4 min

Popraskaná, zdeformovaná a spálená rajčata mají společného jmenovatele. Většina zahrádkářů ho opakuje celé léto

Sdílet

Dennívýzva

Praskliny, černé dno plodu i bílé spáleniny mají překvapivě společného jmenovatele: nestabilní přísun vody ke kořenům.

Zdroj: Foto: Jana Šrámčíková / Chalupáři-Zahrádkáři

Obsah článku

Každý zahrádkář to zná. Jedno rajče sepraskne po dešti, druhé zčerná zespodu a třetí vypadá, jako by ho někdo přiložil k plotně. Tři různé pohromy, tři různé frustrace, a přitom za všemi stojí v domácím pěstování nejčastěji totéž: kolísání vláhy v půdě. Není to žádná záhadná choroba ani nedostatek exotického hnojiva. Je to režimový problém, který si pěstitel často založí už špatně načasovanou výsadbou a pak ho dotáhne nárazovým zaléváním v létě.

Tři symptomy, jeden spouštěč

Každá z těch tří poruch má vlastní mechanismus, ale startovní pistolí bývá stejný výkyv: střídání sucha a přemokření.

Praskání vzniká jednoduše: plod po období sucha najednou dostane spoustu vody, prudce nabobtnává a slupka to nestíhá. Výsledkem jsou radiální trhliny od stopky nebo soustředné praskliny kolem ní. Velkoplodé a heirloom odrůdy trpí nejvíc, protože jejich slupka je tenčí a méně pružná.

Černání květního konce (tmavá, propadlá skvrna na spodní straně plodu) vypadá jako plíseň, ale není. Jde o odumření tkáně kvůli lokálnímu nedostatku vápníku. Vápník přitom v půdě většinou nechybí; problém je v tom, že se k mladému plodu nedostane, protože voda, která ho transportuje, proudí nepravidelně. Podle University of Minnesota Extension bývá nejpostiženější první násada plodů; ty pozdější už mohou být v pořádku, pokud se vláha mezitím srovná.

Sluneční spála se projeví bledě žlutou až papírově bílou plochou na osluněné straně plodu. Vzniká, když rajče ztratí listový kryt, ať už kvůli přílišnému vyštipování, nebo proto, že stresovaná rostlina prostě nemá dost sil udržet hustou listovou plochu. A právě vodní stres je jedním z hlavních důvodů, proč listy vadnou, usychají a přestávají plody chránit.

Proč to začíná už u výsadby

V českých podmínkách se řetězec problémů často spouští dřív, než si pěstitel uvědomí. Kdo vysadí sazenice na záhon před polovinou května, riskuje, že kořeny v chladné půdě nepracují efektivně a rostlina od začátku špatně hospodaří s vodou. Podle Zahradnictví FLOS je bezpečný termín pro venkovní výsadbu po 15.–20. květnu, do skleníku nebo fóliovníku lze tyčková rajčata přesadit už koncem dubna.

Právě období mezi zakořeňováním a nasazováním prvních plodů je nejkritičtější. Kořenový systém ještě není plně rozvinutý, rostlina spotřebovává hodně vody na růst a zároveň začíná plnit plody. Každý výpadek zálivky v této fázi se projeví, jen pokaždé na jiném místě:

Dozrávající plod po náhlém přívalu vody praskne.
Mladý plod při nočním vodním stresu nedostane vápník a zčerná na květním konci.
Celá rostlina při déletrvajícím stresu oslabí listový kryt a plody se spálí sluncem.

Nádoby a balkóny: riziko na druhou

Kdo pěstuje rajčata v květináčích na terase, hraje s vláhou ještě riskantnější hru. Kořeny mají omezený prostor, substrát v nádobě se v létě dokáže vysušit za pár hodin a teplota kořenového balu kolísá mnohem prudčeji než na záhoně. Royal Horticultural Society doporučuje pro rajčata nádobu o průměru aspoň 30 cm a v horkých dnech zálivku i dvakrát denně. Drobnoplodé keříčkové odrůdy jako „Tumbling Tom Red“ nebo „Hundreds and Thousands“ jsou pro nádoby praktičtější volbou: menší plody jsou méně náchylné k praskání i nekróze.

Zásadní chyba balkonových pěstitelů? Zalévat „po troškách“, povrchově skrápět substrát, aniž by se voda dostala ke kořenům na dně. Výsledkem je suchý střed balu a mokrý povrch. Přesný opak toho, co rajče potřebuje.

Co udělat hned, a co už nezachráníte

Poškozený plod se nezahojí. Prasklá rajčata je lepší sklidit okamžitě, protože trhliny otevírají cestu druhotným hnilobám. Plody s černým dnem i se spáleninou odstraňte: rostlině uleví a další násada může být už bez problémů.

Důležitější je srovnat režim do budoucna:

Zálivka ke kořenům, ne na listy. Orientační dávka je zhruba 2,5 cm vody týdně, ať už ze zálivky, nebo z deště. Na lehkých půdách to znamená zalévat 2–3× týdně, na těžších 1–2×.
Mulč kolem rostlin (sláma, tráva, kompost) tlumí výkyvy vlhkosti a snižuje odpar. Přímo pomáhá proti praskání i nekróze; u sluneční spály působí nepřímo tím, že zdravější rostlina lépe drží listový kryt.
Neodstraňovat listy nad dozrávajícími plody. Mírné vyštipování zálistků je v pořádku, ale agresivní odlistění zbavuje plody přirozené ochrany před sluncem.
V nádobách v horku kontrolovat vlhkost substrátu i odpoledne; pokud je suchý, zalít znovu.

Rajče netrestá nedokonalost. Trestá nestabilitu. Kdo mu zajistí rovnoměrný přísun vody od výsadby po sklizeň, vyhne se většině problémů, které vypadají jako tři různé smůly, ale jsou jedním a tím samým režimovým selháním.

Zdroj: Chalupáři-Zahrádkáři

Autor: Zdeňka Pavelková

Reklama

Další články z Chalupáři-Zahrádkáři

Tento článek byl publikován ze zdrojů Chalupáři-Zahrádkáři

Články z Chalupari-Zahradkari.cz nabízejí praktický pohled na vše, co souvisí s bydlením, zahradou, údržbou domu i radostmi chatařského života. Obsah je určen čtenářům, kteří ocení jednoduché návody, chytré vychytávky, přírodní postupy a zkušenosti vycházející z každodenní praxe. Nechybí tipy na...

Popraskaná, zdeformovaná a spálená rajčata mají společného jmenovatele. Většina zahrádkářů ho opakuje celé léto

České tenistky terčem amerického vtipu. Prestižní magazín vypíchl i kuriozitu

Vladimír Polívka ukázal dceru Rozálii Charlotte. Roste jako z vody a slavné geny nezapře

Co byste měli snídat v 60, 70 a 80 letech? Tělo potřebuje bílkoviny a vápník

Důchodci nevyjdou ani s důchodem kolem 30 tisíc. Nestačí jim na základní potřeby

Po sporné fotce si Strakatý a Klempíř sedli k jednomu stolu. Padla slova o podrazu i omluva