1942 – Atentát na Heydricha: rána, která zasáhla samotné srdce nacistické moci Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš v Praze atentát na Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora a jednoho z nejmocnějších mužů nacistického aparátu. Operace Anthropoid patří k nejvýznamnějším odbojovým akcím druhé světové války v okupované Evropě. Heydrich byl symbolem brutální správy Protektorátu, ale také jedním z architektů nacistické vyhlazovací politiky. Útok na něj proto nebyl jen vojenským činem, ale i politickým signálem, že okupovaná země není zlomená.
Samotný atentát se neodehrál hladce. Gabčíkovi selhal samopal, Kubiš však hodil granát, jehož exploze Heydricha zranila. Nacistický představitel o několik dní později zemřel na následky infekce. Reakce okupantů byla strašlivá: následovalo stanné právo, popravy, pátrání po odbojářích a vyhlazení Lidic i Ležáků. Přesto se atentát stal jedním z klíčových momentů československých moderních dějin. Ukázal cenu odporu v jeho nejkrutější podobě, ale zároveň pomohl posílit mezinárodní uznání československého exilu a definitivně zpochybnit mnichovské uspořádání.
Stalo se dnes Foto: Centrum.cz
1927 – Tomáš Garrigue Masaryk je znovu zvolen prezidentem Dne 27. května 1927 byl Tomáš Garrigue Masaryk ve věku 77 let podruhé zvolen prezidentem Československa. Pro mladou republiku to byl důležitý okamžik kontinuity. Stát, který vznikl teprve po první světové válce, ještě hledal pevné místo ve střední Evropě, ale Masaryk představoval autoritu, která spojovala demokratickou legitimitu, zahraniční respekt i symbol zakladatelské generace.
Masarykova opětovná volba připomíná, jak velkou roli hrála v meziválečném Československu osobnost prezidenta. Nebyl jen hlavou státu v ceremoniálním smyslu, ale i morálním a politickým symbolem republiky. V době, kdy se v Evropě začaly objevovat autoritářské proudy a staré jistoty se otřásaly, působila Masarykova republika jako jeden z posledních stabilních demokratických projektů regionu. Právě proto má toto datum v českých dějinách tichou, ale silnou váhu.
1937 – Golden Gate Bridge se otevírá chodcům Dne 27. května 1937 se Golden Gate Bridge v San Francisku poprvé otevřel veřejnosti, zatím ještě jen pro pěší. Most, který se stal jedním z nejikoničtějších symbolů Spojených států, byl technickým i estetickým triumfem své doby. Jeho oranžovočervená silueta nad úžinou Golden Gate působila téměř neskutečně: spojení inženýrské odvahy, moderního města a dramatické krajiny.
Golden Gate Foto: Wikimedia commons / GNU Free Documentation License
Otevření pro pěší bylo víc než dopravní událost. Lidé si most přišli projít jako nový veřejný prostor, jako důkaz, že i zdánlivě nemožné stavby se mohou stát součástí každodenního života. Golden Gate Bridge od té doby překročil hranici infrastruktury a stal se obrazem odvahy, pohybu a západního pobřeží. Patří k těm stavbám, které člověk nepozná jen podle tvaru, ale i podle pocitu, který vyvolávají.
Pohled do historie 1679 – V Anglii prošel Habeas Corpus Act, posilující právo člověka bránit se proti nezákonnému zatčení a věznění.
1692 – Guvernér Massachusetts William Phips povolil zvláštní soud Oyer andy. Terminer, který měl rozhodovat v salemských čarodějnických procesech.
1703 – Ruský car Petr Veliký založil Petrohrad.
1905 – Japonské loďstvo zničilo ruskou flotilu v bitvě u Cušim
1941 – Franklin D. Roosevelt vyhlásil stav nouze po potopení americké lodi SS Robin Moor německou ponorkou
1971 – John Lennon nahrál píseň Imagine ve svém domácím studiu v Tittenhurst Parku.
1977 – Sex Pistols vydali God Save the Queen, jednu z nejkontroverznějších punkových nahrávek své doby.
1988 – Americký Senát ratifikoval smlouvu o likvidaci raket středního doletu.
1994 – Aleksandr Solženicyn se po dvaceti letech exilu vrátil do Ruska.
1995 – Christopher Reeve ochrnul po pádu z koně při jezdecké soutěži.