Že Sovětský svaz nesl na evropské pevnině hlavní tíhu pozemních bojů s nacisty, nikdo vážně nezpochybňuje. Rudá armáda dobyla Berlín a osvobodila velkou část dnešního Česka, i když o rozdělení těchto území se Spojenci dohodli předem. V současném Rusku je konec války největším svátkem roku. Režim ho slaví monumentální vojenskou přehlídkou a projevy o hrdinství rudoarmějců, ve kterých se podíl západních Spojenců ztrácí. Bez nich by přitom Moskva válku nejspíš nevyhrála.
Proč Rudá armáda ztratila 10,6 milionu vojáků i vlastní vinou
Sovětské vojenské ztráty dosáhly podle dat, která shromažďuje Wikipedia, 10,6 milionu mužů, nejvíc ze všech válčících stran. Západní Spojenci přišli o necelý milion vojáků, Rudá armáda tedy ztratila víc než desetkrát tolik. Ruská propaganda s tímhle poměrem ráda pracuje jako s měřítkem zásluh.
Takové měřítko ale nefunguje, protože značnou část obětí mají na svědomí sovětští velitelé. Ti vojáky posílali do útoků bez ohledu na ztráty a vlastní muže nechávali střílet. Počet padlých proto vypovídá o tom, kolik bojů Sověti vybojovali a za jakou cenu. O tom, jestli by bez cizí pomoci zvítězili, vypovídá jen málo.
Nízké západní ztráty navíc neznamenají malý vliv na průběh války. Spojenci k porážce Německa přispěli boji na frontě, nálety i zásobováním.
Sicílie odvedla německé posily od Kursku
Už samotná hrozba spojeneckého útoku nutila Německo držet na západě silná vojska, která pak chyběla proti Sovětům. Západní armády nakonec opravdu zaútočily. Prvním vyloděním na evropské půdě byla v roce 1943 Sicílie, kam Spojenci vstoupili jen několik dní po začátku bitvy u Kursku. Němci kvůli tomu museli posílat posily do Itálie, přestože je potřebovali na východní frontě.
Sicílie byla teprve začátkem. Vylodění na italské pevnině a hlavně v Normandii v červnu 1944 vázalo německé síly ještě víc. Od léta 1944 už Wehrmacht bojoval naplno na dvou frontách.
Spojenecké bomby omezily výrobu zbraní, které chyběly i proti Sovětům
Britské a americké letectvo podnikalo nad Německem masivní nálety a cílilo hlavně na průmyslové oblasti, zbrojovky a výrobu paliva. Pod bombami lehla popelem i velká část německých měst.
Zbrojní výrobu bombardování úplně nezastavilo, ale výrazně ji omezilo. Tank nebo letadlo, které nevyjelo z poničené továrny, chybělo všude, tedy i na východní frontě. Ruské výklady války tenhle podíl na sovětských úspěších většinou pomíjejí.
Džípy, boty i lokomotivy: co všechno poslala Amerika do SSSR
Největší vliv na vítězství Rudé armády měla podle podkladů materiální pomoc, hlavně ta ze Spojených států. Dodávky začaly už v roce 1941, kdy Sovětský svaz čelil nejtvrdšímu německému náporu a jeho vojska ustupovala. Pomoc tedy přišla ve chvíli, kdy byla země v největším ohrožení.
Američané do SSSR mimo jiné poslali 11 400 letadel a 7 000 tanků. Pro průběh války byly ale možná ještě důležitější tisíce nákladních aut a džípů. Bez nich by Rudá armáda nedokázala zajistit zásobování a už vůbec ne vést útočné operace, kterými Němce nakonec zatlačila až do Berlína.
Velkou část dodávek tvořily potraviny, protože Sovětský svaz přišel o značnou část vlastní zemědělské produkce. Z Ameriky dále přicházely lokomotivy, vojenské boty a řada dalšího vybavení.