Česká televize se důrazně ohradila proti chování předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury při rozhovoru se svou zahraniční zpravodajkou Helenou Truchlou. Šéf SPD novinářku při návštěvě konference pořádané Alternativou pro Německo ve Spolkovém sněmu osobně napadal, ironizoval její otázky a nakonec ji při odpovědi přirovnal k nacistům. Truchlá se proti výroku okamžitě vymezila a rozhovor ukončila. Veřejnoprávní televize následně jednání třetího nejvyššího ústavního činitele označila za hrubé překročení hranic politické kultury a upozornila, že útoky na novináře nezasahují pouze konkrétního člověka, ale také svobodu médií a právo veřejnosti získávat nezávislé informace.
„Důrazně se ohrazujeme proti způsobu, jakým Tomio Okamura vystupoval během rozhovoru se zahraniční zpravodajkou Helenou Truchlou,“ uvedla Česká televize v reakci na zveřejněnou nahrávku. Postup své reportérky naopak označila za profesionální, věcný a odpovídající standardům novinářské práce. „Osobní útoky, ironické poznámky a zejména přirovnání profesionální novinářky k nacistům považujeme za zcela nepřijatelné a za hrubé překročení hranic politické kultury,“ vzkázala veřejnoprávní televize předsedovi Sněmovny.
Podle České televize Truchlá navzdory osobním výpadům zachovala klid a pokračovala v kladení otázek, které souvisely s Okamurovou účastí na akci AfD i s postoji některých představitelů této německé strany. „Přestože byla během rozhovoru vystavena opakovaným osobním invektivám, zachovala klid, profesionalitu i respekt k respondentovi. Ve chvíli, kdy diskuse eskalovala k urážkám a nepřijatelnému přirovnání k nacistům, se proti takovému jednání důstojně ohradila a rozhovor ukončila,“ uvedla televize.
Česká televize zároveň připomněla, že Okamura nevystupuje pouze jako předseda SPD, ale také jako šéf dolní parlamentní komory a třetí nejvyšší ústavní činitel. Od člověka zastávajícího tuto funkci proto očekává respekt k novinářské práci a základním pravidlům veřejné diskuse. „Verbální útoky na novináře představují nejen útok na jednotlivce, ale i na svobodu médií a právo veřejnosti na nezávislé informace,“ dodala.
To dělali nacisti, řekl Okamura reportérce
Incident nastal při Okamurově návštěvě konference, kterou v Berlíně uspořádala Alternativa pro Německo. Truchlá se předsedy SPD na jeho vztah k AfD a na kontroverzní postoje spojované s částí jejích členů. Zajímalo ji například, zda Okamuru neznepokojují případy, kdy se lidé z této strany v soukromí hlásili k nacistické symbolice. Otevřela také otázku Benešových dekretů, jejichž zrušení někteří představitelé AfD prosazovali.
Okamura na otázky nereagoval věcným vysvětlením svého postoje k jednotlivým kauzám, ale obrátil útok proti reportérce a jejímu zaměstnavateli. „Já odsuzuji kolektivní vinu, kterou vy v České televizi evidentně máte rádi. To dělali nacisti, paní redaktorko, kolektivní vina vůči Židům,“ . Truchlá ho vyzvala, aby ji k nacistům nepřirovnával, a rozhovor ukončila. Okamura situaci zveřejnil na sociálních sítích.
Předseda SPD video doprovodil výsměšným komentářem namířeným proti České televizi. „Dal jsem ČT ochutnat jejich vlastní polívčičku na konferenci AfD v Berlíně. A zase utekli. Tak jsem si to zase natočil. Chcete tohle platit?“ . Odchod reportérky tak prezentoval jako útěk před jeho argumenty, přestože rozhovor skončil až poté, co její novinářskou práci spojil s metodami nacistů.
Okamura se tím vyhnul podstatě položených otázek. Truchlá se ho neptala na kolektivní vinu všech členů nebo voličů AfD, ale na konkrétní kontroverze strany, s níž český předseda Sněmovny veřejně spolupracuje a na jejíž akci přijel vystoupit. Místo vysvětlení, jak jednotlivé případy hodnotí a kde pro něj leží hranice přijatelné spolupráce, přenesl rozhovor k osobnímu útoku proti novinářce.
