
Pod Vietnamem existuje jeskyně tak velká, že má vlastní řeku, mraky i džungli. Člověk ji znovu našel až v roce 2009
Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy
Pod Vietnamem existuje jeskyně tak velká, že má vlastní řeku, mraky i džungli. Člověk ji znovu našel až v roce 2009
Článek byl poprvé publikován 08.10.2026 09:11
Poslední aktualizace: 09.10.2026 19:42
Zkušenost redakce
Pohled redakce: Jak vlastně vznikají jeskyně? Za obrovskými podzemními světy stojí voda i miliony let trpělivosti
Představa, že voda dokáže vyhloubit ve skále prostor velikosti několika fotbalových stadionů, působí neuvěřitelně. Přesto právě tento proces stojí za vznikem většiny vápencových jeskyní. Všechno začíná deštěm, který při průchodu atmosférou a půdou pohlcuje oxid uhličitý. Vzniká slabě kyselý roztok, jenž dokáže pomalu rozpouštět uhličitan vápenatý, základní složku vápence.
Voda proniká drobnými puklinami v hornině a postupně je rozšiřuje. Zpočátku jde o nepatrné změny, které by člověk během svého života sotva zaznamenal. Jakmile se však pukliny zvětší natolik, že jimi může proudit větší množství vody, celý proces se zrychluje. Podzemní potoky a řeky pak horninu nejen chemicky rozpouštějí, ale také mechanicky obrušují unášenými úlomky a sedimenty. Během statisíců až milionů let tak mohou vzniknout rozsáhlé chodby, dómy a spletité jeskynní systémy.
O výsledné podobě jeskyně rozhoduje také geologická stavba území. Významnou roli hraje množství a orientace puklin, propustnost hornin, výškové rozdíly i proměny hladiny podzemní vody. Některé chodby zůstávají zatopené, jiné po změně směru podzemního toku vyschnou. Pokud se rozsáhlý strop stane nestabilním, může se část horniny zřítit a vytvořit novou podzemní komoru nebo otvor vedoucí až na povrch.
Zajímavé přitom je, že ne všechny jeskyně vznikají rozpouštěním hornin. V sopečných oblastech se vytvářejí lávové tunely, když povrch proudu žhavé lávy ztuhne, zatímco jeho tekuté nitro pokračuje dál. Po odtoku lávy zůstane prázdná chodba. Na mořském pobřeží zase jeskyně vznikají působením vln, které postupně narušují méně odolné části skal. Další podzemní dutiny vytváří proudící voda uvnitř ledovců.
Jeskyně navíc nejsou neměnnými přírodními památkami. Zatímco v jedné jejich části voda horninu stále rozpouští a odnáší, jinde může naopak ukládat minerály a vytvářet krápníkovou výzdobu. Když voda obohacená o rozpuštěný vápenec odkapává ze stropu, může se z ní uvolňovat oxid uhličitý a vysrážet uhličitan vápenatý. Postupně tak vyrůstají stalaktity visící ze stropu a stalagmity rostoucí ode dna. Podzemní prostor je proto výsledkem dvou zdánlivě protichůdných dějů: hornina na některých místech mizí, zatímco na jiných vznikají nové minerální útvary.
Zdroje:
U.S. National Park Service – Solution Caves
U.S. National Park Service – Caves and Karst: Park Resources
U.S. National Park Service – Lava Caves or Tubes
U.S. National Park Service – Cave Geology in Depth

Devátého listopadu 1965 zhasla světla v New Yorku a rozsáhlých oblastech Spojených států i Kanady. Přestaly...

Dnes je Sydney Opera House jednou z nejslavnějších staveb světa. Když se však u její rozestavěné konstrukce...

Devět amerických letců se v dubnu 1943 nevrátilo z první bojové mise. Jejich bombardér B-24 Lady Be Good...

Surový diamant Cullinan vážil přes šest set gramů a byl tak velký, že pro něj neexistoval běžný trh. Roku...
KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...
Všechny články tohoto autora →- Ponorka narazila uprostřed Atlantiku na žulovou desku, která tam nemá co dělat. K záhadě ztraceného kontinentu máme zase o krok blíž
- V moři u Austrálie objevili útes vysoký přes půl kilometru. Podobný samostatný útvar vědci popsali poprvé po více než 120 letech
- Čtyři české hrady stojí na místech, kde je geologie podivná. Puklina ve skále, čedičové rohy i zazděné kostry mají společného jmenovatele
- Nultý poledník mohl vést úplně jinudy. Proč si svět vybral právě Greenwich?









































Hrdina z Krakova se probral po těžké operaci. Jeho první slova všechny dojala

Školačka se pokusila zavraždit své příbuzné, chtěla je upálit v domě

„Škoda = šrot“? Výsledky 9,5 milionu technických kontrol: dva modely Škody patří k nejlepším autům, jeden k propadákům

Po výprasku od Češky skončila u psychologa. Teď má Sabalenková obavy z kouzel Muchové
