Pradávný sibiřský kmen čauča: Snědli hlavu rodiny, z kostí vyrobili amulety. Posmrtný život chtěli trávit kulením mroží lebky v severní polární záři

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Čukčové, domorodci žijící na Čukotce, byli kdysi divocí a nelítostní. Mapa z roku z roku 1765 označila jejich poloostrov o velikosti Francie o velikosti Francie jako „divoký a bojovný národ, nepřátelé Rusů, kteří se často zabíjejí, když jsou poraženi“.

Pradávný sibiřský kmen čauča: Snědli hlavu rodiny, z kostí vyrobili amulety. Posmrtný život chtěli trávit kulením mroží lebky v severní polární záři

Zdroj: Paul Niedieck / Public domain, Wikimedia commons

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 12.09.2026 13:30

Ruská encyklopedie z 18. století je popisovala jako „nejdivočejší, nejbarbarštější, nejneovladatelnější, nejméně civilizovaný, nejhrubší a nejkrutější národ z celé Sibiře (…) od přírody tak zlý a nebezpečný, jako jsou Tunguzové (Evenkové) mírní a klidní“.

Mohlo by vás zajímat: Národy Sibiře, které za šest hodin letu nezahlédnete, žily těžce, ale v nadbytku i v zimě, kdy se rtuť měnila na olovo

Příslušníci etnika si sami říkají Luoravetlan („opravdoví lidé“). Pojmenování Čukča vzniklo zkomolením výrazu čauča („ten, kdo má hodně sobů“). Čukotština nazývaná též čukština patří mezi paleosibiřské jazyky.

Čukotský autonomní okruh, Rusko. Zdroj: Google maps

Sepjetí s přírodou

Čukčové žili před příchodem Rusů ještě v době kamenné. Vnitrozemské kmeny se živily pastevectvím sobů a ty, které žily na pobřeží, lovem mořských savců; lovily velryby a mrože na lodích zvaných bajdarka za pomocí harpun. Všichni používali nářadí z kamenů, kostí, dřeva a kůže. Vlky chytali do lasa ze spletených zvířecích šlach a divoké husy sráželi k zemi vrhacími koulemi. Jako tažné zvíře vyšlechtili psí rasu sibiřský husky.

Příslušník kmene Čukčů. Zdroj: Pinterest

Na skalnatých výčnělcích stavěli věže z parohů, na něž vystupovaly čukotské ženy s lampami s tulením olejem chráněnými průsvitnými stínítky z rybí kůže, aby jejich mužové za bouře trefili domů.

Mohlo by vás zajímat: Domorodí Sibiřané byli „dobrovolně včleněni a připojeni a kozáci taky nikoho nedoby(i)li“, tvrdili Rusové při násilné kolonizaci Sibiře

Surová strava i „zábava“

Hlavní složkou jejich stravy bylo syrové maso, doplněné v létě bobulemi a červy a v zimě krvavou tlačenkou s kořínky a rybími hlavami. Žili ve stanech z kůží nazývaných jaranga. Základem tradičního náboženství byl kult havrana (kutch).

Často mezi sebou válčili a za každého zabitého nepřítele si na ruku vytetovali tečku. Jejich zábavou bylo zápasit, závodit, zvedat těžké kameny a bojovat se šípy, a když chtěli někomu projevit náklonnost, nazývali ho „malým penisem“ či „chlupatou řití“.

Mohlo by vás zajímat: Zmrzlá Sibiř ukrývala zachovalé mumie, jejich neporušené vlasy, vousy i skalpy od ucha k uchu

(Milosrdná) senicida

Staří a nemocní lidé neschopní se o sebe postarat měli spáchat sebevraždu nebo požádat své příbuzné o rychlé usmrcení stylem rituálního probodnutím či uškrcením. Věřili, že posmrtný život budou trávit kulením mroží lebky v severní polární záři. Když zemřela hlava rodiny, příbuzní snědli jeho maso a kosti si uschovali jako amulety.

Krutý duševní svět

Neméně drsný a vitální byl duševní svět Čukčů, zabydlený bestiářem „těch chytrých“ neboli kelet. Kelet číhali v rozsedlinách a dutinách, chňapajíce po neopatrných cizincích dlouhými jazyky a chlupatýma nohama, píše Anna Reidová v knize Šamanův plášť.

Pradávný sibiřský kmen čauča: Snědli hlavu rodiny, z kostí vyrobili amulety. Posmrtný život chtěli trávit kulením mroží lebky v severní polární záři

Skončili jsme. „Zrazený" Zelenskyj se vzepřel Trumpovi, stanovil mu jasnou podmínku

Richard Müller věřil, že má nemoc za sebou. Pak se všechno vrátilo

„Je mi z Dominiky špatně!“ Kamarádka její zesnulé matky promluvila o penězích

Vědci popsali 17 hrozeb pro lidstvo. Dvě mohou skončit úplným vyhynutím

Mladý chemik v Mexiku vytvořil molekulu, která pomohla změnit život milionů žen