1527 – Sacco di Roma: když se věčné město proměnilo v kořist
Dne 6. května 1527 vtrhla do Říma císařská vojska složená převážně ze španělských a německých žoldnéřů. Město, které bylo symbolem papežské moci, renesanční kultury a evropského uměleckého sebevědomí, se během několika hodin ocitlo v rukou armády, jež po smrti svého velitele Karla III. Bourbonského ztratila poslední zbytky disciplíny. Následovalo plenění, násilí, vraždy a ničení, které vstoupily do dějin jako Sacco di Roma – vyplenění Říma.
Útok měl hlubší politické pozadí. Evropa byla rozdělená mocenským zápasem mezi císařem Karlem V., francouzským králem a papežstvím. Papež Klement VII. se ocitl v konfliktu s císařskou mocí a Řím za to zaplatil strašlivou cenu. Švýcarská garda se pokusila papeže chránit a její obrana se stala jedním z nejznámějších momentů celé události. Klement VII. unikl do Andělského hradu, ale město zůstalo vydáno na milost vojákům, kteří rabovali kostely, paláce i domy obyčejných lidí.
Vyplenění Říma bývá často označováno za symbolický konec vrcholné renesance. Neznamenalo, že by umění a vzdělanost přes noc zmizely, ale rozbilo představu Říma jako bezpečného středu kulturního světa. Umělci, učenci i řemeslníci odcházeli jinam a papežská prestiž utrpěla těžký zásah. Šestý květen 1527 tak připomíná, že civilizační lesk může být velmi křehký, pokud se ocitne mezi armádou bez žoldu, politikou bez zábran a mocí, která ztratí kontrolu nad vlastními nástroji.
1945 – Plzeň osvobodila americká armáda
Dne 6. května 1945 vstoupily do Plzně jednotky americké armády, konkrétně 16. obrněná divize 3. armády generála George S. Pattona. Západočeské město se tak stalo jedním z nejvýraznějších symbolů osvobození západních Čech americkými vojáky. Plzeň si tuto událost dodnes připomíná Slavnostmi svobody a hlavním pietním aktem u památníku Díky, Ameriko!
Osvobození Plzně má v české paměti zvláštní místo také proto, že se po roce 1948 dostalo do politicky citlivého prostoru. Komunistický režim americkou roli v osvobození západních Čech dlouho potlačoval nebo zamlčoval, přestože pro samotné město šlo o jednu z nejdůležitějších událostí moderních dějin. Právě 6. květen proto není jen vzpomínkou na konec války, ale i připomínkou toho, jak se s dějinami zachází, když se z nich stane součást politického vyprávění.
1954 – Roger Bannister zaběhl míli pod čtyři minuty
Dne 6. května 1954 zaběhl britský atlet Roger Bannister na dráze Iffley Road v Oxfordu jednu míli za 3:59,4. Stal se prvním člověkem, který oficiálně překonal hranici čtyř minut, dlouho vnímanou jako téměř nedosažitelnou. Bannisterův výkon nebyl jen sportovním rekordem, ale i psychologickým zlomem. Jakmile někdo dokázal, že hranice padla, další běžci ji začali překonávat také. Dějiny sportu tak 6. května připomínají zvláštní sílu lidských limitů: někdy jsou skutečné, ale někdy čekají hlavně na to, až je někdo přestane považovat za nepřekročitelné.
Pohled do historie
1541 – Jindřich VIII. nařídil, aby byla v každém anglickém kostele umístěna bible v angličtině.
1733 – V Londýně se uskutečnil první mezinárodní boxerský zápas, v němž Bob Whittaker porazil Benátčana Tita di Carniho.
1840 – Ve Velké Británii byla poprvé použita Penny Black, první lepicí poštovní známka na světě.
1851 – Americký lékař a vynálezce John Gorrie si nechal patentovat chladicí stroj na výrobu ledu.
1906 – Ruský car Mikuláš II. si vyhradil právo vládnout dekrety a omezil pravomoci Dumy.
1914 – Britská Sněmovna lordů odmítla volební právo žen.
1937 – Vzducholoď Hindenburg explodovala při přistání v Lakehurstu v New Jersey
1968 – Columbia Records vydala živé album Johnny Cash at Folsom Prison.
1981 – Spojené státy vypověděly libyjské diplomaty.
2001 – Papež Jan Pavel II. se během návštěvy Sýrie stal prvním papežem, který vstoupil do mešity.
2002 – Elon Musk založil společnost SpaceX.
2004 – V USA byla odvysílána poslední epizoda seriálu Přátelé, kterou sledovalo přes 52 milionů diváků.
2007 – V americkém Westwoodu měl premiéru film Shrek Třetí.
2008 – Chilská sopka Chaitén vybuchla a vynutila si evakuaci více než 4 500 lidí.
2023 – Karel III. a královna Camilla byli korunováni ve Westminsterském opatství v Londýně.