1824 – Beethovenova Devátá: hudba, která přežila svého autora Dne 7. května 1824 měla ve vídeňském Divadle u Korutanské brány premiéru Beethovenova Devátá symfonie. Skladatel, který už byl v té době prakticky hluchý, stál při provedení na pódiu, ale nemohl slyšet potlesk publika. Podle slavného vyprávění ho proto jedna ze zpěvaček musela otočit směrem k sálu, aby uviděl nadšení lidí, kteří právě slyšeli dílo, jež se později stane jedním z nejznámějších hudebních symbolů evropské kultury.
Devátá symfonie byla výjimečná nejen rozsahem a silou hudebního výrazu, ale také tím, že do symfonické formy zapojila lidský hlas. Beethoven použil Schillerovu Ódu na radost a vytvořil závěr, který z osobního zápasu, bolesti a ticha vyrůstá k představě bratrství a lidské jednoty. Tato myšlenka se v dalších stoletích vracela v mnoha podobách – od koncertních síní až po politické a evropské symboly. Hudba, která vznikla v konkrétním čase a prostoru, začala fungovat jako obecný jazyk naděje.
Síla Deváté je právě v napětí mezi jejím vznikem a poselstvím. Napsal ji člověk, který sám ztrácel jeden ze smyslů nejdůležitějších pro svou práci, a přesto vytvořil skladbu, která je dodnes spojována s radostí, svobodou a důvěrou v člověka. Sedmý květen 1824 proto není jen hudebním výročím. Je to připomínka, že kultura někdy dokáže přežít osobní tragédii svého tvůrce a stát se větší než okolnosti, z nichž vznikla.
Myšlenka dne Foto: Centrum.cz
1945 – Praha dál bojovala a Evropa čekala na konec války Dne 7. května 1945 pokračovalo Pražské povstání třetím dnem. Ve městě se stále bojovalo na barikádách, německé jednotky se snažily prorazit a obyvatelé Prahy žili mezi nadějí na blížící se konec války a velmi konkrétní hrozbou dalšího násilí. Pražské povstání probíhalo ve dnech 5. až 9. května 1945 a stalo se největším ozbrojeným vystoupením českého obyvatelstva proti nacistické moci na domácím území.
Zároveň se téhož dne v Remeši odehrál klíčový krok ke konci druhé světové války v Evropě. Německý generál Alfred Jodl podepsal bezpodmínečnou kapitulaci německých ozbrojených sil, která měla vstoupit v platnost 8. května ve 23:01 středoevropského času. Sovětské vedení však trvalo na novém podpisu v Berlíně, což vysvětluje, proč se konec války připomíná v různých zemích s časovým posunem a proč má květen 1945 v české i evropské paměti více než jedno datum.
1895 – Popov předvedl první rádiový přijímač Dne 7. května 1895 předvedl ruský fyzik Alexandr Stěpanovič Popov v Petrohradě zařízení, které je v ruské tradici považováno za první rádiový přijímač. Právě proto se v Rusku 7. květen slaví jako Den rádia. Událost patří do širšího příběhu zrodu bezdrátové komunikace, kdy se na přelomu 19. a 20. století začal svět učit předávat zprávy bez kabelů, bez poštovních dostavníků a bez viditelného spojení. Rádio později proměnilo politiku, válku, zábavu i každodenní život a ukázalo, že informace může cestovat rychleji než člověk.
Pohled do historie 1429 – Jana z Arku a francouzské vojsko prolomili anglické obléhání Orléansu.
1663 – V londýnské Drury Lane bylo otevřeno Theatre Royal.
1866 – Německý státník Otto von Bismarck byl vážně zraněn při pokusu o atentát.
1867 – Alfred Nobel si v Anglii nechal patentovat dynamit.
1925 – V Německém muzeu v Mnichově bylo otevřeno první projekční planetárium.
1945 – Generál Alfred Jodl podepsal v Remeši dokumenty o německé kapitulaci před Spojenci; Sovětský svaz trval na opakování aktu v Berlíně.
1953 – U Chile byl uloven rekordní mečoun o hmotnosti 537 kilogramů.
1960 – Sovětský svaz oznámil, že Francis Gary Powers přiznal špionáž pro CIA.
1993 – Jihoafrická republika souhlasila s vícerasovými volbami.
1997 – Do kin byl uveden sci-fi film Pátý element Luca Bessona.
2008 – Dmitrij Medveděv složil přísahu jako třetí prezident Ruské federace
2019 – Turecká volební komise rozhodla o opakování istanbulských komunálních voleb, které vyhrála opozice.