Dva víry přišly přímo z moře
Dramatická situace začala v pátek ráno před západním pobřežím Sicílie. Před přístavem v Marsale byly pozorovány nejméně dvě výrazné vodní smrště, které se následně přesunuly k pobřeží. Po vstupu nad pevninu zasáhly oblast Marsaly a sousedního Petrosina. Italské zdroje zároveň upozorňují, že přesný počet jednotlivých tornád zatím není zcela jistý a nelze vyloučit vznik dalších vírů během stejné bouřkové epizody.
Terminologicky je přitom situace poměrně jednoduchá. Dokud se tornadický vír dotýká vodní hladiny, označujeme jej jako vodní smršť. Jakmile stejná cirkulace přejde nad pevninu, jde už o tornádo. Vodní smrště přitom nemusí být automaticky slabé. Italské studie ukazují, že přibližně čtvrtina pozorovaných vodních smrští dosahuje pevniny a část z nich může způsobovat významné škody.

Obr. 1: Vodní smrště nejsou ve Středomoří žádnou raritou - takhle jedna vypadala ze čtvrtka 8. 10. 2026 u Poreču (zdroj: CroMeteo)
V případě Marsaly a Petrosina šlo očividně o velmi silný jev. Vítr převracel automobily, některé vozy byly odmrštěny mimo komunikace, strhával části střech, ničil elektrické vedení a vážně poškodil několik budov. Dva lidé utrpěli vážná zranění poté, co jejich automobil zasáhl vír a skončil mimo silnici.
Škody už dosahují desítek milionů eur
Rozsah materiálních škod se postupně zpřesňuje. Podle nejnovějších předběžných odhadů mohou ztráty dosahovat nejméně 30 milionů eur, přičemž konečná částka ještě nemusí být definitivní. V Marsale bylo vážně poškozeno přibližně 30 nemovitostí, zatímco v sousedním Petrosinu úřady evidují nejméně 150 zasažených domů, z nichž přibližně deset zůstává neobyvatelných.
Celkem jedenáct rodin muselo své domovy opustit - tři v Marsale a osm v Petrosinu. Část lidí skončila dočasně v hotelích, ostatní přijali příbuzní a známí.

Obr. 2: Sedmého října se vodní smršť objevila také u známého letoviska v Chorvatsku Rovinj (zdroj: CroMeteo)
Těžce poškozena byla také škola Alcide De Gasperi. Podle regionálních zdrojů byla budova natolik zasažena, že v ní nyní není možné pokračovat ve výuce. Opravy mohou stát několik milionů eur. Velkým štěstím bylo, že se učitelům podařilo děti přesunout do bezpečnější části budovy ještě před nejhorší fází. iMeteo.sk
Byla to supercela?
Právě meteorologické pozadí události je velmi zajímavé.
Některé italské meteorologické zdroje pracují s možností, že víry vznikly v souvislosti se supercelární bouřkou, tedy bouřkou s dlouhodobě rotujícím výstupným proudem. Definitivní analýza konkrétní buňky ale zatím zveřejněna není, takže je lepší mluvit o pravděpodobně velmi dobře organizovaném bouřkovém systému než označit supercelu za jistotu.
Obecné prostředí však bylo pro silné bouřky velmi příznivé. Přes Itálii postupovala výrazná severoatlantická porucha, se kterou se do oblasti dostával chladnější vzduch ve vyšších hladinách atmosféry. Nad stále velmi teplým a vlhkým Středomořím tím rostla vertikální nestabilita atmosféry.