Zvlášť nápadný je rozpor mezi Okamurovým odmítáním kolektivní viny a jeho vlastní předchozí rétorikou vůči sudetským Němcům. Ještě před jejich květnovým sjezdem v Brně šéf SPD stavěl svou komunikaci na varováních před sudetoněmeckými požadavky a mobilizoval své příznivce proti celé akci. V Berlíně se však bojem proti kolektivnímu posuzování ve chvíli, kdy reportérka otevřela nepříjemná témata spojená s AfD.
Okamura hájil AfD a kritizoval její izolaci
Na konferenci Okamura , že je AfD v Německu diskriminována a že jsou jí odpírána politická práva. Kritizoval především skutečnost, že strana nemá svého zástupce ve vedení Spolkového sněmu. „To je absolutně nepřijatelné,“ řekl ve svém projevu, který pronesl v češtině.
AfD po předčasných německých volbách obsadila pozici nejsilnější opoziční strany, její kandidáti se však opakovaně nedočkali zvolení do některých parlamentních funkcí. Ostatní strany svůj postoj odůvodňují mimo jiné radikalizací AfD, výroky jejích představitelů a pochybnostmi o jejich vztahu k demokratickému zřízení. Okamura tento postup vykládá jako diskriminaci politické síly, kterou podpořily miliony německých voličů.
Předseda SPD na berlínské akci mluvil také o svobodě projevu v České republice. Jako příklad jejího údajného omezování uvedl trestní řízení kvůli plakátům, které SPD využila v kampani před krajskými a senátními volbami v roce 2024. Na jednom z nich strana použila obraz muže tmavé pleti s nožem a spojila jej s varováním před nedostatky ve zdravotnictví způsobenými migrací.
Obvodní soud pro Prahu 1 uložil SPD na počátku června nepravomocný třímilionový peněžitý trest kvůli podněcování k nenávisti. Stíhání čelí také Okamura, jeho trestní věc je však přerušená, protože ho poslanci odmítli vydat. Šéf Sněmovny v Berlíně tvrdil, že svoboda projevu musí chránit také názory „nepopulární, nepříjemné a kontroverzní“.
Takový princip se ovšem v Okamurově podání zjevně nevztahuje na novinářku, která mu klade nepříjemné otázky. Když Truchlá otevřela kontroverze jeho německého partnera, neodpověděl vysvětlením, ale obviněním České televize z postupu připomínajícího nacistické praktiky. Svobodu projevu tedy požaduje pro vlastní plakáty a politickou agitaci, zatímco kritickou otázku veřejnoprávní reportérky označuje za kolektivní vinu.
AfD označila tajná služba za pravicově extremistickou
Spolkový úřad pro ochranu ústavy BfV loni v květnu oznámil, že AfD považuje za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. Rozhodnutí vycházelo z dlouhodobého sledování jejího vývoje, veřejných výroků představitelů a programových postojů. AfD se proti označení obrátila na soud, který nařídil, aby tajná služba tento přívlastek do konečného rozhodnutí sporu veřejně nepoužívala. Soud zatím nerozhodl, zda bylo celostátní zařazení strany do této kategorie oprávněné.
Neznamená to, že by všechny dřívější pochybnosti nebo jednotlivé poznatky tajné služby přestaly existovat. Některé zemské organizace AfD byly jako pravicově extremistické hodnoceny už dříve a strana dlouhodobě čelí kritice kvůli nacionalistickým, protiimigračním a protiislámským výrokům části svých představitelů. Spory se vedou také o vztah některých členů k nacistické minulosti Německa a o používání historicky zatížených výrazů.
AfD v loňských předčasných volbách do Spolkového sněmu získala 20,8 procenta hlasů a stala se nejsilnější opoziční stranou. Aktuální průzkumy jí podle uvedených údajů připisují přibližně 27 až 29 procent. Růst podpory ovšem sám o sobě neodpovídá na otázky týkající se jejího programu, výroků jednotlivých politiků ani postoje k německému ústavnímu systému. Právě na tyto okolnosti se Truchlá Okamury ptala.
Předseda české Poslanecké sněmovny však místo odpovědi vytáhl nacisty. Profesionální otázku zahraniční zpravodajky změnil v osobní střet, který následně sestříhal a předložil svým příznivcům jako další vítězství nad Českou televizí. Veřejnoprávní médium se své zaměstnankyně zastalo a Okamurovo chování označilo za hrubé překročení hranic politické kultury.
© inregion.cz