Ještě donedávna putoval otlučený smaltovaný hrnek při jarním úklidu bez lítosti do koše. Dnes po stejném kousku jde stále víc lidí a poptávka nekončí na českých hranicích. Vintage smalt má své fanoušky i za hranicemi, od Německa až po Japonsko, kam se navíc dobové české kusy dostaly už za socialismu. Málokdo přitom tuší, že hrnek, který léta jen tak stojí v garáži nebo na chalupě, může mít cenu, jakou by do obyčejné plechové nádoby nikdo neřekl.
Puntíkatý smalt, který znal celý národ Mezi retro nádobím vede jeden typ nad ostatními. Bílý smaltovaný hrnek posetý barevnými puntíky, nejčastěji červenými nebo modrými, znala za minulého režimu skoro každá rodina. Výroba se naplno rozjela v sedmdesátých letech a v osmdesátých hrnek kraloval kuchyním. Pilo se z něj doma i na cestách a bral se na chatu i k vodě.
Vyráběl se hlavně v jedné velké českobudějovické smaltovně, jejíž historie sahá do 19. století. V nejlepších časech dávala práci zhruba 2 700 lidem a patřila mezi největší podniky svého druhu v Evropě. Její zboží putovalo do zhruba osmdesáti zemí, takže dobové kusy se rozptýlily po celém světě a dají se najít i pěkně daleko od Česka.
Přečtěte si také: Babiččin trik na palačinky funguje dokonale: stačí 1 lžička do těsta a už se vám nikdy nepotrhají
Za bezchybný kus dá sběratel i přes 6 000 korun Kolik hrnek vynese, závisí skoro výhradně na stavu a na tom, jestli má čitelnou značku. Vrchol tvoří dokonale zachované kusy, na kterých si puntíky drží svěží barvu a povrch nemá jedinou vadu. Takový hrnek dokáže na aukci atakovat i hranici šesti tisíc korun.
Běžnější kousek se značkou v pěkném stavu se prodá spíš za dva až pět tisíc. A pak je tu spodní patro trhu, kam patří otlučené hrnky z bazaru za pár set korun, u vyloženě poškozených klesne cena i pod padesát korun. Zájemci se na ně najdou, o žádné terno ale nejde.
Cena starého smaltu se odvíjí od stavu a značky, zachovalý kus se značkou míří k několika tisícům korun. Ilustrační foto. Zdroj: Magda Ehlers / Pexels. Nejvyšší sumy přitahují ucelené sady. Jeden samostatný hrnek najde kupce hůř než celá souprava v jednotném vzoru, a když se k ní dochová původní víko nebo dokonce krabice, výsledná cena povyskočí klidně o třetinu. Za takovou zachovalou soupravu v obalu padne i patnáct tisíc korun a kompletní sbírka se výjimečně vydražila i kolem čtyřiceti tisíc korun.
Přečtěte si také: Ani mouka, ani vejce: řízky budou křupavé i druhý den díky 1 surovině, kterou Rakušané přidávají odjakživa
Cenu rozhodne dno hrnku i jediné odprýsknutí Jestli máte v ruce veteš, nebo malý poklad, se často pozná až po obrácení dnem vzhůru. Většina dobových kusů tam nese logo výrobce, buď reliéfně vtlačené do kovu, nebo ukryté až pod barevnou glazurou. O hrnek, který žádné označení nemá, sběratelé velký zájem nemají. Že jde o výrobek z časů společného státu, prozradí popisek Made in Czechoslovakia, případně samotná zkratka ČSSR.
Druhá zásadní věc je celistvost skloviny. Sběratelům jde hlavně o dokonalý vzhled, takže i jediné odprýsknutí je problém. Pod obnaženým kovem se totiž rozjede rez a z ceny, která u zachovalého kusu šplhá do tisíců, rázem nezbyde skoro nic. Poškozený smalt už navíc nikdo pořádně neopraví.
Pozor na přemalované kusy a novodobé kopie Trh láká i podvodníky, takže je dobré umět odlišit originál od napodobeniny nebo amatérské opravy. Starý kus poznáte podle drobných vad a nepravidelností. Poleva na něm má nestejnou tloušťku a je znát, že vznikala rukama. U novějších replik je to obráceně, jejich povrch bývá podezřele rovný a strojově čistý, a právě to by mělo vzbudit ostražitost.
Přečtěte si také: Ani mouka, ani jíška: polévku zahustí surovina, kterou máte ve spíži celý rok a přehlížíte ji
Hodnotě neprospěje ani domácí kutilství. Přemalovaný nebo přestříkaný hrnek sběratele spolehlivě odradí a cenu stlačí dolů. Přirozené opotřebení a jemná patina naopak většině kupců nevadí, berou je jako důkaz stáří a pravosti kusu.
Proč se z obyčejné veteše stal žádaný artikl Ty tisíce korun jdou z velké části za emocemi. Hrnek lidem připomíná dětství a prarodiče, u kterých stával na kuchyňském stole. K tomu se přidala vlna retro kuchyní. Na sociálních sítích kolují fotky interiérů, kde starý smalt hraje hlavní roli, a zájem díky tomu dál roste.
Roli hraje i tenčící se nabídka. Spousta smaltového nádobí zmizela už dávno, při vyklízení bytů a chalup se po revoluci houfně vyhazovalo, a opravdu zachovalých kusů je proto na trhu stále méně. Asociace starožitníků uvádí, že sběratelé nejvíc sahají po kouscích z rozmezí let 1945 až 1980, tedy z časů, kdy praktičnost potkávala nápaditý design. A protože kouzlu starého smaltu propadají i mladší lidé, kteří chtějí předměty s příběhem, ceny mají zatím kam růst.
Přečtěte si také: Sběratelé z celého světa shánějí tuhle sifonovou láhev z dob ČSSR a platí za ni až 5 000 Kč. Češi ji mají po babičce ve sklepě
Zdroje: https://www.tvguru.cz/fadni-hrnky-dnes-maji-cenu-zlata, https://www.umimeporadit.cz/kdejaky-deda-z-toho-v-garazi-doted-pije-pivo-za-tento-smaltovany-hrnek-pritom-sberatele-nabizeji-balik, https://casprobydleni.cz/domacnost/tohle-stare-kuchynske-nadobi-melo-skoncit-na-chalupe-dnes-po-nem-sberatele-jdou-jako-po-pokladu/jirinovak/, https://www.tiscali.cz/kdo-objevi-doma-tenhle-stary-ceskoslovensky-hrnec-dostane-od-sberatelu-az-12-000-kc-655182, https://www.tiscali.cz/smaltovany-hrnek-s-puntiky-stal-v-kazde-kuchyni-za-zachovalou-sadu-dnes-sberatele-plati-az-15-000-kc-701203