Pomozte k výměně zajatců a k propuštění umírajících, píší ruští političtí vězni světu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Otevřený dopis, který se povedlo sepsat jedenácti ruským politickým vězňům a dostat ho na veřejnost, je adresován světovým lídrům. Vyzývá je, aby se pokusili vyjednat okamžité propuštění nemocných politických vězňů a také výměnu válečných zajatců a civilních rukojmí. Plné znění dopisu zveřejnila začátkem července agentura Reuters. „My, ruští političtí vězni, se obracíme na všechny světové

profimedia-0760722902

Zdroj: Vladimir Kara-Murza u soudu. Foto: Profimedia

„My, ruští političtí vězni, se obracíme na všechny světové lídry, kterým není lhostejné utrpení lidí pronásledovaných za své přesvědčení,“ píše v úvodu otevřeného dopisu jedenáct ruských politických vězňů.

Mezi nimi je například bývalý moskevský zastupitel Alexej Gorinov odsouzený za kritiku války na Ukrajině ke dvanácti letům za mřížemi nebo devatenáctiletá studentka Darja Kozyrevová, jíž za opakované protesty proti válce poslal soud do vězení na necelé tři roky. Spolu s dalšími vězni vyzývají mezinárodní společenství, aby se zasadilo o urychlené propuštění nemocných a umírajících kolegů a výměnu válečných zajatců a civilních rukojmí.

„Nás ruských politických vězňů a ukrajinských civilních rukojmí je v dnešním Rusku minimálně 10 tisíc. Trestáni jsme za jedinou věc: náš občanský postoj. V dnešním Rusku neexistují pojmy jako spravedlnost a nestrannost. Každý, kdo se odváží kriticky přemýšlet, riskuje, že skončí za mřížemi,“ popisují signatáři otevřeného dopisu. Podle nich se zmíněná represivní legislativa v Rusku zpřísňuje od roku 2012.

„V letech 2018–2022 bylo přijato nejméně 50 represivních zákonů. Po 24. únoru 2022 dalších více než 60. V politicky motivovaných případech nepadl jediný osvobozující rozsudek. Tresty jsou čím dál krutější. Rozsudky 10, 15 či 20 let vězení už nikoho nepřekvapují. Státní duma opakovaně volá po obnovení trestu smrti,“ apelují v dopise na západní politiky i média Gorinov, Kozyrevová, ale také básník Arťom Kamardin, matematik Azat Miftachov nebo sociolog Boris Kagarlickij.

Podle nich v Rusku zanikla šance na spravedlivý proces. Instituce na ochranu lidských práv nahradily orgány, které tuto činnost pouze předstírají. V důsledku toho se ve věznicích nevyšetřují ani netrestají případy mučení nebo nátlaku. Proti politickým vězňům jsou navíc zahajována nová trestní řízení založená na základě udání spoluvězňů.
S brýlemi ale bez jídla
To se podle ředitele české organizace Gulag.cz Štěpána Černouška stalo například jednomu ze signatářů dopisu Alexeji Gorinovi. Dlouholetý člen demokratického hnutí Solidarita a moskevský zastupitel byl zadržen v dubnu 2022 poté, co se jako moskevský zastupitel ostře vyhradil proti invazi na Ukrajinu.

V červenci téhož roku ho soud poslal do vězení se sedmiletým trestem kvůli šíření nepravdivých informací o ruské armádě. Na konci roku 2024 ale „stát“ přišel s dalším obviněním a sice údajným ospravedlňováním terorismu. Za něj byl odsouzen k dalším pěti letům vězení. Podle Černouška je Gorinov jedním z těžce nemocných vězňů, jimž hrozí za mřížemi smrt.

„On si nikdy zásadně nestěžoval, ale je mu téměř 65 let a podle informací, které máme, na tom opravdu není zdravotně dobře. Mezi právníky, kteří jsou ve spojení se sdružením Memorial, o něj panují vážné obavy,“ popsal pro HlídacíPes.org Štěpán Černoušek.

Gorinovi je podle jeho advokátů pravidelně odpírána lékařská péče, v jeho cele se odpojuje topení, nárazově mu odebírají přikrývku a brání mu ve spánku. Ve špatném zdravotním stavu se nachází i další ze starších politických vězňů historik a člen sdružení Memorial Jurij Dmitrijev.

Ten byl v roce 2020 odsouzen ve vykonstruovaném procesu k patnáctiletému vězení. „Když si na někoho vyloženě zasednou, snaží se mu ve vězení co nejvíc znepříjemnit život, což se děje právě Juriji Dmitrijevovi,“ říká Černoušek.

„Často ho posílají na samotku, přičemž důvodem může být sebemenší, často za vlasy přitažený prohřešek, jako třeba, že „špatně plní“ ranní rozcvičku. Nedávno potřeboval nové brýle, které mu známí poslali a oni řekli, že kvůli brýlím už ale nesmí dostat jiný balíček s potravinami. Na něj má nárok několikrát ročně,“ popisuje ředitel Gulag.cz.

