Pilo se z něj v každé domácnosti a stál pár korun. Dnes za tento kousek českého skla dávají sběratelé až 50 000 Kč

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zdroj: Bruneta v kuchyni

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 28.07.2026 14:50

Barevná lisovaná sklenička patřila k základnímu vybavení skoro každé české domácnosti a připíjelo se z ní o každé oslavě. Stála jen pár korun a pořizovala se po celých sadách. Dnes tytéž kousky leží zapomenuté v kredencích po babičkách a málokdo tuší, že se po nich sběratelé přímo shánějí.

Proč po obyčejných skleničkách najednou touží sběratelé

Ještě donedávna mířilo staré barevné sklo ze sedmdesátých let rovnou do kontejneru nebo do zadní části skříně. Zájem se ale otočil. Vkus, který dřív patřil k běžné výbavě prarodičovských bytů, dnes znovu přitahuje mladé lidi a poptávka po retru stoupá.

Může za to návrat módy minulého století. Syté barvy a geometrické tvary, dlouho odsouvané jako přežitek, začaly v moderním bytě působit svěže. Na aukčních serverech proto poptávka po tuzemském lisovaném i broušeném skle setrvale roste. Kupují ho hlavně lidé mezi třiceti a padesáti lety. Jednu skupinu táhne vzpomínka na dětství u prarodičů, druhá chce domů opravdový kus historie místo sériové novinky.

Přečtěte si také: Ani máslo, ani olej. Buchty zůstanou vláčné i třetí den díky 1 surovině, co babičky přidávaly do těsta

Jména, na kterých stojí celá cena

Jestli máte v ruce bezcenný výlisek, nebo malý poklad, záleží především na tom, kdo ho navrhl. I obyčejnou skleničku totiž kreslil zkušený výtvarník a právě jeho podpis dnes rozhoduje o hodnotě.

Nejvýš sběratelé cení práci trojice František Vízner, Vladislav Urban a Rudolf Jurnikl. Ti od roku 1960 působili ve výtvarně technickém středisku pro lisované sklo v Teplicích a dali československým výrobkům nezaměnitelný rukopis. Do stejné party patří také Adolf Matura, kterého znalci řadí k tomu nejlepšímu, co obor nabídl. Pro jejich sklo jsou typické silné stěny, optické čočky uvnitř materiálu a plastické vzory, které vešly ve známost jako bruselský styl podle světové výstavy EXPO 58.

Sklo z pultu za pár korun znal i svět

Odpověď, proč se stejný typ skla ocitl skoro v každé kredenci, se skrývá v roce 1965. Tehdy se pod hlavičkou nového koncernu Sklo Union sešla podstatná část tuzemských skláren. Provozy v Dubí, Rosicích i Libochovicích uměly vychrlit statisíce kusů, protože roztavená hmota se jen vtlačila do kovové formy a hotová sklenička byla na světě. Sériový lis pracoval rychle a s nízkými náklady, což se propsalo do dostupné pultové ceny.

Přečtěte si také: Ani vajíčka, ani tvaroh. Lidé po 60 přešli na tuhle snídani ze Španělska a hlad dostanou až v poledne

Levná výroba ovšem rozhodně nešla na úkor kvality návrhu. Pro socialistické hospodářství bylo sklo cenným přísunem zahraniční měny, a tak putovalo na desítky trhů po celém světě, japonský i americký nevyjímaje. Ve statistikách vývozu užitkového a ozdobného skla se Československo v osmdesátých letech probojovalo až na sedmou příčku planety. Za hranice mířilo hlavně nákladnější foukané zboží, zatímco levnější lisované sklenice zůstávaly doma. Díky tomu skončily prakticky v každé české domácnosti.

Podle čeho se pozná cennější kousek

Dřív než začnete v hlavě počítat výdělek, postavte sklenici proti oknu a projděte si každý detail. Ze všeho nejvíc totiž váží neporušenost. Otlučený okraj, jemné škrábance po drsné houbičce nebo mléčný povlak od vápenaté vody dokážou srazit cenu na zlomek původní hodnoty.

Hodně napoví i pohled na dno. Vyleptaná značka sklárny, typové číslo nebo dokonce podpis autora hodnotu rázem zvednou. Když se k tomu dochovala původní krabice s etiketou, cena celé sady ještě povyskočí. Sběratelé nejvíc touží po kompletních souborech, protože sklo se snadno rozbije a najít po desetiletích neporušenou šestici skleniček je vzácnost. Bodují také méně obvyklé odstíny, třeba kouřové nebo jantarové provedení.

