Srdce bije pod 60, nebo 90 a víc tepů za minutu? Kdy je arytmie neškodná a který její typ zabíjí nejčastěji

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zrychlený tep po sportu a porucha rytmu, při které člověk ztratí vědomí, spadají pod stejný lékařský pojem. O tom, jak vážná je arytmie, rozhoduje místo, kde porucha vzniká, a příčina, která ji vyvolala.

Srdce bije pod 60, nebo 90 a víc tepů za minutu? Kdy je arytmie neškodná a který její typ zabíjí nejčastěji

Zdroj: Foto: Michael Rosengarten BEng, MD.McGill - licence CC BY-SA 3.0

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 03.10.2026 17:46

Lékařka Wendy Susan Post se zabývá výzkumem náhlé srdeční smrti. Arytmii popisuje jako postižení převodního systému srdce. Ten řídí jednotlivé stahy srdečního svalu a určuje jejich rytmus i frekvenci. Když převodní systém nefunguje správně, srdce bije příliš pomalu, příliš rychle nebo bez pravidelného rytmu.

Tři různá dělení arytmií a jediné, které říká, jak je která nebezpečná

Lékaři arytmie třídí třemi způsoby. Podle místa vzniku rozlišují sinusové, supraventrikulární a komorové. Podle frekvence je dělí na bradykardii, kdy srdce bije pomalu, a tachykardii, kdy bije rychle. Třetí dělení vychází z klinické závažnosti a rozlišuje arytmie benigní a maligní. Pro pacienta je nejdůležitější právě toto třetí dělení, protože jako jediné přímo říká, zda porucha ohrožuje život. Zbylá dvě popisují, kde a jak porucha vzniká.

Život ohrožuje jen část arytmií. Lékař by ale měl každou z nich podchytit a zvolit vhodnou léčbu, i když se zdá neškodná.

Převodní systém srdce může poškodit celá řada vlivů. Patří k nim ischemie, tedy nedokrvení tkáně, a hypoxie, při které tkáň nedostává dost kyslíku. Dalšími příčinami jsou zánět, porucha acidobazické rovnováhy, vrozené i získané anatomické změny na srdci a některé léky. Arytmii mohou vyvolat také odchylky v hladinách iontů v krvi, hlavně hořčíku, vápníku a draslíku.

Klidový tep pod 60 má i trénovaný sportovec

Bradykardie znamená, že srdce bije pomaleji než 60 tepů za minutu. Často se objevuje ve spánku nebo při tělesném uvolnění. Trénovaní sportovci ji mívají i v běžném klidu, aniž by šlo o nemoc. Pokud má bradykardie chorobnou příčinu, bývá to nejčastěji snížená činnost štítné žlázy (hypotyreóza), zánět srdce nebo infarkt myokardu.

Tachykardie začíná u 90 tepů za minutu a výš. Nejčastěji ji vyvolává sport nebo jiná fyzická námaha, takže tuto hranici běžně překročí každý, kdo vyběhne do kopce. Za rychlým tepem ale může stát i kardiovaskulární autonomní neuropatie.

U obou poruch tak stejné číslo může patřit zdravému sportovci i nemocnému člověku. Údaj z měřiče tepu proto o zdraví vypovídá jen spolu s informací, co člověk právě dělal a jaké nemoci má.

Která fibrilace je nejběžnější a která zabíjí nejčastěji

Fibrilace síní je nejběžnější arytmií na světě. Síně při ní pracují neuspořádaně a vzruchy na komory přecházejí nepravidelně. Zvyšuje úmrtnost a obvykle se ohlásí příznaky, kterých si člověk všimne: dušností, bušením srdce nebo svíravou bolestí na hrudi. Mezi její příčiny patří vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční a vady srdečních chlopní.

Fibrilace komor je nejčastější příčinou náhlého úmrtí a ohrožuje život okamžitě. Člověk při ní ztrácí vědomí, pulz nejde nahmatat a krevní tlak nejde změřit. Měřič tepu tedy v této chvíli nemá co zachytit.

Fibrilace komor často vzniká během akutního infarktu myokardu. Infarkt se tak v přehledu objevuje podruhé, protože patří i mezi chorobné příčiny bradykardie.

Na seznamu rizik je kromě kouření i spánková apnoe

Arytmie se často vyskytuje u více členů jedné rodiny a může vzniknout i po srdečním onemocnění, které člověk přechodil. Většinu dalších rizik lze ovlivnit vlastním chováním. Jde o kouření, nadváhu, sedavý způsob života, stravu s vysokým obsahem tuků, stres a zneužívání alkoholu nebo drog.

Mezi rizikové faktory patří také cukrovka a vysoký krevní tlak, který zároveň patří k příčinám fibrilace síní. Riziko arytmie zvyšuje i diagnóza spánkové apnoe.

Reklama

Další články z Centrum Extra: Zdraví

Domácí klystýr si uděláte sami s lékárenskou sadou. Osm zdravotních stavů, kdy se do něj raději nepouštějte

Tlak na jediný bod na noze má krotit stres i úzkost. Bod LV3 najdete v prohlubni mezi palcem a druhým prstem

Tradiční čínská medicína připisuje jednomu malému místu na nártu účinky od lepší koncentrace až po úlevu...

Bulka pod kůží, která nebolí, sama nezmizí. Tukový nádor lipom pomalu roste a může přesáhnout i 10 centimetrů

Lipom je nejčastěji neškodná hrudka z tukových buněk, se kterou se dá žít bez potíží. Kdy ji přesto nechat...

Bradavice zmizí i bez lékaře. Američtí dermatologové doporučují lepicí pásku, ačkoli nevědí, proč zabírá

Bradavice trápí děti stejně jako seniory a k dermatologovi s nimi chce jít málokdo. Domácích prostředků...

Žlutá kůže, svědění nebo otoky nohou: takhle si játra říkají o pomoc. Zjizvení při cirhóze už sama nespraví

Játra se dokážou obnovit i po velkém poškození. Čím déle nemoc trvá, tím hůř se dá zvrátit. Přinášíme...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Centrum Extra: Zdraví

Srozumitelné informace o zdraví, prevenci a každodenní péči o tělo. Témata zahrnují životosprávu, pohyb, spánek, běžné zdravotní potíže i nové poznatky z medicíny a výzkumu.

Srdce bije pod 60, nebo 90 a víc tepů za minutu? Kdy je arytmie neškodná a který její typ zabíjí nejčastěji

Zběsilý úprk Prahou. Auto jelo až 210 km za hodinu, policie se nakonec hodně divila

Zdravotní drama na dovolené. Marii Tomsovou museli z Rakouska převézt do pražského IKEMu

Fanoušek LEGO postavil dokonalý kruh jen z hranatých kostek. Použil techniku, kterou firma zakazuje

Země pod jejich domovy se pomalu propadá. Satelity odhalily, kterým městům hrozí největší škody

Atentátník střelil Roosevelta do hrudi. Ten pak se zakrvácenou košilí mluvil dalších 84 minut