Představa, že by porod po čtyřicítce mohl souviset s dlouhověkostí, zní možná překvapivě. Přesto se touto otázkou vědci zabývají už řadu let a výsledky různých studií se v jednom shodují, ženy, které si přirozeně zachovají plodnost do vyššího věku, mají větší pravděpodobnost, že se dožijí velmi vysokého věku.
Je ale důležité pochopit, co tato souvislost skutečně znamená. Výzkumy neříkají, že by samotné těhotenství po čtyřicítce prodlužovalo život. Naopak. Schopnost přirozeně otěhotnět ve vyšším věku je pravděpodobně pouze ukazatelem toho, že ženské tělo stárne pomaleji než je běžné. Reprodukční systém totiž patří mezi první části organismu, na kterých se proces stárnutí začíná projevovat. Pokud vaječníky zůstávají déle funkční, může to naznačovat, že podobně pomaleji stárnou i další orgány, jako je srdce, cévy, mozek nebo imunitní systém. Jinými slovy, pozdní plodnost může být odrazem celkově lepšího biologického stavu organismu.
Tomu odpovídají i výsledky rozsáhlé studie Long Life Family Study. Ta ukázala, že ženy, které porodily své poslední dítě po třiatřicátém roce života, měly přibližně dvojnásobnou pravděpodobnost dožít se alespoň pětadevadesáti let než ženy, jejichž poslední porod proběhl před třicítkou. Předchozí výzkum stejného týmu navíc zjistil, že ženy rodící přirozeně po čtyřicítce byly výrazně častěji mezi stoletými.
Co může stát za delším životem
Vědci se domnívají, že za touto souvislostí nestojí jediná příčina, ale kombinace několika biologických procesů.
- Jedním z hlavních vysvětlení jsou genetické predispozice. Některé ženy mohou zdědit geny, které zpomalují proces stárnutí buněk, oddalují menopauzu a současně snižují riziko nemocí spojených s vyšším věkem. Díky tomu si zachovávají plodnost déle a zároveň mají větší šanci na dlouhý život.
- Další roli pravděpodobně hraje schopnost organismu opravovat poškozenou DNA. Každá buňka našeho těla je denně vystavena drobným poškozením. Čím efektivněji si je tělo dokáže opravovat, tím pomaleji stárnou jednotlivé orgány i celý organismus. Právě tyto mechanismy mohou zároveň pomáhat déle udržet kvalitní vajíčka a tím prodlužovat přirozené období plodnosti.
- Současně ale odborníci upozorňují, že genetika není jediným vysvětlením. Významnou roli pravděpodobně hraje také celkové zdraví ženy, životní styl, výživa, pohyb, kouření, chronická onemocnění i sociální podmínky. To vše ovlivňuje jak rychlost stárnutí organismu, tak reprodukční zdraví.
Nejnovější studie potvrzují, že mezi pozdějším věkem při posledním porodu a delším životem skutečně existuje souvislost. Zároveň ale ukazují, že nejde o jednoduchý vztah typu čím později žena porodí, tím déle bude žít. Rozsáhlá nizozemská studie z roku 2024 s více než deseti tisíci ženami sice znovu potvrdila, že ženy rodící později žijí v průměru déle, ale nenašla jednoznačný důkaz, že by za tím stála pouze dědičnost nebo geny spojené s pozdější menopauzou. Významnou roli podle autorů zřejmě hraje i celkové zdraví a prostředí, ve kterém žena žije.
Výsledky těchto výzkumů proto rozhodně nelze chápat jako doporučení odkládat mateřství. Těhotenství po čtyřicítce je spojeno s vyšším rizikem komplikací pro matku i dítě a lékaři jej vždy posuzují individuálně. Věda ale nabízí zajímavý pohled na to, že schopnost přirozeně otěhotnět ve vyšším věku může být jedním z ukazatelů pomalejšího biologického stárnutí. A právě to je pravděpodobně hlavní důvod, proč se některé ženy, které rodí i po čtyřicítce, častěji dožívají výjimečně vysokého věku.
Zdroje: ScienceDirect, PMC, ABC, NBC News
Související články