Pět kilometrů pod hladinou Atlantiku leží tisíce sudů s radioaktivním odpadem. Vědci je poprvé podrobně zkoumají

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Více než 200 000 sudů s nízkoaktivním radioaktivním odpadem skončilo mezi 1949 a 1982 na dně severovýchodního Atlantiku, převážně v hloubce 3 až 5…

Nodssum

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 27.09.2026 09:30

Více než 200 000 sudů s nízkoaktivním radioaktivním odpadem skončilo mezi 1949 a 1982 na dně severovýchodního Atlantiku, převážně v hloubce 3 až 5 kilometrů. Odpad obsahoval mimo jiné cesium-137, izotopy plutonia a tritium. Největší objemy byly do oceánu ukládány v 70. letech, kdy šlo o tehdy povolený způsob likvidace radioaktivního odpadu. Na případ nyní upozornil server ScienceAlert.

Evropské země tehdy považovaly hluboké oceánské pláně za vhodné místo pro ukládání nízkoaktivního odpadu. Velká Británie během 34 plaveb mezi lety 1949 a 1982 potopila více než 140 000 sudů, Belgie přibližně 55 000 a Francie přes 46 000 v letech 1967 a 1969. Odpad byl často zpevněn bitumenem nebo betonem.

Podle tehdejších představ měly kontejnery zůstat neporušené dostatečně dlouho na to, aby se krátkodobé radionuklidy rozpadly. Některé látky však mohou přetrvávat podstatně déle. Mezi nalezenými radionuklidy jsou například kobalt-60, niob-94, cesium-137 a americium-241.

O skutečném stavu sudů však vědci dlouho mnoho nevěděli. To se změnilo díky projektu NODSSUM, který vede francouzské Národní centrum vědeckého výzkumu CNRS (Centre national de la recherche scientifique). Při první expedici v roce 2025 autonomní podvodní robot UlyX zmapoval 3355 sudů. V květnu 2026 se vědci na místo vrátili s trojmístným hlubokomořským plavidlem Nautile. Během více než dvaceti ponorů se dostali do hloubky přes 4700 metrů. Podle zprávy na Science Altert zvolili ponorku, která je schopná potopit se až do hloubky 6 tisíc metrů.

Některé sudy byly silně zkorodované a z jejich útrob se na dno dostával jejich obsah, ale vědce především překvapilo, že se sudy zároveň staly součástí hlubokomořského ekosystému. Usazují se na nich sasanky a houby a v jejich okolí žijí ryby, sumýši nebo korýši. Nyní proto vědci zkoumají, zda se radionuklidy dostávají také do organismů žijících v jejich bezprostředním okolí.

Dosavadní měření přitom nenaznačila problém s radiační ochranou samotných vědců. Odebrané vzorky nyní podrobně analyzují, aby zjistili, jaký vliv mají staré sudy na okolní hlubokomořské prostředí.

Petr Dvořák
zdroj: Science Alert

Reklama

Další články z VodaDnes.cz

Odkalování 12 kilometrů potrubí začne v Písku už dnes večer

Blokáda Hormuzu mění obchodní trasy Ruska a Íránu přes Kaspické moře

Obchod mezi Ruskem a Íránem přes Kaspické moře po eskalaci blokády Hormuzského průlivu výrazně zesílil....

V Temelíně začala obnova 25 kilometrů vodovodního potrubí

Rozsáhlá obnova vodovodní infrastruktury začala v areálu jaderné elektrárny Temelín. Postupně bude vyměněno...

Z pár krajt jsou dnes desítky tisíc, které ohrožují Everglades. Robotičtí králíci je mají vylákat z úkrytů

Solárně napájení roboti v podobě králíků mají pomoci s odchytem invazivních krajt tmavých v Everglades....

Mezi skalami a vodopády: Plavba norskými fjordy do malebného Mo

Více než hodinová plavba nádhernou norskou krajinou čeká na ty, kteří se vypraví z Bergenu na jihozápadě...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VodaDnes.cz

VodaDnes.cz přináší články o vodě ve všech jejích podobách – od pitné vody, vodovodů a kanalizací přes řeky, nádrže a koupaliště až po sucho, povodně a hospodaření s vodními zdroji. Sleduje také projekty a investice, které ovlivňují dostupnost a kvalitu vody v českých městech a regionech....

Pět kilometrů pod hladinou Atlantiku leží tisíce sudů s radioaktivním odpadem. Vědci je poprvé podrobně zkoumají

Polská policie podezírá instalatéra ze série vražd seniorek ve Varšavě

„Nechci být zapšklá ženská, co zůstane sama.“ Klára Issová přiznala, čeho se ve vztazích bojí

„Zvedněte pravici, Heil Hitler.“ Tohle neměl nikdo vidět, premiér malé země se kaje

„Chtěl jsem to napálit do budovy letiště.“ Kopilot popsal šílený plán, trest se rýsuje

Co kdyby Hitler zemřel na Sommě? Jedna střepina mohla změnit dějiny, ale nezaručila by Evropě mír