1215 – Ultimátum baronů: cesta k Magně chartě začala tlakem na krále Dne 12. května 1215 předložili angličtí baroni králi Janovi ultimátum, které se stalo jedním z rozhodujících kroků na cestě k Magně chartě. Král Jan, známý jako Jan Bezzemek, čelil hluboké krizi důvěry. Prohrával vojensky, zatěžoval šlechtu daněmi a vládl způsobem, který jeho oponenti vnímali jako svévolný a nebezpečný. Baroni se proto rozhodli, že panovníkova moc musí být omezena písemně formulovanými závazky.
Magna charta, která byla krátce poté vydána, nebyla moderní demokratickou ústavou v dnešním smyslu. Nešlo o dokument pro všechny obyvatele království a její hlavní motivací nebyla rovnost občanů, ale ochrana privilegií části společnosti před královskou svévolí. Přesto se stala jedním z nejslavnějších symbolů právního státu, protože poprvé tak výrazně formulovala myšlenku, že i panovník je vázán pravidly. Král už neměl stát zcela nad právem, ale měl být alespoň v určitých oblastech nucen jej respektovat.
Síla tohoto příběhu je právě v jeho dlouhém dosahu. Dokument vznikl z konkrétního sporu mezi králem a aristokracií, ale postupně se z něj stal jeden z pilířů anglické právní tradice a později i inspirace pro širší úvahy o svobodách, odpovědnosti moci a právních zárukách. Dvanáctý květen 1215 tak nepřipomíná hotovou demokracii, ale okamžik, kdy se moc poprvé musela výrazněji ohnout před požadavkem, že pravidla nemají platit jen pro poddané.
Myšlenka dne Foto: Centrum.cz
1733 – Marie Terezie byla v Praze korunována českou královnou Dne 12. května 1733 byla Marie Terezie v Praze korunována českou královnou. V té době ještě nebyla vládnoucí panovnicí habsburské monarchie, ale česká korunovace patřila k důležitým dynastickým a politickým rituálům. Koruna svatého Václava nepředstavovala jen ozdobu nebo formální znak moci. Byla symbolem historické kontinuity českého království a potvrzením vztahu mezi panovníkem a zemí, která měla vlastní tradice, práva a stavovskou paměť.
Marie Terezie se později stala jednou z nejvýraznějších panovnic evropského 18. století. Její vláda byla spojena s válkami o dědictví, reformami správy, školství i státního aparátu. Česká korunovace z roku 1733 tak působí zpětně jako předznamenání života ženy, která musela v mimořádně obtížných podmínkách obhajovat svou legitimitu a zároveň proměňovat monarchii v modernější stát.
1941 – Konrad Zuse představil Z3, první funkční programovatelný počítač Dne 12. května 1941 představil německý konstruktér Konrad Zuse v Berlíně počítač Z3. Šlo o první funkční programovatelný plně automatický počítač, postavený z elektromechanických relé. Vznikl v době, kdy se svět topil ve válce, ale jeho význam daleko přesáhl okamžik svého vzniku. Z3 ukázal, že výpočty lze svěřit stroji, který pracuje podle programu, a tím otevřel cestu k moderní výpočetní technice.
Dnešní počítače, telefony, servery i umělá inteligence stojí na technologickém vývoji, jehož rané kroky vypadaly z dnešního pohledu nenápadně a technicky neohrabaně. Zuseho stroj nebyl osobní počítač ani univerzální digitální svět, jak jej známe dnes. Byl však jedním z klíčových důkazů, že výpočet může být automatizovaný, opakovatelný a programovatelný.
Pohled do historie 1777 – V New York Gazette vyšla první reklama na zmrzlinu.
1888 – Charles Sherrill z Yale jako první použil v atletice nízký start.
1890 – Louisiana legalizovala profesionální boxerské zápasy.
1925 – Uzbekistán a Kyrgyzstán získaly status autonomních sovětských republik.
1928 – Byl zaveden druhý opiový zákon jako součást mezinárodní kontroly drog.
1937 – Ve Westminsterském opatství byl korunován britský král Jiří VI..
1938 – Laboratoře Sandoz začaly vyrábět LSD.
1994 – Na festivalu v Cannes měl premiéru film Pulp Fiction Quentina Tarantina.