2 min

Řecký oheň byl noční můrou všech nepřátel. I po staletích zůstává jeho tajemství neodhalené

Sdílet

Dennívýzva

Převratná zbraň může mít významný vliv na vývoj různých konfliktů. Jednou ze záruk úspěchu je, aby ji neměl i váš nepřítel a zároveň aby nedokázal vyvinout obranu.

Zdroj: Zdroj fotografie: Public Domain

V 7. století spatřila světlo světa zbraň, nad kterou si dodnes lámou hlavu vojenští historikové i vědci. Jedním z důvodů je její proslulost a druhým, že dodnes přesně nevíme, jak tato zbraň fungovala, nebo spíše jaké bylo její přesné složení. Šlo totiž o nesmírně účinnou zápalnou směs určenou na boj proti plavidlům, ale i k obraně nebo dobývání pevností. V dnešní době je známa pod označením řecký oheň.

Složení zápalné směsi bylo velké tajemství

Šlo o zbraň, která byla v držení Byzantské říše, tedy nástupce Východořímské říše. Ta musela dlouhá staletí čelit nájezdům muslimů, kterým se nakonec podařilo ji zničit. Přesto jim stovky let úspěšně odolávala. Řecký oheň byl významnou součástí jejích ozbrojených sil a mezi nepřáteli dokázal svými vlastnostmi doslova šířit hrůzu. Důležité bylo, že byzantským vládcům se dařilo tajit složení zápalné směsi, nikdo tedy nemohl ohnivé zbraně využít proti nim.

Za tvůrce řeckého ohně je označován Kallinikos, který pocházel z Héliopole na území dnešní Sýrie. Během svého života měl experimentovat s různými hořlavými látkami, až nakonec se mu mělo podařit vyvinout velmi účinnou směs. Dodnes se neví jak. Nejspíše roku 673 měl recepturu poskytnout byzantskému císaři Konstantinu IV. Ten pak nechal konstruktéry vyvinout zařízení nazývané sifon, které hořící směs dokázalo rozstřikovat na vzdálenost několika metrů.

Plamenomety zvrátily průběh bitvy

Poprvé měla být použita v roce 678, kdy arabská flotila oblehla hlavní město Byzantské říše Konstantinopol. Byzantské lodě vyzbrojené touto zbraní, kterou bychom dnes považovali za určitou verzi plamenometu, nakonec vyrazily do útoku proti obléhatelům a s drtivou převahou zvítězily. Stříkající plameny zapalovaly nepřátelské lodě, kosily muže ve zbroji a proti plamenům nebylo úniku. Posádky plavidel, která nebyla zničena, se daly na útěk. Podobné scény se opakovaly v dalších bitvách po řadu let.

Různé plamenometné zbraně se samozřejmě lidé v historii pokoušeli vyvinout často. Ale řecký oheň byl unikátní. Na předmětech, na které dopadl, ulpíval a nedal se uhasit. Na vodě hořel. Jediným způsobem, jak ho udusit, měla být směs písku, octa a staré moči. Pokud hořící směs ulpěla na zbroji bojovníka, musel si připadat jako v hořící pasti. Stejně tak pro dřevěné lodě byl smrtelný. Existují i záznamy, že se používal k obraně hradeb nebo jejich zdolání jako zbraň útočná.

Tajemství směsi údajně znala jen rodina vynálezce a císaře. Po zániku Byzantské říše se ztratilo i toto tajemství. Vědci se dodnes dohadují, co směs tvořilo. Shodnou se na tom, že základem byla pravděpodobně ropa a síra, ke které byly přimíchány další ingredience. Dnešní moderní chemie dokáže směsi podobných, nebo ještě lepších vlastností samozřejmě vytvořit, ale před více než tisícem let se jednalo o zbraň, která doslova rozhodovala o průběhu bitev a dějin.

Zdroj: Britannica

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Řecký oheň byl noční můrou všech nepřátel. I po staletích zůstává jeho tajemství neodhalené

Další rána pro Leoše Mareše. Jeho krásná asistentka byla nalezena mrtvá

Co víme o tragické plavbě Čechů. Srážka s větším plavidlem, jeden je stále nezvěstný

Čech bude pilotem kosmické lodi. Málokdo ví, jaký unikátní výzkum ho tam čeká

Budoucí tchyně nám zkazila svatbu. Ztropila strašnou scénu kvůli knedlíčkům v polévce

Týden podle hvězd: Raci se naučí chránit svůj klid, Vodnářům se otevřou nové pracovní možnosti