2 min

Pražané míří na Vyšehrad, ale kousek dál je čeká unikátní skalní kronika silurského a devonského moře

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Přímo v Praze, mezi Zlíchovem a Malou Chuchlí, se táhne skalní defilé, v němž je zakonzervován čtyři sta devatenáct milionů let starý přechod dvou prvohorních period.

Pražané míří na Vyšehrad, ale kousek dál je čeká unikátní skalní kronika silurského a devonského moře

Zdroj: Foto: Zp - licence CC BY-SA 3.0

Obsah článku

Není to odlehlý kras ani horský masiv. Stačí vystoupit z tramvaje na zastávce Hlubočepy a za pár kroků stojíte pod stěnami, které mezinárodní stratigrafie cituje jako opěrný profil hranice siluru a devonu. Barrandovské skály, národní přírodní památka vyhlášená roku 1982, jsou soustavou přirozených výchozů, starých lomů a silničního zářezu na levém břehu Vltavy. Dohromady tvoří něco, co geologové nazývají skalní kronikou: souvislý záznam proměn mořského dna, fauny i tektonických sil, čitelný na dvou a půl kilometrech vycházky městem.

Kde přesně leží „zlatý hřeb“ a kde Barrandovské skály

Globální referenční bod pro začátek devonu, takzvaný GSSP („zlatý hřeb“), stojí u Klonku v Českém krasu. Definuje ho první výskyt graptolita Uncinatograptus uniformis. Barrandovské skály nejsou tímto bodem, ale jeho nezbytným doplňkem: opěrným profilem v klasické oblasti Barrandienu, kde se hranice silur/devon dá sledovat v jiném horninovém kontextu a s jinou fosilní výbavou. Navíc tu leží původní stratotyp báze stupně zlíchov, tedy referenční řez, podle něhož se vymezuje jedno z pater spodního devonu. V širším okolí Prahy se tak soustřeďuje neobvykle hustá síť světových a regionálních stratigrafických referencí: báze devonu u Klonku, báze pragu ve Velké Chuchli, báze zlíchovu právě tady. Praha je zkrátka geologickým hlavním městem českého paleozoika.

Co skály ukrývají vrstvu po vrstvě

Nejde o jednu stěnu s jedním typem horniny. Na trase se střídají silurské graptolitové břidlice, vápence hraničního intervalu a spodnodevonské vrstvy plné hlavonožců, ramenonožců, trilobitů i mlžů. Dva však body vyčnívají:

Barrandova skála – učebnicový odkryv disharmonického vrásnění, kde se vápencové lavice dramaticky prohýbají a lámou. Tradičně se to vysvětluje silami variské orogeneze, existuje ale i odborně publikovaná alternativa, že část deformací mohl způsobit velký podmořský skluz. Ať už je výklad jakýkoli, názornost odkryvu zůstává mimořádná.
Lom U kapličky – stratotyp báze zlíchovu a jedno z nejbohatších spodnodevonských nalezišť ve střední Evropě. Koráli, mechovky, lilijice, přes 150 popsaných druhů ramenonožců. Geopark Barrandien shrnuje více než 200 druhů zkamenělin; v českém devonu je to druhá nejbohatší fauna vůbec.

Skálu nad Vltavou přitom pojmenoval nikoli geolog, ale francouzský inženýr Joachim Barrande, který přišel do Čech roku 1832 a za svůj život popsal 4 565 druhů prvohorních organismů. Jeho závěť přinesla Národnímu muzeu přes 300 tisíc sbírkových předmětů. Pamětní deska na skále visí od roku 1884.

Městský výlet s mezinárodní váhou

Praktická stránka je překvapivě jednoduchá. Naučná stezka Barrandovské skály měří 2,5 kilometru, začíná u tramvajové zastávky Hlubočepy a končí u autobusové zastávky Malá Chuchle. Vstupné neexistuje, přístup je volný. Informační panely vysvětlují, co v které stěně hledat, od graptolitů po korálový obzor.

Co čekat realisticky: laik bez průvodce bezpečně rozpozná vrstvy, vrásy a charakter lokality. Jednotlivé fosilie v hornině už vyžadují cvičené oko nebo výklad geologa. Sběr zkamenělin je mimo sutě s graptolity u Malé Chuchle vyhrazen vědeckým pracovištím, standardní návštěva je pozorovací, nikoli sběratelská.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

V australském Coober Pedy turisté marně hledají celé město. Polovina života se odehrává pod zemí

Nový počítačový systém měl sanitky zrychlit. Místo toho mohl přispět k desítkám úmrtí

Pondělí 26. října 1992, sedm ráno. Londýnská záchranka spouští plně automatizovaný dispečink, a během hodin...

Zinkový střízlík, který po desetiletích trhá rekordy. Za Tatru z půdy platí sběratelé i 120 000 Kč

Plechová Tatra 138 od Kovodružstva Náchod se letos v aukci prodala za 9 200 Kč. A to měla jen kopii krabice.

Přetáčeli jsme je tužkou, dnes trhají rekordy: Tyto retro kazety mají hodnotu tisíců korun

Demo nahrávka Deftones z roku 1992 se loni na Discogsu prodala za 125 000 Kč. Běžný Michal David na Aukru...

U Gardského jezera se stalo něco, na co místní čekali dvacet let. Jezero se nadechlo

Největší italské jezero se na začátku dubna poprvé od roku 2006 úplně promísilo až ke dnu v hloubce 270...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Pražané míří na Vyšehrad, ale kousek dál je čeká unikátní skalní kronika silurského a devonského moře

Brutální útok na Jaromíra Soukupa má záhadné pozadí. On sám má o motivu jasno

Šílený příběh z Moskvy: Rusky v podpatcích dobíhaly letadlo na ranveji

Trapný omyl. Modřiny na sexuální panně vyšetřovala policie jako vraždu

V den svých narozenin zemřel spisovatel Páral, autor legendárních románů

Pes není jen člen rodiny. Domů nepřináší jen chlupy. Mění mikrobiální svět domácnosti – a možná tím trénuje dětskou imunitu