Obr. 3: Tornádo zasáhlo Trapani na západě Sicílie (zdroj: Centro Meteorologico Siciliano/Sebastiano Grasso Italia 24Live)
Právě kombinace teplého a vlhkého vzduchu u hladiny s chladnějším vzduchem ve vyšších vrstvách dokáže vytvářet značnou hodnotu CAPE, tedy energie dostupné pro konvekci. Pokud se k ní přidá výraznější vertikální střih větru, může se bouřka lépe organizovat a vzniká prostředí vhodné i pro rotaci.
Pro tornádo nestačí jen „hodně energie“
U silných bouří se často zjednodušuje vysvětlení na tvrzení, že teplé moře dodalo atmosféře „obrovské množství energie“. To je pravda pouze částečně.
Teplé Středozemní moře zvyšuje výpar a dodává do nejnižší vrstvy atmosféry vlhkost a teplo. Tím může zvyšovat CAPE. Samotná vysoká CAPE však tornádo nevytvoří.
Pro silný tornadický vývoj je velmi důležitá také změna rychlosti a směru větru s výškou. Vertikální střih vytváří horizontální rotaci vzduchu, kterou může silný výstupný proud bouřky naklonit do vertikální polohy. Pokud se rotace následně zesílí v mezocyklóně a vhodně se propojí s procesy v nejnižší vrstvě atmosféry, může vzniknout tornádo.
Italské studie přitom ukazují, že tornadické situace na jihu země a na Sicílii se vyznačují právě kombinací vysoké vlhkosti, instability, výrazného nízkoúrovňového střihu a helicity. Ve srovnání s jinými částmi Itálie zde byly u tornád pozorovány jedny z nejvýraznějších anomálií CAPE i střihu větru.
Říjen je pro podobné jevy na Sicílii rizikové období
Tornádo na Sicílii může působit exoticky, ve skutečnosti ale jižní Itálie patří k evropským oblastem, kde se tornáda a vodní smrště objevují relativně pravidelně.
Nový přehled výzkumu silné konvekce v Itálii řadí Sicílii a Jónskou oblast mezi hlavní italské regiony náchylné k tornádům. Zatímco na severu Itálie vrcholí tornadická aktivita spíše během léta, na jihu je typickým obdobím právě podzim.
Starší klimatologická studie 707 vodních smrští a 371 tornád v Itálii zjistila, že 43 % vodních smrští připadalo právě na podzim. U pobřežních oblastí jižní a západní Itálie se maximum aktivity posouvá do pozdního léta a podzimu.
Důvod dává fyzikálně smysl. Moře po létě zůstává ještě dlouho teplé, zatímco nad Evropou už začínají častěji pronikat chladnější vzduchové hmoty. Vzniká tak velký kontrast mezi teplým mořským povrchem a chladnější atmosférou ve výšce.
Teplé Středomoří hraje důležitou roli
Výzkum italských tornád ukazuje, že právě na jihu země mají kladné anomálie teploty mořské hladiny významný vztah k prostředí, ve kterém tornáda vznikají. Teplejší voda podporuje intenzivnější výpar, vyšší obsah vodní páry v přízemní vrstvě a tím i větší potenciální instabilitu.
To je na podzim zvlášť důležité. V horní troposféře se už mohou objevovat výrazné vpády chladnějšího vzduchu, zatímco Středozemní moře si uchovává velkou část tepla z předchozího léta. Kombinace těchto faktorů může být pro silnou konvekci velmi účinná.
Neznamená to ale, že každé velmi teplé moře automaticky vyprodukuje tornádo. Potřebná je správná synoptická situace, zdroj zdvihu, dostatečný střih větru a vhodná struktura konkrétní bouřky.
Bylo tornádo opravdu F4?
Krátce po události se v některých médiích objevily odhady síly F3 až F4, případně přímo F4. Takový údaj bych zatím považoval pouze za velmi předběžný.
Intenzita tornáda se totiž zpravidla neurčuje podle videa nebo dojmu z velikosti víru. Kvalifikovaná klasifikace vzniká především na základě detailního terénního průzkumu škod, při kterém se hodnotí typ konstrukcí, způsob jejich poškození, směr pádu objektů a další indikátory.
Velké a vizuálně mohutné tornádo navíc nemusí být automaticky silnější než užší vír. Velikost kondenzačního trychtýře a rychlost větru nejsou totéž.
V současnosti proto lze s jistotou říci, že šlo o velmi ničivý tornadický jev, který převracel vozidla a vážně poškozoval budovy. Na definitivní kategorii je ale vhodné počkat.
Tornáda nad mořem nejsou jen „slabé vodní smrště“
Také pojem vodní smršť může být trochu zavádějící.
Existují totiž dva základní typy. Takzvané fair-weather waterspouts vznikají většinou v relativně slabě organizované konvekci a často jsou méně intenzivní. Vedle nich ale existují tornadické vodní smrště, které jsou v podstatě klasickými tornády vznikajícími nad vodní hladinou v silné bouři.
Pokud takový vír dorazí na pobřeží, může pokračovat nad pevninou prakticky bez přerušení a působit stejné škody jako jiné tornádo.
Právě proto je pobřeží Itálie specifické. Výzkum ukazuje, že přibližně polovina italských tornád má původ ve vodní smršti, která následně zasáhne pevninu.
A co klimatická změna?
U podobného případu je lákavé vytvořit jednoduchou rovnici: teplejší Středomoří více energie → silnější tornádo.
Realita je složitější.
Klimatická změna prokazatelně zvyšuje teplotu moře a množství vodní páry, které může atmosféra obsahovat, a tím může měnit prostředí pro extrémní srážky a silnou konvekci. Ve Středomoří už jsou dobře doložené změny u mořských vln veder, extrémních teplot a některých typů intenzivních srážek.
U četnosti a intenzity jednotlivých tornád je ale situace mnohem méně jasná. Tornadogeneze závisí kromě instability i na střihu větru, struktuře bouřky a velmi jemných procesech v měřítku stovek metrů až jednotek kilometrů.
Bez cílené atribuční studie proto nelze tvrdit, že právě sicilské tornádo z 9. října „způsobila klimatická změna“.
Přesnější je říci, že teplé Středomoří mohlo vytvořit velmi příznivé termodynamické prostředí, zatímco samotné tornádo vzniklo až souhrou více meteorologických faktorů.
Sicílie má štěstí především v jedné věci
Při pohledu na rozsah škod je možná nejpozoruhodnější skutečnost, že tornáda podle dosavadní bilance nikoho nezabila.
Poškozeny jsou desítky až stovky budov, jedenáct rodin muselo opustit své domovy a škody mohou přesáhnout 30 milionů eur. Přesto událost neskončila katastrofálními ztrátami na životech.
Meteorologicky jde současně o velmi názornou ukázku podzimního Středomoří: teplé moře, dostatek vlhkosti a instability, příchod výrazné poruchy a vhodná dynamika atmosféry dokážou vytvořit prostředí pro bouře, které si intenzitou nezadají s případy známými z mnohem tradičnějších tornádových oblastí.
Zdroje k článku: Předpověď počasí, radar, Meteocentrum.cz