Obří větrné elektrárny vyšší než plzeňská věž. Lidé se proti jejich stavbě bouří

Sdílet

Desítky 250 metrů vysokých stožárů s větrnými elektrárnami by chtělo několik investorů vybudovat v pásu od hradu Radyně u Plzně až po Nepomuk na jižním Plzeňsku. Obyvatelé Střížovic, Chlumu, Jarova, Netunic, Seče a Chválenic proti tomu protestují. Odmítají státem připravované akcelerační zóny, kde má být povolování větrníků rychlé a zjednodušené. O pomoc Plzeňský kraj. Některé jiné obce z okolí ale už stavbu větrníků odsouhlasily v referendech.

Ilustrační foto

Zdroj: Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Zóny s obcemi nikdo nediskutuje, řekl Martin Moudrý ze Střížovic, který je mluvčím skupiny oponentů. Obce jsou připravené protesty eskalovat a bránit se soudně. Obce argumentují nevratnou změnou krajinného rázu, negativními vlivy na klidné bydlení, infrazvukem, ohrožením zdraví lidí, narušením kulturních dominant a poklesem hodnot nemovitostí. „Někteří už vážně diskutují o odstěhování," uvedla Kateřina Horáková ze Střížovic.

„Vědomě jsme se vzdali výhod města - dostupnosti školek, škol, obchodů, kulturních institucí. Veškeré úspory jsme dali do bydlení na venkově, kde pro děti očekáváme přesně to, co kraj dlouhodobě deklaroval ve svých zásadách územního rozvoje, jimž jsme uvěřili," uvedla Horáková. Lidé si lokalitu vybrali i kvůli Černému lesu za humny, kde by teď mohlo vyrůst podle Moudrého až 31 vrtulí a Střížovice by se tak ocitly uprostřed větrného parku, který by vznikl na katastrech sousedních vesnic.

Podle Moudrého není možné, aby jedna vesnice zásadně měnila krajinný ráz i podmínky života v sousedních obcích, a tím ohrožovala investice, zdraví a kvalitu života jejich občanů. Obyvatelé žádají o metodickou pomoc kraj, který je ale podle nich zatím nečinný. Obce podle Horákové nedisponují vzděláním ani lidmi, aby se dokázaly plně zorientovat v energetice, ochraně krajiny a přírody, kulturního dědictví, územním plánování, zdravotních dopadech i socioekonomických vlivech.

Dva obří větrníky chtějí vybudovat u Vlčtejna

„U Vlčtejna teď běží EIA na jeden záměr, na dva větrníky. Ale jinak v okolí není žádný jiný záměr, který by někdo s námi konzultoval nebo k němu chtěl stanovisko," řekl šéf krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal. Podle něj zatím jediný, kdo připravuje v zemi akcelerační zóny, je stát, tedy ministerstvo pro místní rozvoj. Kraj dokončuje územní studii, nezávazný dokument, který zjišťuje potenciál regionu. Zveřejněna bude koncem února, ale nevymezuje akcelerační oblasti, které stát kraji zatím tají.

Kraj podle Plíhala v prosinci inicioval výzvu Asociace krajů, aby stát pozastavil práce na změně územního rozvojového plánu, který má vymezit akcelerační zóny. Tlačí na zřízení pracovní skupiny krajů a na zajištění biologických průzkumů možných zón. Stát se zavázal, že ČR do roku 2030 zpětinásobí výkon větrných zdrojů na 1,5 GW.

„Jeden větrník je Trojský kůň, který otevře dveře dalším desítkám stožárů," řekl Martin Moudrý. Investoři teď podle Luboše Růžičky z Jarova obcházejí starosty a občany a argumentují tím, že pokud do toho obce nepůjdou hned, kdy z toho mohou mít peníze nebo výhody, tak jim to později stát a kraj definováním zón nařídí. A nebudou z toho mít nic. Větrníky pak vzniknou v sousední obci a obyvatelé vesnice, která je tam nechtěla, se na ně budou dívat. Investoři teď podle Růžičky nabízejí obcím i právní poradenství a metodiku, jak postupovat při komunikaci s protestujícími občany.

Větrníky vyšší než plzeňská věž

„Na stožárech o výšce 166 metrů se budou točit třílisté vrtule o průměru 162 metrů, výška horní úvratě je 247 metrů. Pro porovnání výška věže kostela v Plzni na náměstí má „jen“ 103 metrů. Na tubusech budou rotovat vrtule po ploše 21 642 metrů, tedy každá na rozloze tří fotbalových hřišť,“ upozorňuje na velikost plánovaných větrníků na Vlčtejně další aktivistka Kateřina Hosnedlová.

„Dojde k setření krajinného rázu. Elektrárny se zcela vymykají měřítkům místní krajiny, sníží projev kulturních památek - zřícenin Radyně i Vlčtejna. Sníží význam dochovaného venkovského osídlení, které si stále zachovává harmonické vztahy mezi hospodaření a přírodním rámcem. Budou zdrojem hluku a stroboskopiského efektu (blikání stínů na pozemcích v okolí). Budou mít negativní vliv na migrující ptáky,“ vyjmenovává dále rizika větrníků.

„Chtěla bych upozornit, že veřejnost se může k projektu dvou gigantických elektráren vyjádřit už jen do 18. 2. 2026, do podatelny Plzeňského kraje. To je definitivně poslední možností podat připomínky. Potom bude následovat veřejné projednání a vydání souhlasného či nesouhlasného stanoviska,“ říká Hosnedlová.

Milan Fiala z Netunic uvedl, že protesty teď vychází zespodu od občanů, kteří tomu věnují stovky hodin práce na úkor rodin. „A nemluví se o tom, že na Plzeňsku musí být 250metrové vrtule, aby měly nějakou účinnost," řekl. Podle Dagmar Janečkové z Chlumu nemají lidé o projektech informace. Podle Moudrého třeba Nezvěstice nezveřejnily záměr vůbec a Chlum účelově v době letních dovolených a odpíral veřejné informace a poté za ně chtěl zaplatit. Stejné vedení Chlumu se přitom před 12 lety jednoznačně vymezilo proti záměru větrného parku ve Střížovicích, které ho v roce 2014 odmítly v referendu.

Obří větrné elektrárny vyšší než plzeňská věž. Lidé se proti jejich stavbě bouří

Viceguvernérka ČNB si rýpla do Schillerové. A vyslala důrazné varování

Erotika ve filmu Vrchní, prchni! Smoljak po letech přiznal, že slavná scéna mohla být ještě odvážnější

Toto je vítězka pořadu Peče celá země. Její jméno nikdo netipoval, mezi žhavé favority rozhodně nepatřila

Emotivní sbohem. Sáblíková plakala už na startu, poslední kolo zvolnila kvůli ovacím

Kultovní obřady na Slovensku. Desítky ostatků bez hlav