I on potvrzuje, že se tresty pro politické vězně stále zpřísňují. „Sice mám pocit, že v Rusku je to stále o trochu lepší než v Bělorusku, ale padají čím dál vyšší tresty. V posledním roce nebyly výjimkou patnáctileté, pětadvacetileté tresty. To je neskutečné. Vracíme se do dob Stalina,“ upozorňuje Černoušek.

Podle něj je v ruských věznicích také plno vězňů, o jejichž výši trestu ví málokdo, protože jejich procesy byly neveřejné. To se týká především politických vězňů z řad Ukrajinců.

„Mezi politickými vězni v Rusku je plno Ukrajinců, běžných obyvatel, nikoliv válečných zajatců, ale Ukrajinců, kteří byli zatčeni z nějakých důvodů, třeba i jen proto, že jsou Ukrajinci. Nevíme vůbec kolik jich v ruských věznicích teď je. Odhaduje se několik tisíc,“ říká Černoušek.
Lidi na první místo
Právě ti by mohli být vyměňováni například za Rusy vězněnými na Ukrajině za napomáhání Rusku. K výměně vězňů vyzývá nejen otevřený dopis politických vězňů, ale také kampaň People First, která vznikla na popud vloni propuštěného politického vězně Olega Orlova a ukrajinské lidskoprávní advokátky Oleksandry Matvijčukové, nositelky Nobelovy ceny míru za rok 2022.

Společně s dalšími bojovníky za lidská práva mezi nimiž je například bývalý politický vězeň a ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza nebo Mariana Katzarová, zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci, vyzvali Rusko a Ukrajinu k jednání a propuštění válečných i civilních vězňů.

„Naše hnutí se sešlo kolem jednoduché výzvy: dejte lidi na první místo,“ píší na svých internetových stránkách iniciátoři kampaně. Prioritou případné vyjednané dohody má být propuštění všech zajatců a nezákonně deportovaných dětí z ruské války proti Ukrajině.

„Tisíce ukrajinských civilistů držených ruským státem, tisíce ukrajinských a ruských válečných zajatců držených na obou stranách, tisíce ukrajinských dětí, které byly násilně převezeny nebo deportovány do Ruska a stovky ruských politických vězňů držených za mřížemi kvůli protestům proti válce,“ vyjmenovává kampaň oběti války za jejichž propuštění či výměnu se chce zasadit. Podle Štěpána Černouška jde o významnou událost, protože je to první společná iniciativa ruských a ukrajinských ochránců lidských práv.

„Je to ohromně důležitý krok, protože komunikace mezi Ukrajinci a Rusy i v rámci neziskovek a občanského sektoru se po vypuknutí války úplně zpřetrhala a dlouhou dobu byla prakticky nemožná. Vázla,“ popisuje Černoušek. Na navázání prvních kontaktů má zásluhu i Praha.

„Někdy před rokem a půl došlo v Praze k pár zcela neformálním a neveřejným setkáním mezi lidmi z ukrajinského lidskoprávního sektoru a zástupci ruského lidskoprávního sdružení Memorial (to je v Rusku od roku 2021 zakázané, pozn.red.). Našli postupně společnou řeč a první pracovní cesta Olega Orlova po propuštění z vězení vedla na Ukrajinu,“ popisuje Štěpán Černoušek.

Iniciativa People First chce podle něj apelovat na celé mezinárodní společenství, které bude přispívat k nějaké formě případného vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem, aby v rámci dohod bralo osudy vězňů a zajatců jako prioritu.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Nelegální čínská policie dál působí v Evropě. Na své krajany dohlíží i v Česku

Aleš Rozehnal: Kdo že to skutečně ovládá Deník N

KOMENTÁŘ. Podnikatel v médiích Michal Půr zveřejnil své „zjištění“, že v Deníku N „fakticky drží hlasovací...

Jak jsem cestou ze školy musel chodit kolem popravených odbojářů

Josef Vavřín se narodil 19. dubna 1927 v Dolní Bečvě. Dětství prožil v osadě Kamenná vysoko nad obcí. V...

Největším rizikem je naše představa, že se dějiny nemohou opakovat, říká Petr Nutil

ROZHOVOR. Petr Nutil ve své knize Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století nesepisuje jen další katalog...

Konec Sarkozyho vězeňského života: soud, gilotinový dvůr a první večeře na svobodě

Do jednání, které mělo rozhodnout o mém propuštění na svobodu, zbývaly dva dny. Sobotní dopoledne jsme se...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Pomozte k výměně zajatců a k propuštění umírajících, píší ruští političtí vězni světu

Ultras Slavie namalovali nechtěného expolicistu ze svého klubu. Tvrdík reagoval

Neuvěřitelná cena 5,90. Farmáři zuří, obchody prudce zlevnily jejich produkt. Schillerová reagovala

Pes není jen člen rodiny. Domů nepřináší jen chlupy. Mění mikrobiální svět domácnosti – a možná tím trénuje dětskou imunitu

„Hlavně ať jsme za deb*ly.“ Landa po požáru v jeho domě tvrdě zúčtoval s médii

Co by nás zabilo, kdybychom přestali stárnout? Vědci zkusili „vypnout“ stárnutí a našli odpověď