sdílet

Dennívýzva

Den, v němž se zvláštně potkává válka, víra, hudba i konec jedné světové katastrofy. Jana z Arku prolomila anglické obléhání Orléansu, Beethovenova Devátá symfonie poprvé zazněla ve Vídni, německý generál Alfred Jodl podepsal v Remeši kapitulaci nacistického Německa a v Praze pokračovalo povstání, které patří k nejsilnějším českým událostem konce druhé světové války.

Stalo se dnes

Zdroj: Centrum.cz

1824 – Beethovenova Devátá: hudba, která přežila svého autora

Dne 7. května 1824 měla ve vídeňském Divadle u Korutanské brány premiéru Beethovenova Devátá symfonie. Skladatel, který už byl v té době prakticky hluchý, stál při provedení na pódiu, ale nemohl slyšet potlesk publika. Podle slavného vyprávění ho proto jedna ze zpěvaček musela otočit směrem k sálu, aby uviděl nadšení lidí, kteří právě slyšeli dílo, jež se později stane jedním z nejznámějších hudebních symbolů evropské kultury.

Devátá symfonie byla výjimečná nejen rozsahem a silou hudebního výrazu, ale také tím, že do symfonické formy zapojila lidský hlas. Beethoven použil Schillerovu Ódu na radost a vytvořil závěr, který z osobního zápasu, bolesti a ticha vyrůstá k představě bratrství a lidské jednoty. Tato myšlenka se v dalších stoletích vracela v mnoha podobách – od koncertních síní až po politické a evropské symboly. Hudba, která vznikla v konkrétním čase a prostoru, začala fungovat jako obecný jazyk naděje.

Síla Deváté je právě v napětí mezi jejím vznikem a poselstvím. Napsal ji člověk, který sám ztrácel jeden ze smyslů nejdůležitějších pro svou práci, a přesto vytvořil skladbu, která je dodnes spojována s radostí, svobodou a důvěrou v člověka. Sedmý květen 1824 proto není jen hudebním výročím. Je to připomínka, že kultura někdy dokáže přežít osobní tragédii svého tvůrce a stát se větší než okolnosti, z nichž vznikla.

1945 – Praha dál bojovala a Evropa čekala na konec války

Dne 7. května 1945 pokračovalo Pražské povstání třetím dnem. Ve městě se stále bojovalo na barikádách, německé jednotky se snažily prorazit a obyvatelé Prahy žili mezi nadějí na blížící se konec války a velmi konkrétní hrozbou dalšího násilí. Pražské povstání probíhalo ve dnech 5. až 9. května 1945 a stalo se největším ozbrojeným vystoupením českého obyvatelstva proti nacistické moci na domácím území.

Zároveň se téhož dne v Remeši odehrál klíčový krok ke konci druhé světové války v Evropě. Německý generál Alfred Jodl podepsal bezpodmínečnou kapitulaci německých ozbrojených sil, která měla vstoupit v platnost 8. května ve 23:01 středoevropského času. Sovětské vedení však trvalo na novém podpisu v Berlíně, což vysvětluje, proč se konec války připomíná v různých zemích s časovým posunem a proč má květen 1945 v české i evropské paměti více než jedno datum.

1895 – Popov předvedl první rádiový přijímač

Dne 7. května 1895 předvedl ruský fyzik Alexandr Stěpanovič Popov v Petrohradě zařízení, které je v ruské tradici považováno za první rádiový přijímač. Právě proto se v Rusku 7. květen slaví jako Den rádia. Událost patří do širšího příběhu zrodu bezdrátové komunikace, kdy se na přelomu 19. a 20. století začal svět učit předávat zprávy bez kabelů, bez poštovních dostavníků a bez viditelného spojení. Rádio později proměnilo politiku, válku, zábavu i každodenní život a ukázalo, že informace může cestovat rychleji než člověk.

Pohled do historie

1429 – Jana z Arku a francouzské vojsko prolomili anglické obléhání Orléansu.
1663 – V londýnské Drury Lane bylo otevřeno Theatre Royal.
1866 – Německý státník Otto von Bismarck byl vážně zraněn při pokusu o atentát.
1867 – Alfred Nobel si v Anglii nechal patentovat dynamit.
1925 – V Německém muzeu v Mnichově bylo otevřeno první projekční planetárium.
1945 – Generál Alfred Jodl podepsal v Remeši dokumenty o německé kapitulaci před Spojenci; Sovětský svaz trval na opakování aktu v Berlíně.
1953 – U Chile byl uloven rekordní mečoun o hmotnosti 537 kilogramů.
1960 – Sovětský svaz oznámil, že Francis Gary Powers přiznal špionáž pro CIA.
1993 – Jihoafrická republika souhlasila s vícerasovými volbami.
1997 – Do kin byl uveden sci-fi film Pátý element Luca Bessona.
2008 – Dmitrij Medveděv složil přísahu jako třetí prezident Ruské federace
2019 – Turecká volební komise rozhodla o opakování istanbulských komunálních voleb, které vyhrála opozice.

Reklama

Další články z Be Native extra

Tento článek byl publikován ze zdrojů Be Native extra

Pestrý mix článků o zajimavostech z mody, sportu, nakupech, cestovani, ale i o přírodě, historii, vědě, technologiích i každodenním životě. Čtenáři zde najdou kuriozity, nevšední příběhy, podivuhodné objevy i inspiraci k zamyšlení. Články spojuje snaha ukázat, že svět je plný překvapení a stojí...

Stalo se 7. května: Orléans byl zachráněn, Beethovenova Devátá poprvé zazněla a Německo podepsalo kapitulaci

Utrpí voda i vzduch. Záhadná loď na Labi rozděluje, odpovědi chybí

Zlaté polské ručičky. Nabouraná Lancia stvořila zapomenuté socialistické monstrum

Co nás učili? Hlavně neotěhotnět! Ale co když je už problém někde jinde, varuje expertka

Kam cestovala vaše zahrada? Nový web ukáže, kde by byl váš dům za časů Pangey

Děti? Nebereme. Sehnat dětského zubaře je nadlidský úkol, lékaři je odmítají i kvůli garantované péči zdarma