Přečtěte si také: Za socialismu stála míň než lístek do kina. Dnes za tuhle litinovou formu dávají sběratelé přes 3 000 Kč

Nejdůležitější faktory shrnuje následující tabulka:

Co hodnotu snižuje	Co hodnotu zvyšuje
otlučený nebo naštípnutý okraj	vyleptaná značka sklárny
škrábance po drsné houbičce	typové číslo nebo podpis autora
mléčný povlak od vápenaté vody	dochovaná původní krabice s etiketou
	kompletní a nepoškozená sada
	vzácnější odstín (kouřový, jantarový)

Za kolik se staré sklo dnes prodává

Tady je namístě trocha střízlivosti. Většina běžných výlisků, kterých se vyrobily statisíce, vynese sběrateli stovky korun za kus. Osamocený poškozený kousek často jen několik desítek korun. I to pořád mnohonásobně přebíjí původní cenu pár korun, za kterou se sklo kdysi kupovalo.

Opravdu tučné částky patří výjimkám. Za neponičenou kompletní sadu padnou na aukci tisíce korun a u vzácných kousků se jménem uznávaného výtvarníka se ceny šplhají až k 50 000 korunám. Jestli tedy máte po babičce plnou kredenc barevného skla, vyplatí se každý kousek prohlédnout dřív, než ho pošlete do kontejneru.

Přečtěte si také: Ani jogurt, ani pečivo. Češky letos objevily tuhle 1 večeři z Turecka, po které ráno nevstávají oteklé

Zdroje: https://www.nespechej.cz/clanky/za-socialismu-z-ni-pila-kazda-rodina-kdo-ji-nerozbil-je-dnes-v-baliku-20260616-8855.html, https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Jurnikl, https://www.sklo-union.eu/fenomen, https://www.jidloaradost.ambi.cz/clanky/pribeh-ceskeho-pullitru-jak-se-ze-spotrebniho-zbozi-stal-designovy-symbol-ktery-se-po-letech-vraci-do-hospod, https://www.tiscali.cz/techto-sklenicek-bylo-plne-ceskoslovensko-protoze-staly-jen-10-kcs-dnes-za-ne-sberatele-plati-i-50-000-kc-686572

Reklama

Další články z Bruneta v kuchyni

Češky se vrací k zapomenutým polévkám našich babiček. Jsou plné bílkovin, zasytí jako pevný oběd a pomůžou s kily v pase

Prababičky to věděly odjakživa. 1 lžička téhle nenápadné suroviny do těsta a knedlíky budou nadýchané jako z hospody

Lehký plátek s drobnými dírkami, který nasaje omáčku do poslední kapky. Takový houskový knedlík si většina...

Za totality ho měla každá hospodyně v kredenci, po revoluci skončil v popelnici. Kdo ho má dodnes, může ho prodat i za 1 000 Kč

Ranní kakao z hrnku s červenými makovicemi, nedělní káva z hrníčku s modrým vzorem. Takové hrnky měla v...

Kolegyně nevěřila, že tuhle pomazánku dělám bez majonézy. V práci ji snědli do 10 hodin a recept chtěla celá kancelář

Krabička na lince v kuchyňce, pár krajíců chleba a za chvíli kolem ní stojí půl oddělení. Tak to chodí s...

Řezník radí Čechům: s mletým masem udělejte před vařením tuhle 1 věc a bude o 50 % šťavnatější

Karbanátek, který se už při obracení rozpadá, nebo sekaná, kterou bez omáčky skoro nejde spolknout. Chyba...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Bruneta v kuchyni

Web nabízí autentický pohled na mateřství, rodinu, vztahy i každodenní radosti a chaos, které k životu s dětmi patří. Najdete tu články o výchově, zdraví, jídle, domácnosti i o chvílích, kdy je potřeba na chvíli vypnout a zasmát se. Styl psaní je osobní, otevřený a blízký – bez přetvářky a...

Pilo se z něj v každé domácnosti a stál pár korun. Dnes za tento kousek českého skla dávají sběratelé až 50 000 Kč

Na prezidenta mám číslo. Hrad v jedné věci pochybil, tvrdí exporadce Petra Pavla

Vražedkyně šokovala tím, v jaké je kondici po nepovedené popravě. Pouta jí nechali

„Vím, že mě měl rád.“ Diana Kobzanová promluvila o svém vztahu se Zapletalem

Otestovala jsem 6 papírových kuchyňských utěrek (2026): Nejdražší nemusí být nejsavější, výsledky překvapí

Tádž Mahal nezůstává bílý sám od sebe. Jeho mramoru pomáhají i jílové zábaly